Pokud nouzový stav skončí ke konci dubna, tak se s tím kraje vyrovnají, ubezpečuje hejtman Vysočiny

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy 02993076.jpeg

Soud zrušil s účinnosti od 27. dubna čtyři opatření ministerstva zdravotnictví, která kvůli koronaviru omezila volný pohyb. Podle rozsudku jsou nezákonná, protože je nepřijala vláda podle krizového zákona. Co na to říkají kraje? Například hejtman kraje Vysočina za ČSSD pověřený řízením Rady Asociace krajů Jiří Běhounek míní, že by se nouzový stav měl o 14 dní prodloužit.

„V našich zařízeních máme studenty zdravotních a sociálních škol, kteří nám pomáhají, máme možnost nařizovat práci a další věci, který krizový zákon umožňuje. V okamžiku, kdy to skončí, tak tento systém bude rovněž ukončen,“ nastiňuje.  

V té souvislosti poukazuje na videokonferenci hejtmanů, kdy jedenáct z dvanácti bylo pro, aby se nouzový stav ještě o čtrnáct dní prodloužil.

Podle Běhounka se například neřeší otázka ochranných prostředků do škol – v okamžiku, kdy se otevřou, tak by učitelé vybavení mít měli. „Proto jsme říkali, že by bylo dobře, abychom ještě těch čtrnáctí dní získali a dokázali to rozložit. Stala se z toho otázka nákupu osobních ochranných prostředků a pomůcek,“ vysvětluje.

Pokud ale nouzový stav skončí 30. dubna, tak se s tím podle něj kraje vyrovnají. „Vyrovnaly se s povodněmi, nehodami na dálnici, vyrovnají se i s tímto. Kraje to dokážou,“ ubezpečuje.

V případě Vysočiny chybí například ochranné pláště, proto se kraj obrátil na firmy, které se věnují šití oděvů. „Potřeba budou například pro místa odběrových stanů nebo pro pracovníky na operačních sálech,“ říká.

Jak nahradit ztráty nemocnic?  

Asociace krajů se shoduje na tom, že je třeba s ministerstvem zdravotnictví a pojišťovnami řešit velké finanční ztráty regionálních nemocnic kvůli útlumu výkonu a personálním nákladům spojeným s péčí o pacienty s nákazou.

Konkrétně na Vysočině byla výkonnost nemocnic podle Běhounka třicetiprocentní a propady jsou výrazné. „V řádkách bych to odhadl na desítky milionů korun v každé nemocnici měsíčně,“ upozorňuje.

Jak ale ztráty nemocnicím kompenzovat? „Velmi pozitivní je zvýšení platby o státní pojištěnce, protože to by propad mohlo alespoň částečně vyřešit,“ konstatuje.

Spustit audio
autoři: Vladimír Kroc , prh

Odebírat podcast

Související