Podnikání v Česku, mafie, evropská politika

Přehled příspěvků

Štěpánka Čechová: Stesky českých podnikatelů na stále těžší podmínky pro jejich práci potvrdila i rozsáhlá mezinárodní studie. Kde vázne podpora podnikání? Nad tím se v Duelu týdne zamyslí Roman Seidl z ministerstva průmyslu a obchodu a předseda Sdružení podnikatelů Bedřich Danda.

Policie tento týden zatkla nejvyššího šéfa italské mafie. Nejen Cosa Nostra, ale i mafiáni na českém území budou tématem pro Martina Cejpa z Institutu pro kriminologii a sociální prevenci.

Jedny volby za druhými vyhrává v evropských zemích levice, i když jen těsnou většinou. Jde snad o nový trend? Odpoví politolog Zdeněk Zbořil.

Takový je následujících zhruba 50 minut, které uzavře pravidelný fejeton Jana Pokorného. Příjemný poslech Radiožurnálu přeje Štěpánka Čechová.

Duel

Štěpánka Čechová: Podnikat je v České republice v porovnání s ostatními zeměmi stále těžší. Takové stesky nejen slýcháme z řad podnikatelů, ale teď už je potvrdila i studie Economic Inteligents Unites, která zkoumala podmínky pro rozvoj podnikání v 82 zemích světa v příštích pěti letech. Právě tyto podmínky určují atraktivitu země pro zahraniční investice a na nich pak z velké míry závisí vývoj hospodářství. Více si poslechněte od reportéra Dušana Valenty.

Dušan Valenta: Oproti loňskému roku studie, ze které citovaly Lidové noviny, odsunula Českou republiku o tři příčky v hodnocení níž. Loni jsme tedy byli 24. z 60 zemí. Letos se výzkum rozšířil na 82 zemí a Česko je 27. V podmínkách pro podnikání nás předběhla například Jižní Korea, Malajsie nebo Estonsko. Tyto země podle odborníků zároveň nabízejí větší tržní příležitosti než Česká republika a navíc nám prý na atraktivitě nepřidává ani velikost státní administrativy, prostě přebujelé úřednictvo. V čele žebříčku podnikatelské atraktivity se drží Dánsko a na rozdíl od něj nemáme podle analytiků ani pružný trh práce. Dánsko podle studie příliš neomezuje firmy při najímání a propouštění zaměstnanců a investory láká i díky vzdělané pracovní síle nebo kvalitní infrastruktuře.

Štěpánka Čechová: Ve studiu vítám za ministerstvo průmyslu a obchodu vedoucího oddělení podnikatelského prostředí Romana Seidla, dobrý den.

Host (Roman Seidl): Dobrý den.

Štěpánka Čechová: A předsedu Sdružení podnikatelů České republiky Bedřicha Dandu. Dobrý den.

Host (Bedřich Danda): Dobrý den.

Štěpánka Čechová: Pánové, vzhledem k tomu, že studie od loňského roku porovnávala o 22 zemí více, nebazírujme tedy na tom, zda je to 24. nebo 27.místo České republiky, ale spíš by mě zajímal váš názor na to, proč v té předpovědi pro následujících pět let nestoupáme mezi dvacítku investorsky nejzajímavějších nebo alespoň mezi dvacítku. Když třeba za loňský rok vláda nešetřila chválou ve své ekonomické úspěchy a nejvíce se ta chvála týkala rekordního růstu zahraničního obchodu. Začněte třeba vy, z pohledu podnikatelů, pane Dando.

Host (Bedřich Danda): No, tak když tuhle otázku dostanu, tak já bych řekl, že my bysme jet do Dánska, opsat tam jejich podmínky a hned bysme byli v první lize, to znamená v první desítce, to by se mi strašně líbilo. Ono to bohužel takhle jednoduše nejde, protože územně jsou to legislativní změny a tak dále a jeden problém, kterej tam vidím, mimo toho teda, mimo těch podmínek, které jsou nastavené nějakým způsobem, tak od toho roku 90 jsme tady přeměnili hodně zákonů, museli jsme změnit hodně zákonů. Říká se, že 700, které se dotýkají podnikatelského prostředí, a to je strašný číslo a navíc, prostě z toho potom plyne, že těch zákonů je tolik, že se v tom přestáváme orientovat a to myslím, že je taky jeden z problémů, který s tím souvisí.

Štěpánka Čechová: Nebo-li ta přebujelá legislativa.

Host (Bedřich Danda): Souhlas.

Štěpánka Čechová: Teď vy za ministerstvo průmyslu a obchodu, pane Seidle.

