Politoložka Dvořáková: Kohoutů na politickém dvorku je dost. Alternativa vůči vládnutí ale neexistuje

„První máj vždycky ukáže, jaká nová seskupení vznikají. Na druhé straně se nedá říct, že by účast byla nějakým způsobem výrazná. Schůzky na Střeleckém ostrově nebo na Vítkově patří spíše k již zaběhnutému koloritu,“ ohlíží se za včerejškem politoložka Vladimíra Dvořáková.

Podle ní ale sváteční den ukázal i roztříštěnost opozice. „Existuje celá řada politických seskupení, ať již se starší tradicí nebo nově vznikajících či se přeměňujících. Rozhodně tady ale není žádná významná politická síla, která by v tuto chvíli představovala alternativu vůči vládnutí. Pokud tedy pomineme ANO, které i nadále zůstává nejsilnější opoziční stranou.“

Roztříštěná scéna

Kohoutů na současném politickém dvorku je celá řada. Podstatným faktem přitom podle Dvořákové je, že levicová sociálně orientovaná skupina je zde velmi marginální. „Fakticky jde v tuto chvíli jen o ČSSD, která se pohybuje na hranici 5 %, a ještě ne dlouhodobě, takže je otázka, jestli se tuto stranu podaří vůbec resuscitovat.“

Čtěte také

Sociolog Kostelecký: Vizitka české vlády? Dobré to není. V těžkých dobách jsou ale vlády nepopulární vždy

A právě to, že je zde velmi slabá strana levice, která se pohybuje odleva do středu a která není protidemokratická a nezpochybňuje celkové zakotvení státu, přináší podle Dvořákové další hlasy pro krajní pravicovou scénu. „Ta víceméně roste, ale v tuto chvíli je také silně roztříštěná.“

Relativně silná je podle ní vládní středopravice, v níž je třeba rozlišit konzervativní proud, ke kterému tíhne nejenom ODS a do jisté míry i KDU-ČSL a TOP 09, ale nově se k němu přiklání i hnutí ANO. „A pak je tu liberální střed, který představují Piráti a hnutí STAN. Tím, že tady ale neexistuje systémová alternativa levého středu, volila spousta lidí realisticky strany současné vládní koalice, protože jinou možností bylo už jen hnutí ANO, anebo krajně pravicová scéna.“

Mobilizace voličů

Odhaduje se přitom, že antisystémových voličů, kteří nejsou ztotožněni s demokratickými a liberálními principy, může být kolem 15 %. „V dané situaci růstu sociálního napětí jsou ale samozřejmě schopni oslovit mnohem širší skupinu lidí.“

Největší mobilizace voličů sice přichází v době voleb, podle politoložky se ale i nyní otevírá velký prostor právě proto, že vláda řeší otázky škrtů, úsporných opatření či změn v rámci DPH. „To samozřejmě může radikalizovat celou řadu voličů, kteří budou přicházet na demonstrace, aby ukázali, že nesouhlasí s vládní politikou, aniž by nutně musely být spjati s nejkrajnější pravicí.“