Policie zasáhla na mítinku KSČM, Buzková povolila výuku v cizím jazyce, Britové volili do parlamentu

Přehled příspěvků

Barbora Kroužková: Zásah policie na mítinku KSČM byl podle ministra vnitra Františka Bublana oprávněný.

Volby ve Velké Británii vyhráli labouristé Tonyho Blaira.

Ministryně školství Petra Buzková povolila výuku některých předmětů v cizích jazycích.

Celá republika si připomíná 60. výročí konce druhé světové války.

Takové byly některé události tohoto týdne. Teď se jim budeme věnovat podrobněji. Dobrý den od mikrofonu přeje Barbora Kroužková.

Duel

Barbora Kroužková: Ministr vnitra František Bublan se zastal policie. Při interpelacích v Poslanecké sněmovně řekl, že zásah na mítinku komunistů v Praze na Letné byl oprávněný. Stínový ministr vnitra za ODS Ivan Langer na půdě Sněmovny ale prohlásil, že policejní zásah byl podle záznamů poměrně razantní, hraničící až s brutalitou. Police při komunistických oslavách Svátku práce zadržela dva muže, kteří podle ní narušovali veřejný pořádek. Jedním z nich byl Jan Šinágl, který chtěl protestovat proti komunismu během projevu šéfa strany Miroslava Grebeníčka. K nedělní události se vyjádřila taky policejní mluvčí Blanka Kosinová. Řekla, že reakce politiků vyjadřujících se k tomuto incidentu jsou kompenzací jejich nedůsledného řešení této výlučně politické otázky. A o zásahu policie na Letné je i následující debata. Ve studiu jsou Ivan Langer, stínový ministr vnitra za ODS, dobrý den.

Host (Ivan Langer): Dobrý den přeji.

Barbora Kroužková: A policejní prezident Jiří Kolář. Dobrý den.

Host (Jiří Kolář): Dobrý den.

Barbora Kroužková: Pane prezidente, prvomájový zásah policie na mítinku komunistů byl podle ministra vnitra Františka Bublana oprávněný, protože došlo k narušení shromažďovacího práva. Inspekce ministra vnitra neshledala, že by policie spáchala trestný čin. Otázkou je ale, do jaké míry byl ten zásah přiměřený, dá se už odpovědět?

Host (Jiří Kolář): No určitě ano. Já, když slyším opatření 1. máje, tak musím především říct, že zcela pravidelně vyhodnocujeme každý rok a je to vždycky na tlak médií, na tlak politiků, abychom se vyjadřovali k intenzitě opatření, k jejich adekvátnosti a tak dále, takže pro mě to překvapení žádné není a vy jste se ptala, jestli už mohu říci nebo nemohu. Ještě není úplně definitivně uzavřeno šetření, ale ty první výstupy, které já mám k dispozici, tak jsou právě v tom duchu, které jste řekla, to znamená nedošlo tam k porušení zákona ze strany policie.

Barbora Kroužková: Poté, co tento týden ve Sněmovně vystoupil i ministr vnitra František Bublan, je Ivan Langer s těmi odpověďmi spokojený?

Host (Ivan Langer): Zatím nemůže být spokojený, neboť pan ministr odpověděl, že má za sebou pouze první část toho šetření, tu, kterou prováděla inspekce, ale a nyní ještě se věcí zabývá oddělení stížností a kontroly. Takže v tuto chvíli odpověď na moje otázky, zejména tu otázku, zda policejní zákrok byl přiměřený a odpovídající možnému porušení zákona jsem nedostal a nezbývá mi tedy, než čekat a vyjádřil jsem jen přání, aby by policie při tom vyhodnocování přiměřenosti, nepřiměřenosti nevycházela jen z výpovědi přítomných policistů a jen z výpovědi organizátorů z řad KSČM, ale také dalších osob a pokud bude mít pan policejní prezident zájem, mohu mu dát k dispozici ty osoby, které se samy hlásí.

Barbora Kroužková: S kým tedy komunikuje a můžete říci, kdy zhruba bude výsledek, k té první věci ještě chci se ptát konkrétně na dokumentaristu Martina Vadase, který na akci točil.

Host (Jiří Kolář): To prošetření bude hotové do příštího týdne už proto, že tam je jakýsi limit, já bych měl jít vysvětlovat tuto záležitost do branně bezpečnostního výboru a budu potřebovat to procesní stadium, ať už toho přestupku nebo toho trestního činu, který v té věci je prošetřován, takže to už do té doby bude hotovo. Samozřejmě my pracujeme se svědky se všemi, kteří jsou k tomu k dispozici. Máme obrazové dokumentační materiály, máme k dispozici veškerou dokumentaci, která se standardní u takovýchto případů dělá. Bylo řečeno nepřiměřenost zákroku. Musím říci jednu věc. Ten zákrok nespočíval v ničem jiném, než v důsledném vzdálení z místa, kde se legitimně konalo shromáždění osob tohoto místa mimo. Nic jiného to není. Kdyby ta osoba se podrobila výzvám policie, tak nebylo potřeba používat žádné hmaty, chvaty, pak to vypadá děsivě v televizi, prostě to, co jsme viděli, to vypadá opravdu děsivě, ale je to jen nic jiného, než vzdalování této osoby z toho místa, pakliže by se podrobila, tak by obyčejně odešla a vůbec by se nic nedělo.

Barbora Kroužková: Názor Ivana Langra?