Host (Roman Seidl): Tak za ministerstvo průmyslu a obchodu můžu říci, že se samozřejmě snažíme našim podnikatelům vycházet vstříc, pokud jde tedy o to hodnocení našeho umístění v mezi zhruba 80 zeměmi, já bych to neviděl nijak tragicky. Myslím si, že všechny země, ať už ty, které jsou na špici nebo i ty, které se umístily za námi se snaží neustále zlepšovat podmínky pro jejich podnikatele a tudíž bych viděl tu naši pozici, že si v podstatě udržujeme jakýsi náš stav a tím jak se snažíme zlepšovat podnikatelské prostředí, držíme tu pomyslnou příčku plus mínus 25. samozřejmě určitě by bylo nebo všichni bysme rádi viděli, kdybychom se dostali někam do těch pater ještě výše a já si myslím, že určitě v následujících letech by se nám to mohlo podařit díky tomu, že se teprve naplno projeví některé kroky, které aktuálně jsou realizovány, případně jsou v té fázi těsně před realizací.

Štěpánka Čechová: Pane Dando, z ústa pana Seidla zazněla v podstatě už v těchto předvolebních dnech fráze, snažíme se podporovat podnikatelské prostředí. Tuhletu formulku najdeme ve volebním programu snad všech politických stran. Vy jako podnikatelé, máte pocit, že se skutečně jedná o snahu podpory podnikatelského prostředí, anebo o tom každý mluví a zas tak moc se neděje?

Host (Bedřich Danda): No, to jste mi dala těžkou otázku. Fakt je ten, že se o tom hodně mluví. Druhý fakt je ten, a to musím teda tady potvrdit, že ministerstvo průmyslu vytvořilo Radu pro podnikatelské prostředí, kde já jsem členem mimo jiné, mimo dalších 30 asi lidí a tam jsme posunuli ten pomyslný balvan jsme posunuli malinko třeba v těch formulářích, jsou to takové drobné podle mě kosmetické téměř ty, ale nicméně sedějí, to jako nemůžu zpochybnit, to je pravda, jo, ovšem já si myslím, že ten problém je složitější. Podnikatelský prostředí je zatížený všemi možnými předpisy nepředpisy a orgány, který pořád něco kontrolujou a to je prostě, to si myslím, že potom v tom žebříčku nám bere body.

Štěpánka Čechová: Pane Seidle, podnikatelé si stěžují na předpisy, přetížení, ostatně i ekonomická studia na to upozorňuje, na tu přebujelou legislativu. Dokážete s tím ještě do voleb třeba něco účinně udělat, anebo je to zase jenom to mluvení o tom, že ano, víme o tom, že podnikatelé mají složitou situaci.

Host (Roman Seidl): Tak já jsem rád, že tady pan předseda zmínil Radu pro rozvoj podnikatelského prostředí, protože to je v podstatě nejbližší náplň mé činnosti. Já bych jenom posluchačům, kteří možná nevědí přesně, o co se jedná, tuto Radu zřídil ministr průmyslu a obchodu s tím, že v podstatě šlo o to pozvat podnikatele ke spolupráci se státní správou, přímo se i podílet na řešení těch konkrétních otázek, které si Rada vytkla a myslím si, že tento způsob řešení problémů se právě osvědčil, ať už jsou to ty formuláře pro zápisy do obchodních rejstříků, anebo teda velmi aktuální věc, kdy se nám už opravdu dostalo do finální fáze schvalování novely živnostenského zákona, která právě umožní zakládání firem na jednom místě pomocí jednoho formuláře a to si myslím je právě jedna z těch zásadních změn, která by měla ulehčit podnikatelům administrativu.

Štěpánka Čechová: Novela živnostenského zákona, v tu tedy věříte, že projde ještě do voleb.

Host (Roman Seidl): Vzhledem k tomu, že v příštím týdnu by se tou novelou měl zabývat přímo už Senát a hospodářský výbor Senátu shledal novelu tak, jak byla zaslána ze Sněmovny jako uspokojivou, souhlasil s ní, myslím si, že všechno se stihne ještě do voleb.

Štěpánka Čechová: Pane Dando, novela živnostenského zákona je tak zásadní, že skutečně může třeba zlepšit i v budoucích pěti letech obraz podnikatelského prostředí v České republice, anebo je tam mnoho dalších zakopaných psů?

Host (Bedřich Danda): No tak psů tam bude asi hodně a o psech bysme se tady mohli bavit hodinu a půl, protože je problém s rodokmeny, ale to teď to není naše téma, to je nadsázka. Já si myslím, že to, co bylo řečeno, ano je to pravda, ale to je jenom nebudeme říkat problém v té administrativě nebo v tom, já osobně nebo my, naše sdružení, abych nemluvil jenom za sebe máme představu úplně jinou, protože třeba proč jako dělají živnosti volné na všecko, prostě živnosti, živnostenské listy, pardon...

