Pohled na naše dějiny inkluzivním způsobem? Tým Kateřiny Čapkové chystá i učebnici pro školy

9. prosinec 2025

Inkluzivní dějiny středovýchodní Evropy od poloviny 19. století po současnost. Jinými slovy: dějiny tohoto regionu z pohledu Romů, Židů a lidí s postižením. To je cíl pětiletého projektu, který si se svým týmem stanovila historička z Katedry Blízkého východu Filozofické fakulty UK Kateřina Čapková.

Pojem inkluze je široké veřejnosti znám spíše z oblasti školství. Co znamená v oblasti dějin a historie?

„Určitě je výhodou, že posluchači znají pojem už ze školství, protože princip je velice podobný. Znamená, že bychom neměli dějiny vykládat pouze s perspektivou jedné vybrané skupiny obyvatelstva, ale měli bychom umět umět historii podat tak, aby zazněly i hlasy těch, kteří obvykle chybí. Nejen kvůli tomu, že se chceme také o těch dalších skupinách obyvatelstva něco dozvědět, ale hlavně kvůli tomu, že tyto další hlasy jsou klíčové pro naše vlastní pochopení minulosti. Ono je to opravdu pro nás pro všechny obohacující, bez jiných perspektiv svoji minulosti jenom těžce pochopíme ve větší plnosti.”

Pojďme se teď vzhledem ke konceptu pořadu zaměřit na dějiny prizmatem Romů. V rozhovoru pro Deník N říkáte, že mnoho Romů dodnes považuje Masaryka za člověka, který je posunul k segregaci. Čím to je?

Čtěte také

„To je opravdu poměrně málo známá věc, i když mezi romisty nebo lidmi, kteří se romskými dějinami zabývají to nic nového není. Souvisí to především se zákonem z roku 1927, který posouval Romy mezi občany druhé kategorie. Zbavoval je plných občanských práv tím, že se nemohli vykazovat “občankou” (z dnešního pohledu), i když to tehdy nebylo tak rozšířené, aby každý občanskou legitimaci měl. Nicméně museli u sebe neustále mít takzvanou cikánskou legitimaci a vlastně jim byla zakázána spousta dalších věcí. Stát jim také, což bylo ještě jako mnohem horší, mohl odebírat děti do převýchovy a v některých oblastech Československa, především v pohraničí nebo v Praze, zakazovali Romům vstup na území, pokud tam člověk neměl už takzvaný domicil, tedy právo usazení.”

V rámci grantu, který jste pro svůj projekt s týmem získala, chcete zpracovat dějiny pěti zemí středovýchodní Evropy, zemí Visegrádské čtyřky plus Ukrajiny. Je historické postavení těchto skupin obyvatelstva v rámci regionů a dnešních státních útvarech podobné?

Čtěte také

„Myslím, že je to jednak odlišné nejen co se týče jednotlivých regionů, ale i v rámci těchto regionů. To je další výhoda toho, když je historický výzkum založen na pramenech, které opravdu reprodukují perspektivu jednotlivých skupin. My díky tomu nahlédneme do ohromné diverzity v rámci různých romských, sintských a dalších komunit. Pevně doufám, že čtenáři našich textů pochopí, že jakákoliv paušalizace Romů je úplně zcestná, svým způsobem až komická, protože to takto samozřejmě nikdy nemůžeme říct.”

Jedním z výstupů vašeho projektu bude i učebnice pro školy. Máte předběžnou odezvu z řad pedagogů na koncept inkluzivních dějin? Dovedu si představit, že už třeba z časových důvodů se to některým může zdát nereálné.

„Možná vás překvapím tím, že už na základě rozhovorů nebo zprávy o našem projektu jsem dostala několik e-mailů a dalších zpráv, kterými se mimo jiné i učitelé hlásili s tím, jak jsou projektem nadšeni. Jejich reakce mě nadchla.”

autor: Jannis Moras
Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.