Host (Ivan Langer): Já myslím, že jsme správně oddělili to oprávnění zasáhnout a způsob toho zásahu. A já v tu chvíli nezpochybním oprávnění policie zasáhnout, neboť jsem přítomen nebyl a skutečně nevím, jakým způsobem se dotyčné osoby, vůči kterým bylo zasaženo, chovali. O čem pochybnosti mám i nadále je způsob, jakým policie přistoupila vůči těmto osobám, způsob jakým zasáhla, to, že zasahovali policisté v civilu, kteří podle informací oněch svědků se nelegitimovali jako policisté a celé to vypadalo, jako skutečně nějaká rvačka, ke které asistují policisté a zpochybňuji také to samotné vyjádření policie, které následovalo, že druhý z těch zadržených měl poškodit policejní vůz, a proto proti němu bylo takovýmto způsobem zasáhnuto. To je ta jedna rovina z celé debaty a druhá, pokud bysme mohli to zobecnit, tak je otázka, jakým způsobem policie přistupuje k různým formám extremismu, ať již levicové nebo takového kvazi pravicového, protože já na skinheadech nic pravicového nevidím, neboť se hlásí k ideologii, která pochází z nacionálního socialismu, takže je to opět jenom levicová forma extremismu.

Barbora Kroužková: To je váš názor. Teď se, pane prezidente, prosím vyjádřete k několika věcem. Je tu jakási disproporce, která se týká jednoho ze zadržených, a to studenta Martina Dufka. Objevily se nejdříve informace, že poškodil vaše auto, že propíchnul pneumatiky, ale pražská policejní mluvčí v tomto týdnu říkala, že se to neprokázalo. K jakému poškození tedy došlo a byl oprávněný zásah v jeho případě?

Host (Jiří Kolář): Pokud jde o ta vyjádření, my nemůžeme vycházet z toho, že vyjádření tiskové mluvčí je výsledkem dokazování. To prostě tak není, to je prvotní informace, která následuje někdy hodiny, minuty poté, kdy se celá záležitost odehraje a výsledek dokazování je úplně něco jiného. Už prvotní záznamy, které jsem já měl k dispozici, tak bylo zřejmé, že nebylo dokázáno, kdo poškodil. To je skrumáž, že opravdu nebylo dokázáno kdo poškodil, auto poškozeno je, měli jsme utrženou SPZ, trochu poškozenou kapotu a to kolo vůbec nevím, jestli vzniklo provozem nebo to někdo propíchl, to budeme vědět během pár dnů, ale to ještě neznamená, že víme kdo to udělal. Takže vycházet z těch prohlášení, to si myslím, že by nebylo správný. A teď k té záležitosti stejných metrů. Prostě já musím především říci, že policie, a to je v každém takovémto případě, ona nehájí to shromáždění, ty osoby z hlediska jejich zájmů, ideálů, ideologií, jejich politických cílů, programových cílů. My v podstatě tam hájíme jejich právo, ústavní právo se shromáždit, nic víc a nic míň, a proto ta naše situace je docela ošemetná, protože my ne že můžeme, ale my musíme, my musíme a to je opravdu ústavní právo a také právo, vyplývající ze zákona o právu shromažďovacím, zasáhnout v případě, že takovéto legitimní shromáždění je rušeno. Nás vůbec nezajímají ideologie, které se tam nesou těmi davy, jaký mají zájem ti lidé, co se shromáždili. Nesmí porušit právo. O to tady jde, ale nesmí také rušit nikdo jejich právo, a to je ústavní.

Barbora Kroužková: Ivan Langer namítá.

Host (Ivan Langer): Víte, pane policejní prezidente, to je jeden pohled na věc, a ten se dá nazvat pohledem skrzeva skutkovou podstatu trestného činu výtržnictví. Pak ale existuje ještě jeden druhý pohled, který musí být přítomný z té strany policie, a to je například pohled prostřednictvím skutkové podstaty trestného činu, paragrafu 260 Trestního zákona, propagace, podpora hnutí směřujícího k omezování práv a svobod člověka, kde se zapovídá, aby někdo vyzýval k takzvané třídní zášti a nenávisti a je to považováno za trestný čin. A to také já postrádám v přístupu policie, zda nejenom tedy monitoruje to, jestli někdo něco křičí, ale co tam také říká a jestli svým konáním nenaplňuje skutkovou podstatu trestného činu. Musím říct, že nemám ten pocit, že by policie v tomto smyslu byla obzvlášť pečlivá.

Barbora Kroužková: A máte na mysli i jiné akce?

Host (Ivan Langer): A mám na mysli samozřejmě i jiné akce. My jsme svědky toho, kdy po ulici Brna pochoduje tlupa výrostků, jejichž jednání já neschvaluji a kolem nich jde kordon těžkooděnců a 14 dnů před tím se do Prahy slétnou komunisté z celé zeměkoule, hlásají tam věci a teze, které jsou podle mého právního názoru naplněním skutkové podstaty trestného činu podle paragrafu 260. Kde jste, policisté? Ke je státní zastupitelství?

Barbora Kroužková: Názor policejního prezidenta k těmto výtkám, Jiří Kolář.