Štěpánka Čechová: Moment, chcete říct, že i přes legislativní radu i přes sezení v pracovních skupinách ministerstvo, podnikatelé stále se nedaří dosáhnout něčeho, co by vám se líbilo?

Host (Bedřich Danda): No, protože to je razantní změna. To je razantní změna a už jsme to projednávali s bývalým vicepremiérem panem Jahnem, kde jsme navrhovali už loňského roku, aby prostě se registrovali, kdo má živnost volnou, tak se zaregistruje na finančním úřadu a hotovo, žádný další živnostenský listy a pouze vázaná a koncesní listina se potom bude vyřizovat na živnostenských úřadech. To by bylo takové zjednodušení toho procesu, to se nám bohužel nepodařilo prosadit, tohle to.

Štěpánka Čechová: Takže opět to zjednodušení vy v tom de facto nevnímáte. To, co ministerstvo průmyslu říká, že bude sláva bude jednodušší, tak takhle vy to nevidíte?

Host (Bedřich Danda): Ale ano, samozřejmě že se to mírně zlepšuje, to já netvrdím, že ne, ale je to málo. Z našeho pohledu je to málo, protože lze udělat razantnější změny, ale jak říkám, neumíme to prosadit, přestože křičíme na tripartitě a všude možně, neumíme tohle to, to razantní zjednodušení problémů jakéhokoliv neumíme prosadit.

Štěpánka Čechová: V čem je problém, pane Seidle? Proč se nedaří zjednodušovat, proč se daří maximálně přijmout třeba nějaký dílčí kousek, krok, ale znamená to nabalit na to zase nějaký další zákon, další předpis, aby se zesložitil vlastně celý systém.

Host (Roman Seidl): Už když Rada vznikala, snažili jsme se při jejím zakládání býti realisty a tudíž jsme nepředpokládali, že se nám podaří během roku, během dvou let absolutně změnit všechny problémy, které se u nás vyskytují. V podstatě se vždycky snažíme najít řešení, které je akceptovatelné pro všechny zúčastněné subjekty v Radě a je asi zákonité, že nemůžeme tu shodu najít úplně u všeho.

Štěpánka Čechová: Jakým způsobem, pane Seidle, pokud se bavíme o rychlosti schvalování těch změn, můžou do té rychlosti a vůbec do celých těch změn zasáhnout právě volby. Dokážete odhadnout co to udělá s podnikatelským prostředím, když se o tom pravidelně s podnikateli radíte?

Host (Roman Seidl): Tak já mě nepřísluší komentovat ani naší politickou situaci nyní ani po volbách samozřejmě doufám, že snaha na ministerstvu průmyslu a obchodu v tom podporovat podnikatele se nebude měnit. Naopak, jak jste sama zmínila, všechny politické strany mají v programech podporu podnikání, takže já doufám, že....

Štěpánka Čechová: Ano je to v programech, ale. Dobrá tak bavme se takto, pane Dando co máte pocit,že se skutečně udělalo za tu dobu co je vláda u moci, pro tu skutečnou podporu podnikání. Máte pocit, že skutečně funguje?

Host (Bedřich Danda): Nechme teďko stranou teda, musím před tím říct něco jiného. Já, jak jste mi dala první otázku, jestli za ty čtyři roky teďko, co ta vláda vládne, jestli se to, tak vám můžu říct, že jsme teda opravdu, opravdu jsme ohrožený druh, protože myslím jako živnostníci, protože co tady přišlo. Přišly tady hrozba registračních pokladen, doufám, že budou zrušený, ale to záleží samozřejmě na voličích do jisté míry, přišla minimální daň, vydělám, nevydělám, platím devět, deset tisíc, zvýšená sociální, zdravotní, vždyť mi platíme sociálku, živnostníci platí sociálku za auta, za stroje, za vrtačky, za investiční ty, tak to platíme sociální pojištění, kde to, vždyť to prostě, to jsou nesmysly a nehledě k tomu, že by, a to jsem navrhoval, že by se mělo, ale bohužel neúspěšně, že by se mělo tyhle ty věci všechny počítat, sociální, zdravotní jako u zaměstnanců, to znamená, jestliže já si beru z firmy deset tisíc korun jako podnikatelskou odměnu, tak z toho bych měl platit všecky tyhle daně a ne z toho, jestli příjmy, výdaje a z toho 50 procent, to je strašný, to je velkej problém tohle to.

Štěpánka Čechová: Pan Danda tady jmenoval mnoho známých bolestí podnikatelů, jmenoval registrační pokladny, jmenoval určitý systém fungování zakládání firem, jmenoval sociální, zdravotní pojištění, placení, daňovou zátěž de facto. Proč lépe neslyšíte na tyhle ty výtky, oni se totiž opakují napříč volebními obdobími. Ono to zní pořád dokola a člověk má pocit, že snad už není ani možné, aby si to politici neuvědomovali.

