Politici po každém útoku mluví o zkvalitnění tajných služeb. Ale zůstává jen u slibů! připomíná Karel Randák

Některé tajné služby jsou na lepší, některé zase na horší úrovni, mnohdy záleží na kvalitě technických prostředků, díky nimž může jedna tajná služba zachytit informaci lépe než ta druhá. „Monitorují se mobilní telefony, internetová komunikace, metod sběru informací je velké množství,“ podotýká bývalý ředitel civilní rozvědky Karel Randák.

Každý stát má své zájmy, například při obchodování se strategickými surovinami, zajišťování informací směrem navenek je obtížné, a proto myšlenka společné evropské rozvědky více méně nereálná.

Některé státy také využívají radiorozvědky, které sledují satelitní telefony a komunikaci vzduchem, ale náklady jsou příliš vysoké a ne každá země se je může dovolit. „Jedná se o mezinárodní spolupráci, ale pak se musejí o výsledky dělit,“ připomíná.

Čtěte také

Královnou ve zpravodajství jsou stále lidské zdroje, tedy informátoři a agenti. Množství informací, které zprostředkují, je sice malé, zato jsou velmi cenné pro odhalení teroristické organizace nebo kriminální skupiny.

A v tomto bodě dochází mnohdy k názorovému rozporu mezi policií, která by chtěla okamžitě zasáhnout, pozatýkat a předvést před spravedlnost, a tajnou službou. Ta zastává názor, že pokud je informace stoprocentní, tak je lepší počkat, dostat se dál a více teroristickou organizaci rozkrýt.

Čtěte také

Nicméně téměř nemožné je podle něj odhalit menší teroristickou buňku, která není s nikým svázaná, nebo jednotlivce, který se v rámci hnutí mysli rozhodne pro teroristický útok. Pokud neudělal nějakou zásadní chybu. Tak například zbraně v bruselské čtvrti Molenbeek mohli teroristé skladovat dlouho, neboť pohyb přes hranice mezi státy EU je poměrně snadný.

Je Česko bezpečnou zemí?

Připomíná také, že bezpečnostní opatření, které přichází bezprostředně po útocích, se nedají udržet příliš dlouho. „O všem rozhoduje lidský faktor a pozornost lidí, když se celé měsíce nebo i roky nic neděje, pozvolna upadá,“ míní.

Karel Randák|foto: Prokop Havel

Na druhou stranu výroky politiků o tom, co by se mělo dělat po teroristických útocích 11. září, v Madridu, Londýně nebo Paříži, byly vždy identické. A to platí i o českých politicích. „Mají silná prohlášení, jsou to věty jako přes kopírák, vždy říkají to samé – že se musí zvýšit rozpočty, navýšit personální obsazení služeb, ale nikdy se to nestalo,“ upozorňuje.

A stále platí to, že Česko je bezpečnou zemí? „Někteří politici jsou ochotní připustit, že by tady mohlo k něčemu dojít,“ říká s tím, že pokud se někde přijmou drakonická bezpečnostní opatření, tak teroristé budou vyhledávat spíše měkké cíle, které nejsou tolik chráněny.

Zajímá vás víc? Audio záznam celého rozhovoru si můžete poslechnout kliknutím na odkaz přímo v tomto článku a také v iRadiu.