Host (Jiří Kolář): Několik květnů jsem takhle dokumentoval, a mohu vás ujistit, že všechny y projevů, které se takhle dějou, takže my vždycky monitorujeme, i z toho to máme, dáváme je k posouzení našim specialistům na extremismus, samozřejmě také odborníkům jako expertům vně a státního zastupitelství a nikdy jsme nedostali až na dvě výjimky a stejně pak neprošly, už jsme o nich spolu hovořili, pak stejně neprošly a nebylo to stíháno, takže uvažovat tím způsobem, že takhle nepracujem, pracujem a ještě jeden důležitý moment. V jaké prekérní situaci se policie nachází. Prostě podle našeho právního prostředí není možné, aby se na jednom a témže místě sešla shromáždění, legálně dvě a která jsou různá, a to je prostě bohužel pravidlem v naší zemi. A my policie tam je od toho, aby to, co tam je legálně, pakliže neporušuje zákon a je tam legálně, nesmí být rušena, a to je ta kolize, která je pravidlem. A my odděluje skiny od anarchistů, komunisty od neofašistů a prostě a tak dále, a tak dál, prostě znesvářené protipóly a v tom je ta naše role velice obtížná a často to vypadá, že děláme vstavaš neofašistům nebo anarchistům nebo někomu jinému nebo komunistům, tady ta Letná, ale prostě podstata je taková, my se držíme jen a výlučně zákona. Je to skutečně tak.

Barbora Kroužková: Vrátíme se na Letnou, protože podle místopředsedy Poslanecké sněmovny a KSČM Vojtěcha Filipa komunistické oslavy narušila zaplacená antikomunistická bojůvka. Oba dva vás poprosím o komentář k tomu. Ivan Langer.

Host (Ivan Langer): Já jsem tam skutečně nebyl, takže veškeré informace a názory, které říkám, tak musím relativizovat tím, že jsou to zprostředkované informace, ale jak znám z historie některé ty účastníky, z nichž shodou okolností jeden z nich byl tedy policií zadržen, tak nemám pocit, že to je nějaká placená bojůvka a myslím si, že toto je jenom zbytečná vulgarizace antikomunistického postoje, který prezentuje ten člověk nebo ti lidé. Nevím o tom, že by je někdo platil.

Host (Jiří Kolář): Bojůvka. Opravdu policii absolutně nezajímá to vnitřní přesvědčení, světonázor těch lidí ani na jedné, ani na druhé straně. Nám jde o zákon a ten jsem vysvětlil, a to se samozřejmě stalo na Letné, došlo k této kolizi, ke kolizi mezi řádným, legálním shromážděním a na straně druhé osobami, které se na témže místě shromáždili také a vyjadřovali tam zcela jiné názory a šlo to proti sobě. To prostě výsledek by byl ten, že by mohl být napřed verbální, pak fyzickému útoku a prostě k ublížení na zdraví a podobně. My jsme na to zvyklí, že to tak je.

Host (Ivan Langer): Pane policejní prezidente, pořád mám nezodpovězenou otázku, proč vůči těmto lidem museli zasahovat neuniformovaní příslušníci Policie České republiky a zda skutečně mají pravdu ti svědci, kteří tvrdí, že tito lidé nebo tito policisté se předem, než zakročili nelegitimovali a neprohlásili se přesvědčivě, důvěryhodně za příslušníky Policie České republiky. Proč nezasahovali policisté v uniformě, pořádková služba, standardním způsobem, kdy je jasné, kdo je policista a kdo policista není.

Barbora Kroužková: Než vám dám slovo, doplním, že ministr vnitra v Parlamentu říkal, že se legitimovali. Policejní prezident Jiří Kolář a dotazy, týkající se policistů v civilu.

Host (Jiří Kolář): Náš zákon o policii nerozlišuje žádné policisty tajné, jak se ozývá a policisty uniformované, prostě je to policista. Má úplně stejná práva jako ten, který je pořádkový v uniformě, tak má stejné povinnosti, takže jednou z jeho povinností je, pakliže má zakročovat, včetně donucovacích prostředků, tož má stejná práva, tak je prokázat svoji příslušnost k policii. A to také udělal, já mám dokumentovaný třičtvrthodinový záznam náš, kde je diskuse mezi našimi osobami, které jsou tam ano, jsou tam v civilu, jsou to operativci, které nasazujeme na všechny takové akce. Na všechny, dělají nám dokumentaci, dělají nám průzkum situace, prostě to je normální, standardní stav na celém světě a tito lidé s lidmi, kteří tam právě ty výtržnosti později tropili, neustále mluví. Představili jsme se jim, že jsou policisté, ti lidé to také věděli, že mají před sebou policisty, oni komunikovali nejméně půl hodiny před zákrokem, nejméně a já to k dispozici samozřejmě mám. Hovořit o tom, že jsou to tajní policisté, no to jsou policisté, že Policie České republiky a mají úplně stejná práva a oni už také zakročovali vedle svých kolegů, kteří byli vedle nich v uniformách, to není žádná ...

Barbora Kroužková: Ivan Langer doplní.

Host (Ivan Langer): Vím, že jsem slovo tajní policisté nepoužil, to vy víte, že jsem nikdy slovo tajný policista nepoužil, ale ono opravdu i kdybychom připustili, že to všechno proběhlo v pořádku, a já jsem říkal, že žádám důkladné prošetření a věrohodné vysvětlení toho zákroku policie, tak jistou nešťastnou symboliku a proto mluvím o tom dopadu společenském. Ten zákrok policie má na komunistickém shromáždění, antikomunisté zadrženi osobami v civilu, což až příliš, až příliš, pane policejní prezidente, připomíná tu praxi před listopadu 1989. Já jen hovořím o tom, že je potřeba jenom se zabývat tím, zda to bylo důvodné, zda to bylo přiměřené, ale také o tom, jestli ten zákrok skutečně nemohl proběhnout jiným způsobem, a to bez asistence těchto policistů z oddělení, které se zabývá extremismem.

Barbora Kroužková: Dvě otázky, dá se srovnávat s minulým režimem a ...

Host (Ivan Langer): Prosím, já neříkám, že to probíhalo stejně, jenom že to může evokovat přesně takovéto vnímání ve společnosti.