Host (Roman Seidl): Tak, já nejsem politik a skutečně ...

Štěpánka Čechová: No proto se vás ptám jako člověka z praxe, který ale nicméně funguje na základě politické momentální situace.

Host (Roman Seidl): My v Radě pro rozvoj podnikatelského prostředí v podstatě hledáme odborná řešení, kde každý má možnost přispět se svým know how, se svými názory a nakonec se obvykle na nějakém akceptovatelném řešení shodnem.

Štěpánka Čechová: Nebo-li vy říkáte hledáme knot, znamená to, že vy byste se třeba i jako odborníci na ministerstvu s podnikateli shodli, co je potřeba, ale i vy narážíte na politickou situaci?

Host (Roman Seidl): Tak takhle jsem to určitě nemyslel, já naopak se snažím říci, že vždy se snažíme najít konkrétní problém, ke kterému můžeme najít odborné řešení, na kterém se všichni shodnou, nicméně . .

Štěpánka Čechová: Ale to jste říkal, ale když to řešení najdete, podaří se ho vám ho také vždycky prosadit?

Host (Roman Seidl): Tak to už je věc, která trošku jde mimo síly vysloveně Rady pro rozvoj podnikatelského prostředí. Rada vždycky předloží ten konkrétní výsledek, ať už prostřednictvím svého předsedy, to je ministr průmyslu a obchodu nebo pomocí některého dalšího ministra, záleží na tom...

Štěpánka Čechová: A jde to k těm politikům ...

Host (Roman Seidl): ...Komu vlastně to přísluší a pak už v podstatě to záleží právě na té politické vůli a k tomu já už bohužel se nemohu nijak vyjádřit.

Štěpánka Čechová: Pane Dando, vy se tedy celou dobu poměrně usmíváte, vy v té Radě sedíte, víte, jak to funguje, komentujte.

Host (Bedřich Danda): Můžu samozřejmě potvrdit, co tu bylo řečeno, že dokonce pan ministr Urban tvrdě prosazuje například editeční povinnost a to, co jste teď řekli, to všechno padá do jiného domku, jak já říkám, protože v té do Letenské, to je ministerstvo financí tyhle ty úpravy, jo, čili na ty Radě se dohodneme a všichni si tam plácáme po zádech, jak je to výborné, no a prostě a teď se usneseme, že jo, no pan ministr to vezme, jak to pan kolega řekl a odnese to do vlády a tam prostě už to asi neprojde, jo, ten některý z těch návrhů, neříkám, že všechny a to je ten problém, protože vyloženě se například ta editeční povinnost, jenom pro posluchače, to je to, že když podnikatel má nějaký problém, že chce třeba koupit nějakou parcelu nebo něco, nějakou operaci finanční udělat, takže dojde na finanční úřad a řekne, můžu to udělat a když to udělám, jak mě to daňově zatíží? Jo, to je takzvaná ta editeční povinnost, no a teď ministerstvo financí se hrozně brání, aby tohle to mělo a my to všichni chceme, protože něco, oni vám dneska řeknou, třeba i vám to ten úředník řekne a za tři roky přijde kontrola a řeknou, tak pozor, tohle to neplatí, takže, jo, myslím u toho finančního úřadu.

Štěpánka Čechová: Teď ale bohužel komentujeme něco, u čeho není ministerstvo financí, takže asi nemá smysl to rozebírat blíže, spíše...

Host (Bedřich Danda): To jsem to jenom chtěl přiblížit, jako.

Štěpánka Čechová: Ano, například to bylo dobré, spíš by mě zajímalo, co víte, že se v té Radě třeba se snažil prosadit nebo podnikatelé snažili prosadit, i byste našli společnou řeč s odborníky z ministerstva, ale narazilo to na tu politickou situaci a víte, že už v tomto volebním období se to nepodaří a záleží na tom velmi, co to udělá vlastně se situací po volbách.

Host (Bedřich Danda): Jestli můžu, tak k tomu se vyjádřit, tak já mám obavy teda, že do voleb se to nepodaří už nic, teda, jo. Mám obavy, že opravdu teď a teď co vidím, co se přilepuje na různé zákony, to jsem úplně nepříčetný, když prostě vidím zákon, já nevím o železnicích a do toho je přidělanej nějakej zákon o DPH přilepenej, to je strašně špatný a to vidím jako i do budoucna, kdyby toto mělo pokračovat, že to prostě v tom se v tom nikdo potom neorientuje.

Štěpánka Čechová: Co jste schopni udělat pro to, aby podnikatelé přestali býti, jak řekl pan Danda, ohrožený druh.

Host (Roman Seidl): To já doufám, že nejsou ohroženým druhem. Důkazem budiž, že se nám stále v Radě pro rozvoj podnikatelského prostředí schází...

Host (Bedřich Danda): