Policie stíhá čtyři lidi kvůli údajnému solárnímu podvodu za několik miliard korun

22. duben 2016

Policie stíhá čtyři lidi kvůli údajnému solárnímu podvodu. Jedna z největších solárních elektráren v Česku měla před více než pěti lety získat povolení k provozu na základě nepravdivých údajů v dokumentech. Neoprávněně by tak inkasovala dotovanou výkupní cenu elektřiny garantovanou na 20 let. Policie spočítala celkovou škodu na téměř čtyři miliardy korun.

Šestnáctimegawattový solární park Vranovská Ves na jižní Moravě byl dokončen v prosinci 2010. Už v listopadu ale žadatelé o licenci napsali do dokumentů, že je vše hotové. Podle obvinění policie, se kterým se Český rozhlas seznámil, šlo například o „Prohlášení o kompletnosti a jakosti“ nebo o revizní zprávu elektrického zařízení.

Na základě těchto podkladů pak požádali příslušný stavební úřad o kolaudaci stavby a Energetický regulační úřad o vydání licence potřebné k provozu elektrárny.

V žádosti z listopadu 2010 podle policie například stálo, že na místě jsou i všechny fotovoltaické panely a elektrárna je schopna bezpečného provozu.

Podle žalobce z Vrchního státního zastupitelství v Olomouci Radka Mezlíka to ale nebyla pravda a vše se dokončovalo ještě v prosinci.

Elektrárna tedy údajně získala potřebná povolení na základě nepravdivých dokumentů, a neměla mít proto na dotovanou výkupní cenu elektřiny vůbec nárok.

„Již způsobená škoda dosahuje téměř jedné miliardy korun. Celková škoda za dvacet let provozu by pak měla dosahovat téměř čtyř miliard korun,“ potvrdil Českému rozhlasu žalobce Radek Mezlík.

Stíháni jsou čtyři lidé

Policie v případu stíhá čtyři lidi. Dva z nich byli zástupci dodavatelských firem, které měly stavbu elektrárnu na starosti. Český rozhlas jednoho z nich oslovil, k obvinění se ale nechtěl vyjadřovat. Potvrdil pouze, že s ním nesouhlasí.

Další stíhaní jsou revizní technik, který v listopadu podepsal zprávu, že zařízení je schopno bezpečného provozu a že je na místě určitý počet panelů.

Podle policie ale se počty panelů neshodovaly v porovnání s další závěrečnou zprávou. Z celkového počtu přes 80 tisíc kusů se čísla lišila o necelé dva tisíce. Český rozhlas technika oslovil, kvůli citlivosti případu ale odmítl jakýkoliv komentář.

Posledním obviněným je pracovník příslušného stavebního úřadu, který si podle policie údaje v dokumentech nezkontroloval a vydal kolaudační rozhodnutí. Měl tak mařit úkol úřední osoby z nedbalosti.

Podvod? Firma přece nedostatky odstranila

Policie případ zkoumala už v minulosti, ale odložila ho. Určité podezření měl Energetický regulační úřad, který licenci vydával, a na nesrovnalosti při povolování elektrárny upozornili také Reportéři ČT.

V roce 2014 nicméně policie, kdy dozorujícím státním zástupcem byl tehdy také Radek Mezlík, došla k závěru, že se podvod nestal. Nesrovnalosti podle vysvětlení žalobce sice existovaly, licence ale nakonec měla být platná.


Majitelé solárních elektráren se často snažili získat licenci na provoz do konce roku 2010. Měli tak garantovanou cenu 12 150 korun za megawatthodinu elektrické energie dodané do veřejné sítě. Od ledna 2011 se výkupní podmínky zásadně změnily. Za megawatthodinu je držitelům licence vypláceno 5500 korun. Obě částky jsou garantované na 20 let.

Během prosince totiž firmy nedostatky solárního parku z listopadu, kdy o povolení žádaly, odstranily a na konci roku tak už skutečně bylo vše hotovo. Elektrárna tedy získala i vysoké výkupní ceny z roku 2010 v podstatě oprávněně a škoda nevznikla.