Host (Jiří Kolář): Já musím říci, jak je strašně médii manipulováno s veřejností, řeknu vám v čem. Mluvčí tohoto shromáždění, politik Grebeníček, ten prohlásil v určitý moment větu, je zde nějaký primitiv, vyveďte ho. A víte, co se stalo poté? Najednou naši policisté v civilu tam provádí nějaké ty hmaty, chvaty, víte, jaký je časový rozdíl mezi těmito dvěma záležitostmi? Tím prohlášení a naším zákrokem? Přesně zdokumentováno mám, třicet jedna minut. Jak to může působit na diváka, když se na to podívá, pan Grebeníček takhle zavelí a naši policisté běží. To není pravda, to prostě není realita.

Barbora Kroužková: Dobře, nicméně vy jste prohlásil, že neuniformované muže nasazujete na všechny podobné akce, Ivan Langer se ptal, jestli bylo opravdu nutné je nasadit teď na Letné, 1. máje a já ...

Host (Ivan Langer): Přímo v tom zákroku, ona se zapojuje přímo do zákroku. Já, rozumím tomu, že jsou to operativci, kteří jsou na místě, plní jakési úkoly, nicméně v okamžiku, kdy policie zasahuje, domnívám se, že by tak měla činit prostřednictvím uniformovaných policistů.

Barbora Kroužková: Já ještě doplním, že předsedkyně senátního klubu otevřené demokracie Soňa Paukertová zmínila, že podle svědectví účastníků pana Šinágla odvedli neuniformovaní muži a prohlásila, nasazení neuniformovaných příslušníků podle klubu překročilo běžné standardy chování.

Host (Jiří Kolář): Standardy jsou takové, že policista, který není v uniformě, tak není nikdy nasazován a nezakročuje zákrok pod jednotným velením, jinak je úplně stejně na tom, jako každý jiný policista a prostě tam žádný rozdíl nebyl a to nebylo o tom, že to byli jen tito lidé. Tam samozřejmě byli policisté pořádkové služby, ale ten zákrok zpočátku dobře nezvládal. To já vidím jako taktiku určitou špatnou, protože trvala za prvé hodně dlouho, ten, kdo rušil to shromáždění prostě se nehodlal podrobit, to nás možná také zaskočilo, naši lidé nechtěli vyprovokovat tu situaci, vygradovat, naopak se stejně vygradovala, už to byl kol toho zákroku a proto tam tito policisté pomohli těm uniformovaným policistům. Tak to je, nic jiného se nestalo.

Host (Ivan Langer): Já to nechci zbytečně skandalizovat. Já si myslím, že je důležité, že o tom zákroku policie hovoříme, že má pan policejní prezident prostor toto vysvětlit, já jen doufám, že to šetření policie bude skutečně férové, objektivní a že to povede k jakémusi poučení tomu, že příště ten zákrok by měl být možná lépe zvládnutý, aniž bysme v tuto chvíli říkali, že byl nějak porušen, porušen zákon, že by bylo lépe vhodněji, rychleji, jinými prostředky na vzniknuvší krizovou situaci reagovat.

Host (Jiří Kolář): To uznávám, taktika tam úplně v pořádku nebyla, jen jsem se na to podíval. To pravda je, ale zákon porušen nebyl.

Barbora Kroužková: A budeme čekat na vyšetřování, nicméně teď ještě jedna námitka na Ivana Langera. Poslankyně KSČM Zuzka Rujbrová ta odmítá, aby se zákonodárná moc pletla do práce policie. Ona řekla, nechci jako představitel moci zákonodárné mluvit do způsobu přešetření zásahu policie.

Host (Ivan Langer): Já také neříkám panu policejnímu prezidentovi co musí nebo nemusí a i kdybych mu to říkal, on mě nemusí poslouchat. Myslím si současně ale, že jako zákonodárci, volení poslanci zastupujeme veřejnost a v okamžiku, kdy existují pochybnosti je naší povinností využít například institutu interpelací, položení otázek a k vysvětlení těch pochybností a v tomto smyslu já doufám, že celý ten případ se objektivně prošetří, přesně se popíše co se stalo a vznikne z toho případné poučení pro policii, jak reagovat v budoucnu jinak, lépe.

Host (Jiří Kolář): Já to v žádném případě nevnímám tyto diskuse, rozhovory, prostě kritiku jako zasahování zákonodárné moci do moci výkonné, to vůbec ne, to prostě může kultivovat prostředí na obou stranách a já prostě vím, že ty květny, každý rok vysvětlujeme a budeme vysvětlovat dál, prostě, než to převezme pan poslanec a bude za to mít odpovědnost on.

Barbora Kroužková: Říká na závěr našeho duelu policejní prezident Jiří Kolář a ve studiu byl také stínový ministr vnitra za ODS Ivan Langer. Pánové, děkuju. Na shledanou.

Parlamentní volby ve Velké Británii

Barbora Kroužková: Potřetí v řadě za sebou se podařilo labouristům vyhrát volby ve Velké Británii. Tony Blair si tak ke svým dvaapadesátým narozeninám nadělil dárek. Coby první premiér své strany zaznamenal takovýto hattrick. A jmenoval už také novou vládu. Ovšem většina, kterou budou labouristé mít v Parlamentu, je slabší než doposud. Proč letošní volby dopadly právě takto a co novou vládu čeká, o tom už z Londýna informuje zvláštní zpravodajka Českého rozhlasu Pavla Kvapilová.

