Pohnutý osud Arménů v Egyptě: prchali sem před masakry, dnes se scházejí v kostele

V arménském katolickém kostele svaté Terezy v káhirské čtvrti Heliopolis je právě večerní mše. Je tu asi padesát různě starých lidí, mužů i žen, většina kázání je v arabštině, jen občas zazní z knězových úst i arménština. V rohu vedle oltáře stojí egyptská a arménská vlajka.

Pár slov arménsky

„Já arménsky nemluvím, ale moje děti ano. Jejich máma totiž arménsky umí, je to Arménka ze Sýrie. Takže děti arménsky naučila. Já rozumím pár slov, doma případně rozumím, o co jde, a jestli se proti mně něco nechystá,“ směje se pan Raymond Tarzian.

Čtěte také

Náhorní Karabach – země starodávných novostaveb

Toho jsem odchytil po mši před kostelem a hned se ze zvědavosti přidalo se ještě několik jeho přátel. A přišla řeč i na aktuální situaci v Náhorním Karabachu.

„Samozřejmě to sledujeme. Všechny země si nad tím myjí ruce. Rusko, Amerika, všichni stojí v povzdálí. Historicky patří Náhorní Karabach Arménii. 95 % obyvatel jsou Arméni. A Turecko se do toho zase míchá,“ rozčilují se.

Historie prchajících rodin

Pan Raymond říká, že Arméni utekli do Egypta už při prvních masakrech na konci 19. století. „Například můj děda přišel v roce 1915. Ale jeho otec přijel už v roce 1894. Oba prchali přes Libanon a Sýrii přímo do Egypta. No a mámin otec uprchl z Erzurumu, dostal se na loď z francouzské flotily, ta je dovezla do Port Saídu a pak je přemístili do Alexandrie,“ vypráví rodinnou historii.

Čtěte také

Třináct let v hladomorně s hady a štíry strávil arménský světec Řehoř Osvětitel. A přežil

Strastiplný příchod předků se traduje i v rodině pana Ghassána, který byl na mši se syrsko-arménskou manželkou: „Já jsem se narodil v Súdánu. Moji předci přišli přes Aleppo v Sýrii do Súdánu a pak jsme přesídlili do Egypta.“

Potomci tiskařů a zlatníků

Arméni byli v Egyptě typicky součástí vyšší vrstvy, dokonce vůbec první ministerský předseda Egypta byl Armén. Pan Raymond vysvětluje, že se egyptští Arméni věnovali hlavně zlatnictví a tiskařství. „V centru Káhiry byla celá ulice arménských zlatníků. Teď už jich tam je jen pár. Naše komunita se hodně zmenšila, mladí odcházejí do Kanady, do Ameriky.“

Čtěte také

Arménskou národní identitu poznamenala genocida

Káhirští Arméni se hodně poegyptštili. Arménskou identitu si ale udržují. Náš hovor před kostelem poslouchá i další káhirský Armén pan Nágí Karaliján: „Arméni tu v Egyptě drží pospolu. Scházíme se tu v kostele, máme tu tři nebo čtyři kluby. Teď je nás v Egyptě maximálně deset tisíc, dřív tu ale žilo přes sto tisíc Arménů.“ Hodně z nich emigrovalo po nástupu nacionalistického Násirova režimu v polovině minulého století. Spolu s Armény opustily Egypt i desítky tisíc Řeků, Italů, židů a příslušníků dalších menšin.