Polární záře jako kožich lišek, černá díra jako otesánek. „Hledal jsem způsob, jak dětem přiblížit vesmír,“ říká astrofyzik Pavlík

Kdy jste se začal toulat po hvězdách? Co vás přivedlo k zájmu o astronomii?

Zájem u mě trvá od dětství, kdy jsem četl všemožná encyklopedie o planetách a dinosaurech. Dinosaury jsem ale nenásledoval, spíš ty hvězdy a planety.

Mohou pohádky fungovat jako popularizace vědy?

Fungují a fungují dobře po staletí, možná tisíciletí. Už staří Řekové si vyprávěli pohádky o hvězdách na obloze, aby si zapamatovali, co na obloze je, a našli nějaké souvislosti. Dnešní pohádky fungují úplně stejně.

Čtěte také

Návštěva aktuálně nejmodernějšího planetária na světě. Žárovky s astrofyzikem Václavem Pavlíkem

V týdnu jste pokřtil dvě nové knížky – Tajemství severní oblohy a O nenasytné černé díře. Kdy a proč jste začal psát pro děti?

Nápad se zrodil v roce 2024, kdy jsem jel tramvají 22 na Malou Stranu. Cesta byla dlouhá a mě napadlo, jestli bych nemohl svůj vlastní výzkum předat i té nejmladší generaci. Dlouhou dobu působím v astronomické olympiádě, kde vyučujeme základní a střední školy, ale ty nejmladší děti z prvního stupně základní školy pokryté nemáme. Začal jsem přemýšlet, jestli by výzkum nešel převyprávět – a zrodila se pohádka O zmizelé hvězdě. Chytlo mě to a začal jsem psát víc.

Jaká jsou tajemství severní oblohy?

K této knížce mě inspirovala polární záře, která byla pozorovatelná před dvěma lety i tady u nás. Napadlo mě vymyslet příběh, který by polární záři nějak představil dětem a vysvětlil jim, co to je.

A jak to vysvětlujete?

Doufám, že srozumitelně tak, aby to pochopily děti, anebo aby to přečetly s dospělými a ti jim pomohli potom v tom pochopení. Jde vlastně o netradiční pohádku, kdy jsem se inspiroval finskými mýty, kde se polární záře vysvětluje jako odlesk od kožichů polárních lišek. Malá dívka jménem Aurora se vydá hledat polární záři, kterou dlouho nikdo neviděl.

Čtěte také

Vědcům se poprvé podařilo zaznamenat vítr mezi galaxiemi. Přispěli i experti z Brna

Jak jste sledoval misi astronautů Artemis?

Sledoval jsem to živě. Samozřejmě jsem moc mladý na to, abych viděl Apollo, takže jsem byl rád, že teďka jsem měl příležitost znovu vidět start astronautů do vesmíru.

Lákalo by vás podívat se mimo oběžnou dráhu nebo třeba až na Měsíc?

Lákalo, ale nejsem si jistý, jestli bych to zvládl fyzicky. A navíc jsem taky trochu vysoký, asi bych nesplnil limit na výšku astronautů.

V jednom rozhovoru jste přiznal, že trpíte závratí. Mě jímá závrať, když se snažím představit si nekonečno. Vy to dokážete?

Ne, já se toho straním. Nekonečno si raději nepředstavuji, protože to nejde.

Jak vysvětlujete dětem černou díru?

Černá díra je paradoxně jeden z velmi jednoduchých objektů, protože se dá popsat jenom hmotností, rotací a elektrickým nábojem. Nepotřebuje víc parametrů. Dětem ji vysvětluji jako kuličku, která má obrovský hlad a neví proč. Je to takový vesmírný otesánek.

Otesánek, který pohltí úplně všechno a nic nevrátí. To je princip černé díry?

no, ale nemůžeme zase černou díru brát jako vysavač. Černá díra, i v té pohádce je to zmíněné, protože astrofyzikální výzkum ukazuje, že černá díra může v některých případech fungovat jako mixér. Záleží na geometrii. Když se hvězda přiblíží hodně blízko k černé díře, tak může být buď pohlcena dovnitř, anebo může být urychlena někam pryč.

Čtěte také

„Mýlily se i autority jako Kepler.“ Manželé Hadravovi popularizují historické astronomické texty. Dostali za to cenu Vize 97

Podle teorie relativity se čas v blízkosti černé díry pohybuje mnohem pomaleji než třeba na Zemi. Čím to je a co to znamená?

Je to tím, že prostor je zakřivený v okolí velmi silných gravitačních zdrojů. A když zakřivíte prostor, tak vlastně křivíte i čas a ten pak musí běžet jinak, aby se zachovala rychlost světla.

No a co to s sebou přináší? Kdybychom tedy byli schopni se pohybovat poblíž černé díry, aniž by nás pohltila, tak bychom stárli pomaleji než naši souputníci tady na Zemi?

Ano, je to tak. Jestli si vzpomenete na film Interstellar, tak tam je přesně tahle zápletka, kdy oni stráví pár hodin na planetě velmi blízko černé díry a zatím na oběžné lodi, která obíhá dál, všichni zestárnou a umřou. Je to jeden z paradoxů relativity, že čas pro každého pozorovatele plyne jinak. Takže kdybych padal do černé díry, tak já tam ve svém vlastním čase skončím, ale vy, kdybyste se na mě dívali z velké dálky, tak to nikdy neuvidíte – signál se bude pořád prodlužovat a vy uvidíte, jak „zamrzám“ na horizontu, zatímco já tam klidně spadnu.

Co se děje, když umírá černá díra?

To není úplně jednoduché, protože černé díry jsou vlastně takové vesmírné zombie, které tam zůstávají pořád. Jedním ze způsobů, jak může černá díra z vesmíru zmizet, je Hawkingovo záření, ale to je tak pomalé, že jde o řádově 10 na 50 let, takže to se prakticky nepozoruje. Jiný způsob je, když se sloučí s jinou černou dírou – ta výsledná pak bude mít větší hmotnost, takže černé díry úplně nezmizí.

Jak obtížné je popularizovat vědu? A jak můžeme díky výzkumu hvězdokup pochopit, jakou roli ve vesmíru hrajeme? Poslechněte si celý rozhovor.