Pavla Kvapilová: Britské ekonomice se dařilo, a právě prosperita podle expertů pomohla labouristům udržet se u moci. Nezaměstnanost je nejnižší za posledních 30 let, mzdy vzrostly o téměř 20 procent, hospodářská politika byla úspěšná, říká Tomáš Dušek, který pracuje v londýnské City, v investiční bance JT Morgan.

Host (Tomáš Dušek): Naštěstí Tony Blair zvolil cestu, kdy s labouristy okupoval střed politického spektra a do značný míry omezil vliv levice v rámci labouristů, to se projevilo mimo jiné tím, že velice omezil socialistické tendence Gordona Browna a přispěl k tomu, že labouristé pokračovali v reformách, které začali konzervativci v osmdesátých letech a to určitě prospělo hospodářský situaci v Británii.

Pavla Kvapilová: Labouristům se vyplatilo také to, že vytlačili z předvolební kampaně otázku Evropské unie a další integrace. Na to jsou tradičně euroskeptičtí Britové velmi citliví a v době, kdy se mluví o evropské ústavě to byl dobrý tah. Soudí náš ambasador v Londýně Štefan Fíle.

Host (Štefan Fíle): Posunout rozhodnutí o ústavní smlouvě na pozdější dobu a rozhodnout o ústavní smlouvě prostřednictvím referenda se ukázalo určitě jako takticky velmi dobrý krok, pokud jde o tyto parlamentní volby.

Pavla Kvapilová: A co Blairovi naopak uškodilo? Mnozí pozorovatelé se shodují, Blair musel za válku v Iráku zaplatit úbytkem hlasů. Tak to vidí i Klára Poláčková, která pracuje pro jeden britský vládní úřad.

Host (Klára Poláčková): Není to ani tak ve volbě strany, je to téměř jako referendum, vyjadřují tímto pro nebo proti válce.

Pavla Kvapilová: To, že irácká válka zemi rozdělila, připustil i sám Tony Blair. Velvyslanec Fíle si ale myslí, že celá věc je komplikovanější.

Host (Štefan Fíle): Volby samotné byly opravdu o domácích tématech, otázky, které zajímaly britské voliče, tak z dvanácti hlavních se Irák objevoval až na konci, na jedenáctém místě. Přesto ano, spousta komentářů poukazovala na to, že jestli došlo k dramatickému snížení většiny labouristů v Parlamentu, pak to bylo především kvůli Iráku a já myslím, že bude spousta času na to zanalyzovat si, jak tyto dvě, na první pohled protichůdné věci, jak se ovlivnily.

Pavla Kvapilová: Pozorovatelé nabízejí následující vysvětlení. Problém je v tom, že někteří lidé berou kvůli Iráku Blaira jako lháře a přestali mu věřit. Dříve charismatický lídr plný energie vypadá v poslední době poněkud unaveně a jsou komentátoři, kteří mluví o tom, že je to začátek konce jeho éry a živě se debatuje o tom, kdy ho nahradí v premiérském křesle Gordon Brown. Blair ztrácí i přízeň médií, říká Radiožurnálu Pieter Gooldwern z Westminsterské univerzity.

Host (Pieter Gooldwern): Byl v médiích velmi populární, teď jsou vůči němu ale celkem cynická. Myslím, že Brown má teď řekněme líbánky s médii, zachoval se dost chytře, když oslabeného Blaira ve věci Iráku podpořil.

Pavla Kvapilová: Tyto volby byly hlavně o tom, kolik labouristé ztratí a Britové vyslali jasný vzkaz, konstatuje ambasador Fíle.

Host (Štefan Fíle): Ten signál britských voličů byl takový, ano, chceme pokračování vlády labouristů, ale s menší většinou v Parlamentu a já si myslím a Tony Blair už to naznačil v těch svých prvních komentářích a s ním někteří další klíčoví politici, že to bude znamenat trochu změny taktiky v té domácí politice, ale v té zahraničí politice že to bude znamenat také to, že se to politické dění přenese částečně zase do Parlamentu, do Westminsterského paláce.

Pavla Kvapilová: A opravdu zajímavé volby, to budou ty příští za čtyři roky, říká český velvyslanec v Londýně Štefan Fíle.

Barbora Kroužková: To byla naše zvláštní zpravodajka v Londýně, Pavla Kvapilová. A ve vysílání teď vítám Ivo Šlosarčíka z Institutu pro evropskou politiku Europeum, dobrý den.

Host (Ivo Šlosarčík): Pěkné odpoledne.

Barbora Kroužková: Labouristé vyhráli třetí volby za sebou, tentokrát ale získali menší podporu a do Sněmovny se taky dostalo víc členů levého křídla strany. Jak tento signál voličů ovlivní labouristickou politiku a program?

Host (Ivo Šlosarčík): No, ono se jedná o počty mandátů v dolní sněmovně o 15 procenta, který voliči dali labouristům a jiným stranám. Ten rozdíl mezi labouristy a konzervativců, on byl asi jen o 3 procenta hlasů, ale kvůli britskému volebnímu systému vlastně generoval skoro dvojnásobný rozdíl v počtu hlasů, ale i když je to většina jenom asi 66, 67 hlasů, je to pořád velmi výrazná většina a myslím, že mnohé evropské vlády, včetně naší, by za ni byly velmi vděčny.

Barbora Kroužková: A jak tedy ty výsledky ovlivní labouristickou politiku a program?

