Pokuty z kamer zklidní neukázněné řidiče i dopravu, ukazuje studie českých a německých výzkumníků v Říčanech

Ulicí Říčanská, která vede k dálnici D1, projede denně zhruba 20 tisíc aut. Jedna z kamer úsekového měření je umístěná u křižovatky s ulicí Březinova, která odděluje centrum Říčan od lokality Na Vysoké.

„V podstatě tady je úsek, kde není přechod pro chodce, je to jediný výjezd na komunikaci do rezidentní zóny. Byla tady smrtelná nehoda,“ vysvětluje Radiožurnálu zástupce velitele Městské policie Říčany Jindřich Joch a dodává, že přechod na tomto místě není možné zřídit.

Před instalací úsekového měření tady podle starosty Říčan Vladimíra Kořena z hnutí Klidné město rychlost překračovala třetina řidičů. „Teď z dat vidíme, že ti řidiči se opravdu zklidní a jde to na promile přestupků. Úsekové měření je levné a naprosto účinné řešení,“ domnívá se Kořen.

Graf ukazuje, že v týdnu před obdržením první pokuty řidiči překračují rychlost ve 27 % případů. Když jim pokuta přijde, tak jejich podíl postupně klesne o 11 procentních bodů. Celkem se tak počet těch, kteří překračují povolenou rychlost snížil o 37 %.|foto: Cesifo.org

Kamery znamenají také nemalý příjem pro město. Na přestupcích loni Říčany vybraly zhruba 60 milionů korun a provoz systému stál třetinu.

„Myslím si, že zpomalili. Určitě se naučili jezdit pomaleji, protože to nechtějí platit. Určitě jsou úseky, jako třeba tady, když pojedete na Nový Pacov, kde to je vyloženě úsek jenom proto, aby rejžovali. A jediný, o co tam jde? Že se tam napojuje boční ulice,“ myslí si Petra, která po ulici tlačí kočárek.

Anna z nedaleké Kamenice k tomu dodává: „Říčanský kamery máme i v Kamenici. Že by to nějak pomohlo? Lidi stejně jezdí 90.“ Pan Vladimír, kterého Radiožurnál oslovil nedaleko centra, v tom jasno nemá: „Nevím, jestli to zklidnilo dopravu. Pravda je, že někteří, kdo to znají, si dávali pozor.“

Úspěšnost 70 procent

Nový česko-německý výzkum o efektu úsekového měření ukazuje, že pokuty výrazně mění chování řidičů. Jeho autoři zpracovali anonymizovaná data z pěti úseků v Říčanech z let 2014 až 2018. K dispozici měli 26 milionů záznamů o průjezdech víc než 1,3 milionu vozidel. Počet řidičů, kteří překračují povolenou rychlost, klesá o třetinu prakticky okamžitě po tom, co dostanou pokutu.

„Hlavní zjištění je jednoznačné a poměrně silné: zpomalí, a to poměrně výrazně. Ještě důležitější a překvapivější je, že zpomalí natrvalo. Když před tím jezdili rychle, tak poté, co dostali pokutu, následujících několik let jezdí výrazně pomaleji,“ vysvětlil jeden z autorů výzkumu Libor Dušek z Právnické fakulty Univerzity Karlovy.

Výše pokuty má přitom podle něj na reakci řidičů jen minimální vliv a 85 procent z nich ji zaplatí do tří měsíců. Lidé zpomalí nejen na úseku, kde pokutu dostali, ale i na dalších místech, kde jsou kamery. V 70 procentech případů si pak dají pozor a další pokutu už nedostanou.

Jsou ale i výjimky, třeba jako David, který bydlí přímo v Říčanech: „Za poslední dva roky jsem tady dostal asi tři pokuty. Vždy jsem jel něco málo přes 50. Radarů je tady strašně moc, člověk si časem zvykne a trochu ho to naučí jezdit zodpovědněji.“

Podle říčanské radnice přijde hříšníkovi pokuta, pokud jede 58 a víc kilometrů za hodinu. Hranice je tak nastavená kvůli technickým limitům měření.

Investice do pomalejšího provozu

Výzkumníci porovnali také rychlost před a po zavedení úsekového měření. Vycházeli přitom z dat ze starých radarů, které informovaly řidiče o jejich rychlosti, ale neposílaly pokuty. Po zavedení úsekového měření klesla během let postupně rychlost průjezdů průměrně o 2,33 kilometru za hodinu. Řidiči tak jezdili v průměru 43,87 kilometru za hodinu.

Aktuálně je na celém Říčansku na dvacet úsekových měření. Na asi čtvrtině sloupů ale kamery nejsou kvůli výměně dodavatele. Výzkumník Libor Dušek dodává, že počet udělených pokut během let v Říčanech klesl na třetinu. „Jestli můžu něco doporučit starostům, kteří o tom uvažují, neměli by o tom uvažovat z hlediska nějakých rozpočtových efektů, ale tak, že něco zaplatí za provoz systémů a koupí si za to pomalejší provoz.“

Podle Svazu měst a obcí se úsekové měření rychlosti osvědčilo, ale vhodné je hlavně na rovné úseky na hlavních tazích, které řidiče svádějí k rychlejší jízdě. Jak říká předseda dopravní komise svazu Jaroslav Paznocht, radnice mají o měření zájem, odradit je ale může vysoká cena i administrativní překážky.

Vesnice a menší města se neobejdou bez spolupráce s obcemi s rozšířenou působností, které pokuty vybírají. „Instalaci zpravidla platí obec, ale výnosy z pokut má obec s rozšířenou působností. Obec z toho nemá vlastně nic, doplácí. Ale samozřejmě cíl je zpomalit dopravu, takže obec z toho má zvýšení bezpečnosti na svých silnicích, což je hlavní důvod, proč takové radary chce instalovat,“ vysvětluje Paznocht.

Kvůli nízké nezaměstnanosti je podle něj taky problém najít pracovníky, kteří budou pokuty vyřizovat.