Polské prezidentské volby byly večer odloženy, píší The Financial Times

Britský list The Financial Times připomíná, že to byla především opozice, která tvrdila, že konání voleb během pandemie, která přichází jednou za století, by bylo nepřijatelným zahráváním si se zdravím Poláků, a že není jisté, jestli půjde uspořádat korespondenční hlasování 30 milionů voličů během tak krátkého termínu. A nepřipravit tak půdu pro volební podvody.

Čtěte také

Ivan Štern: Polská chytrá karanténa – zbožné přání

Kritici také varovali, že by květnové volby neposkytovaly čestné podmínky pro všechny, protože kombinace omezení pohybu a neustálé zaujaté agitace polské státní televize opozičním kandidátům v podstatě znemožnila vést vlastní kampaň. Evropský parlament minulý měsíc přijal rezoluci, ve které označil snahu Práva a spravedlnosti o volby v květnu za „naprosto neslučitelnou s evropskými hodnotami“.

Šéfredaktor polského pravicového listu Rzeczpospolita Bogusław Chrabota uveřejnil komentář, ve kterém označil samu myšlenku na volby v květnu za „absurdní“. Odmítá se zabývat tím, kdo spor o volby vyhrál a kdo prohrál. Tomu, že by se volby mohly konat v původně udávaném termínu, prý nevěřil od začátku. Prvním a nejdůležitějším argumentem pro něj byla pandemie a s ní související omezení veřejného života, která neposkytovala rovné podmínky k vedení kampaně.

Nový termín?

Polský server Onet.pl popisuje s odvoláním na zdroje blízké vládě následující scénář dění: nové prezidentské volby mají proběhnout s už zaregistrovanými kandidáty. Ti kandidáti, kteří už jednou získali sto tisíc podpisů a zaregistrovali svůj volební výbor, tak nebudou muset podpisy sbírat znovu. PiS prý tímto způsobem chce ztížit případnou změnu kandidáta, kdyby se k tomu některá ze stran rozhodla.

Čtěte také

Českým firmám chybí pracovníci z Polska. Nedorazili ani po uvolnění pravidel na hranicích

Onet.pl uvádí, že podle jeho zdrojů dojde v nejbližších dnech k následujícímu: Gowinova Dohoda spolu se stranou Právo a spravedlnost a stranou Solidární Polsko odhlasují zákon o korespondenčních volbách. Na začátku příštího týdne Dohoda v souladu se společným stanoviskem, které Kaczyński a Gowin podepsali, v Sejmu navrhne projekt rozsáhlé novelizace tohoto zákona. Ta mimo jiné opětovně posílí úlohu polské státní volební komise a zajistí větší záruky toho, že hlasování v „obálkových“ volbách bude skutečně tajné a všeobecné. 

Termín konání voleb bude záviset na tom, kdy se vysloví Nejvyšší soud a na tom, kdy státní volební komise oznámí, že volby neproběhly. Ve vládních kruzích se neoficiálně mluví o 12. červenci.

Ruští lékaři v Itálii?

Když do Itálie přijeli na konci března ruští vojenští zdravotníci, vyvolalo to velkou pozornost médií. Teď se někteří lékaři vracejí domů. Píše o tom britská BBC. Sdělil to ruský ministr obrany Sergej Šojgu.

Čtěte také

Virus propagandy? The Insider se ptá: Je zrušení sankcí hlavním cílem Kremlu i důvodem pomoci Italům?

Rusko do Itálie v březnu poslalo vybavení a zhruba sto vojáků. Jejich příjezd v Itálii přijímali nejednoznačně, mnoho komentátorů totiž poukazovalo na to, že ze strany Ruska jde především o propagandistický tah, který nemá přílišný praktický užitek.

Ruská armáda oznámila, že její polní nemocnice přijala 93 pacientů a 62 z nich po uzdravení propustila. Jiné ruské vojáky jsme viděli na záběrech dezinfikovat okolní budovy. Italský list La Stampa, připomíná BBC, v minulosti napsal, že 80 % ruské pomoci bylo „k ničemu“. Obavy budila i skutečnost, že ruské vojenské misi bylo v členské zemi NATO umožněno působit pouhých 50 kilometrů od americké vojenské základny. Podle italského listu La Reppublica vytvořily italské ozbrojené síly systém, který umožnil ruské vojáky stále doprovázet.

Japonsko?

Na stránkách německé stanice Deutsche Welle vydali článek, který si všímá, že epidemie koronaviru v Japonsku pravděpodobně změní některé dlouho zakořeněné zvyky.

Čtěte také

Japonsko chce ukončit ekonomickou závislost na Číně, přesun celých továren taky z části zaplatí

Tato technologicky vyspělá země je v některých ohledech překvapivě konzervativní. V Japonsku je například stále velice populární fax, který starší Japonci vnímají jako záruku bezpečí před hackery nebo možným únikem dat. Dále to je osobní razítko, takzvané hanko, které se používá buď spolu s podpisem, nebo místo něj. Japonští lékaři například doteď musí používat k informování o nových případech nemoci faxem.

Situace se změní až v nejbližších dnech. Od 10. května ale úřady oficiálně povolily používat elektronickou poštu. Vzhledem k tomu, že pandemie i v Japonsku znamená větší rozšíření práce z domova a méně osobního styku, vyzval japonský premiér Šinzó Abe úředníky, aby už netrvali na používání osobních razítek, taky hned několik firem nabízí náhradu v podobě razítek virtuálních.

Víc v audiozáznamu.