Host (Ivo Šlosarčík): To je trošinku teď věštění, ale v každém případě jak bylo zmíněno, ona posílila ta levá část Labour party a na druhé straně, ačkoliv opozice konzervativci a liberálové jsou silnější uvnitř, tak oni v mnoha věcech mají odlišná stanoviska. Takže podle mě se opět otevřou otázky hlavně britské vnitřní politiky, reformy školství, vnitřní bezpečnosti, otázky financování zdravotnické a důchodové reformy, podobné problémy, jako řeší většina západních zemí ze stárnutí populace a poněkud menší změny bych očekával v oblasti třeba evropské politiky, evropské integrace nebo třeba vztahu přistěhovalců. Tam myslím že kontinuita bude výraznější.

Barbora Kroužková: Říká se kontinuita bude výraznější, co přesně to může znamenat třeba pro proces schvalování euroústavy, jaký dopad tedy tyto volby můžou mít výhledově na evropskou politiku Británie?

Host (Ivo Šlosarčík): Tak v Británii jsou nyní dvě velké ty evropské otázky. Prvá je euroústava a je plánované referendum k euroústavě, kde ale Británie je dnes rukojmím, ale její sen v závěsu za francouzským referendem a sice britský vývoj bude velmi záviset na tom, zda Francouzi na konci tohoto května řeknou euroústavě ano či ne. Pokud řeknou ano, tak je velmi pravděpodobné, že referendum v Británii bude a ty výsledky jsou značně nejisté a to může spustit velmi výraznou krizi, pokud Francouzi řeknou euroústavě ne, tak je pravděpodobné a možné a Blair to naznačoval, že to referendum stáhne, že nevyhlásí referendum a případně by o ústavě vůbec nejednalo, zamrazilo se to, případně se rozhodovalo v Parlamentu. No a druhá velká otázka a ta může mít dopad na vnitřní britskou politiku a je spojena s Evropskou unií, to je samozřejmě otázka peněz, rozpočtu, jednání o takzvané finanční perspektivě následujících 7 let, 2007 až 2013 a tam dosud ostatní evropské země byly na Británii relativně hodné, protože se bude jednat o takzvané britské slevě o zvláštním zacházení s britskými příspěvky do evropského rozpočtu, které jsou menší, než u relativně jinak stejně bohatých zemí, ale očekává se, že teď poté, co vlastně proběhly volby a možná o britském referendum nastane toto tvrdé vyjednávání o penězích. Například a zvedne tlak ze strany Německa nebo třeba Švédska či Holandska, aby ta britská sleva byla buď zrušena nebo aby se vlastně rozšířila na všechny ty čisté plátce, ty bohatší země EU.

Barbora Kroužková: Na hlavu vítěze se snáší kritika, tak by se taky daly charakterizovat některé komentáře, které odhadují, co asi bude s Tonym Blairem a kdy skončí. Vaše hodnocení?

Host (Ivo Šlosarčík): Co právě ta kritika nebo taková ta nepřízeň komentářů Blairova, vůči Tony Blairovi, mě to překvapuje. On sice vyhrál s menším vítězstvím, menším náskokem, než dříve, ale potřetí dotáhl Labour Party k vítězství, očekával bych spíš potlesk a sklenici šampaňského, než takovéto uvažování o tom, kdy odstoupí, zda vůbec bude efektivním premiérem a tak dál a tak dál. Ale ano, je pravda, že se očekává a on to sám řekl, že nechce, že nebude vést labouristy počtvrté k volbám a očekává tedy v polovině volebního období předání vedení ve straně. Ale bude to trošku, bude to zvláštní scénář, protože něco podobného naposledy, kdy vlastně fungující premiér předával vedení ve straně někomu jinému zažili konzervativci, když odstranili nebo zbavili vedení Margaret Thatcherovou, no a řekněme, následky nesou dodnes a to byla vnitřní rebelie. Dá se očekávat, že to předání vůdcovství bude trochu klidnější v rámci Labour Party.

Barbora Kroužková: Teď jste připomenul i minulost konzervativců, mě zajímá jejich budoucnost. Potřetí prohráli volby, potřetí po sobě, jejich šéf už řekl, že odchází, co bude dělat strana?

Host (Ivo Šlosarčík): No, to musí si odpovědět hlavně konzervativci sami. Ale samozřejmě oni teď už se upínají a začli uvažovat už najednou v kontextu voleb příštích a máme v historii britského státu v posledních desetiletích politické strany rovněž prohráli trojí volby, labouristé za Margaret Thatcherové a Majora prohráli své volby a byli schopni se vrátit, takže já myslím, že jakési odepisování konzervativců je velmi předčasné a že mají velkou šanci vyhrát příští volby, pokud ovšem zvolí silný, do svého čela někoho, kdo bude schopen konkurovat budoucímu, současnému předsedovi Labour Party i budoucímu premiérovi a lídrovi labouristů.

Barbora Kroužková: Vy teď možná částečně odpovídáte na poslední otázku, chci se zeptat, jak hodnotíte výsledek liberálních demokratů a jestli by vůbec mohli někde rozbít to střídání labouristů a konzervativců u moci.

Host (Ivo Šlosarčík): No, když se podíváte na tabulky ne těch poslanců Parlamentu, ale na počty hlasů, které dostaly ty tři hlavní strany nebo tři největší strany, tak zjistíte, že skoro všechny, že ta ztráta labouristů, těch 5 procent, které ztratili z těch 41 procent na 36 současných od posledních voleb, takže vlastně o to porostli liberálové, z 18 na 23, takže oni se dají a oni se určitě sami budou, vykládat jako hlavní vítězové voleb, ale já přesto myslím se nedá očekávat, že by ten systém byl nahrazen, systém buď dvojicí stran liberálové a labouristé nebo tři hlavní strany, pokud tedy konzervativci neudělají nějakou zásadní chybu při volbě nového lídra. Tak tak složitá podle mě nedá. V případě jako z katastrofického scénáře pro konzervativní stranu je možné, že by došlo opravdu k vyrovnání, ale pořád tam ten rozdíl je, i nyní dostali konzervativci 33 procent hlasů, zatímco liberál 23 a to v tom britském systému většinovém generuje dosti radikální rozdíl v síle v Parlamentu.