Obrat nastal poté, co nadřízené Nejvyšší státní zastupitelství (NSZ) udělalo loni v této kauze dohledovou prověrku. Nesouhlasilo totiž s názorem policie a žalobce.

„Tato prověrka znamenala revizi původního právního názoru a vedla k přísnějšímu posuzování trestnosti jednání souvisejícího s udělováním licencí fotovoltaickým elektrárnám v období před koncem roku 2010,“ potvrdil mluvčí NSZ Petr Malý.

Podle stanoviska úřadu není důležité, kdy byla elektrárna skutečně dokončena, ale to, zda byla licence v tomto roce vydána na základě nepravdivých údajů.

„Nově lze na základě závěru NSZ za trestné považovat i podezření, že žadatelé uvedli úřady v omyl tím, že vědomě předložili nepravdivé podklady nezbytné k získání potřebných povolení. Jinak řečeno fakt, že samotná elektrárna byla zavčas dokončena, nevyviňuje žadatele z podvodného jednání při získávání licence,“ dodal Malý.

Případ vranovské fotovoltaiky tak policisté prošetřovalli znovu. Letos v březnu pak začali stíhat zmíněné čtyři lidi a vyčíslili jim i miliardové škody. Jestli se případ dostane k soudu a jestli dá instituce případnému obvinění za pravdu, není jisté.

„Je třeba si uvědomit, že případy podvodných jednání s fotovoltaickými elektrárnami jsou velmi specifické a neexistuje žádná soudní praxe, ze které by bylo možno vycházet. Ta se teprve utváří. Není také vyloučeno, že v návaznosti na rozhodování soudů se názor na pojetí trestného činu podvodu v těchto případech může dále vyvíjet,“ připouští žalobce Radek Mezlík.

Případy licencí z roku 2010 se prověřují znovu

Kromě případu vranovské fotovoltaiky museli policisté a žalobci prozkoumat na základě nového výkladu NSZ také všechny dříve prověřované podezření kolem licencí z roku 2010.

„Vůči všem podezřelým musí být dodržován stejný metr. Z tohoto důvodu byly prověřeny všechny případy, kterými se Vrchní státní zastupitelství v Olomouci zabývalo včetně přibližně 150 oznámení, které v minulosti podal Energetický regulační úřad. Nyní se zabýváme přibližně desítkou živých případů, v několika případech už probíhá soudní řízení,“ dodal Mezlík.

Jedním z nich je i případ chomutovských solárních elektráren, kde bylo nepravomocně odsouzeno deset lidí včetně předsedkyně ERÚ Aleny Vitáskové. Podle soudu dala pokyn k zastavení přezkumu licence chomutovských fotovoltaik, kde měly být v roce 2010 také zfalšovány podklady. Proti rozsudku se Vitásková odvolala.

Alena Vitásková

Mezlík ve své závěrečné řeči letos v lednu u soudu upozornil, že nový výklad NSZ by se měl promítnout i do této kauzy. Zvýšit se měla způsobená škoda. Původně počítala jen s miliardovou částkou, která odpovídala rozdílu mezi vyšší cenou dotované elektřiny z roku 2010 a nižší cenou z roku 2011.

Podle nového pohledu ale licence neměla platit vůbec a elektrárna neměla mít žádnou dotovanou cenu. Majitelé elektrárny, rodina Zemků, ale odmítli jakoukoliv vinu.

Vranovský solární park koupila v roce 2010 jako projekt i s nasmlouvanými dodavateli polostátní firma ČEZ a nechala si ho postavit na klíč. Lidé z ČEZ tedy v kauze nefigurují. Policie ale, jak upozornil deník E15, nařídila ČEZ posílat dotované příjmy z elektrárny na zvláštní účet u České národní banky do té doby, než se o vině či nevině v kauze rozhodne.

Největší solární elektrárny v Česku
autor: jaf
Spustit audio