Barbora Kroužková: Říká Ivo Šlosarčík z Institutu pro evropskou politiku Europeum. Na slyšenou.

Výuka některých předmětů v cizích jazycích

Barbora Kroužková: Některé předměty na základních a středních školách budou v cizích jazycích. Tento týden to umožnila ministryně Petra Buzková s tím, že ministerstvo bude cizojazyčnou výuku povolovat u předmětů nebo látky, která se nevztahuje k českým reáliím. Ve studiu je teď Jaroslav Jeřábek, ředitel Výzkumného ústavu pedagogického. Dobrý den.

Host (Jaroslav Jeřábek): Dobrý den.

Barbora Kroužková: Pane řediteli, jak vůbec významné jsou cizí jazyky, jak to cítíte vy?

Host (Jaroslav Jeřábek): Tak všechna mezinárodní srovnání v podstatě poukazují na to, že v té takzvané jazykové oblasti vzdělávání máme v našem školství zřejmě teda největší problémy a je tam obrovský deficit, který je dán předchozím vývojem, předchozí situací. Samozřejmě vstupem do Evropské unie, ale i dalšími prostě aspekty ta situace se velmi výrazně teda proměňuje, proměňuje se třeba pozvolna, ale je dobře, že se vůbec proměňuje a domnívám se, že i tento pokyn je dobrým krokem, správným krokem, který by měl podpořit v podstatě tu jazykovou výuku, kvalitní jazykovou výuku na školách.

Barbora Kroužková: Pokyn paní ministryně se týká základních a středních škol. Mě ještě zajímá, co si jako odborník myslíte vůbec o začátku výuky cizích jazyků. My se s tím můžeme setkat už i v mateřských školách, kdy je ale ta pravá chvíle?

Host (Jaroslav Jeřábek): Přesně tak, potom se s námi lidi dohadují, dneska odborníci, lingvisti a psychologové, kdy vlastně s výukou cizích jazyků začínat, ono je asi velmi různé. Na úrovni těch nových dokumentů, se říká kutikulárních, čili těch vzdělávacích programů jsme se v podstatě rozhodli, že se posune výuka jazyků, povinná výuka jazyků, alespoň to takzvaného prvního cizího jazyka o ročník níž, než tomu bylo dosud, to znamená, že teda nejpozději ve třetí třídě na prvním stupni základní školy musí začínat v podstatě regulérní výuka toho takzvaného prvního cizího jazyka. Současně ale ty dokumenty myslím, že jsou ještě konstruovány tak, aby umožňovaly podle konkrétních podmínek škol a teď myslím v podstatě nejen teda na žákovskou populaci, ale i na kvalitu kantorů a další podmínky, které tam jsou, aby ta výuka byla zahájena i dříve. Tam jde v podstatě celkem o součet hodin, kterých je tam na prvním stupni 9 a jde o to, aby začala nejpozději teda od té třetí třídy, od toho třetího ročníku, ale může být zahájena i dříve a různými formami, což ten první stupeň samozřejmě umožňuje. Je řada těch mateřských škol, o kterých jste mluvila, které už to prostě zkoušejí, mají s tím velmi dobré zkušenosti, ale asi obecně se to aplikovat nedá.

Barbora Kroužková: Přesto se musím zeptat. Zatím výuku některých předmětů v cizích jazycích nabízela dvojjazyčná gymnázia, vy jste sám v úvodu říkal, že ta situace s cizími jazyky u dětí a žáků a studentů u nás není nejrůžovější, tudíž je na místě otázka, nepřišlo to rozhodnutí pozdě?

Host (Jaroslav Jeřábek): To je samozřejmě otázka pohledu. Já bych mohl říci, zaplať pánBůh, že přišla alespoň v této chvíli, v této době, což souvisí nejen teda s novým školským zákonem, který toto samozřejmě nejen umožňuje, ale v podstatě teda nařizuje a ono to samozřejmě odráží i tu realitu, která v našem vzdělávacím systému je. Protože vždycky, pokud projednáváme některé otázky kolem jazykového vzdělávání, tak se setkáváme s dvojími názory. Na jedné straně jsou učitelé, ředitelé škol, kteří to nesmírně vítají. Na druhé straně samozřejmě upozorňují na řadu problémů, které s tím souvisejí, to jsou problémy personální. Prostě ta výuka, nejde o to ji umožnit za každou cenu, jde o to samozřejmě, aby ta výuka byla kvalitní. To záleží na kvalitních učitelích, kvalitních pomůckách, metodách nových a tak dále a to si myslím, že prostor, který se tímto otvírá, že by tomuhle tomu měl napomáhat.

Barbora Kroužková: Ona je vůbec otázka, jestli bude mít kdo učit.

Host (Jaroslav Jeřábek): To bude záležet samozřejmě na těch školách a předpokládám, že žádná škola se prostě nevydá tímto směrem, který umožňuje tento pokyn, aniž by měla zajištěnou kvalitu této výuky, protože to by pak bylo jenom v podstatě teda lákadlo, ale tam je důležité, aby ta škola garantovala kvalitní výuku těch jazyků. Jsem přesvědčen, že té poptávce po jazykách, že na to prostě reakce budou jak ze strany vysokých škol, i když jsou tam samozřejmě problémy více méně kapacitní, potom je tam další otázka, která je záležitostí i svým způsobem finanční, to znamená nejrůznější rozvojové programy na podporu jazykového vzdělávání učitelů, budoucích učitelů, prostě jazyků, no a samozřejmě ta finanční otázka se promítá i do toho, že stále ještě ta komerční sféra i a proboha ne učitele cizích jazyků prostě přitahuje k sobě díky platovým poměrům, ale domnívám se, že ty platové poměry se postupně lepší a že se ta situace zlepšovat bude. Musím být optimista.

Barbora Kroužková: Aby základní nebo střední škola mohla některý předmět vyučovat už od září v cizím jazyce, musí o to ministerstvo požádat do konce května. A musí splnit několik podmínek. Patří mezi ně to, o čem jsme mluvili, kvalifikovaný učitel, ale také dále program, vytvořený podle rámcového vzdělávacího programu nebo jiný ministerstvem schválený program, je tam i přehled předmětů vyučovaných v cizím jazyce, jeho osnovy, materiální a finanční zajištění. Kolik škol nakonec výuku podle vašeho odhadu rozšíří? Těch podmínek totiž pro to umožnění je dost.

Host (Jaroslav Jeřábek): Napřed k těm podmínkám, jestli mohu. Já se domnívám, že je velice dobře, že tam ty podmínky jsou stanoveny už z toho důvodu, což jsem před chviličkou říkal. Že nejde o to teda umožnit tu výuku za každou cenu, ale umožnit, aby ta výuka byla, ale aby byla kvalitní. A ten odhad je skutečně velmi problematický v této fázi, domnívám se, byť je to umožněno na prvním stupni základních škol, že tam těch škol nebude příliš mnoho. Jsem přesvědčen, že třeba na tom druhém stupni základních škol, tam těch škol odhaduji teda, že to bude zhruba třetina těch základních škol, které se o to dříve nebo později budou pokoušet a myslím, že nejvíc toho využije celá ta soustava středních škol, gymnázií i dalších středních odborných škol. Tam si myslím, že těch škol může být poměrně dost. Tam jde o to, jak v jiných předmětech se rozhodnou prostě vzdělávat, bude to zřejmě postupný náběh, ale doufám, že teda se to využije na školách.

Barbora Kroužková: Třeba i v matematice a fyzice?

Host (Jaroslav Jeřábek): Já předpokládám, že i v matematice, tam jde samozřejmě o to, to není výuka v pravém slova smyslu, tam je otázka i terminologie i v podstatě nějaké slovní zásoby rozšiřování a v podstatě myslím si, že žádnému studentovi neuškodí, jestliže teda kromě mateřského jazyka, kromě terminologie, pojmosloví v mateřském jazyce se bude seznamovat s terminologií, odbornými pojmy v některém z cizích jazyků.

Barbora Kroužková: Říká ředitel Výzkumného ústavu pedagogického Jaroslav Jeřábek. Děkuju za návštěvu. Na shledanou.

Host (Jaroslav Jeřábek): Děkuju za pozvání, na shledanou.

Fejeton Jana Pokorného

Barbora Kroužková: Závěrem ještě fejeton Jana Pokorného. Tento týden přemýšlel hlavně o jednom prstu.

Jan Pokorný: "Tento týden byl středem pozornosti i nejmenší prst na ruce velkého hokejisty. Zlomený malíček Jaromíra Jágra nedával spát trenérům, fanouškům a určitě ani hokejistovi, protože takové zranění docela bolí. Mimochodem autor těchto slov tentokrát ví, o čem mluví. Stalo se mu kdysi totéž, když upadl na bruslích, ale zpátky k Jágrovi.

Vzhledem k tomu, že má tento hráč hokejový um v malíčku, není se co divit zájmu médií o jeho prst a otázkám, zda hvězda na světovém šampionátu nastoupí či ne. Nemluvě o tom, že v době, kdy konzument informací bez většího zájmu vstřebá zprávy o bezejmenných mrtvých po dalším sebevražedném atentátu a se známou celebritou pohnutě prožívá její bolístku, je to vlastně i normální.

Jen si to vezměte. Z titulní stránky na vás posmutněle hledí královna krásy, která hořekuje, jaké má problémy s hubnutím a že se musela svěřit do péče lékařů. Jinde se populární herec cudně raduje, že oslavil narozeniny bez deprese. A není to tak dávno, co část lidí zaujatě neklidně sledovala i opravu kyčlí známého českého zpěváka Gotta. Byl to mimořádně dojemný příběh. Od obav z operace, přes její provedení, až po dobrý konec, kdy umělec oznámil, že se cítí fit. A na koncertě v Bruselu si pak liboval, že už se zase zkouší vlnit v bocích.

Slavní lidé to mají dobré, jestliže platí sdělená starost, poloviční starost. Podle toho, kolik lidí je ochotno sdílet s nimi jejich trápení je možné soudit, že slavné zpěváky, herce či sportovce ani nemůže bolet zub. Kam že tím vlastně mířím? Po světě jistě chodí v této chvíli tisíce lidí se zlomenými malíčky a nikdo je nefotí pro noviny. Ale, tak už to chodí. Na každý pád budeme držet Jaromíru Jágrovi palce, snad ho to nebude bolet."

Barbora Kroužková: Jan Pokorný uzavírá Týden v tahu.

Autorizovaným pořizovatelem elektronického přepisu pořadů Českého rozhlasu je ANOPRESS IT, a.s. Texty neprocházejí korekturou.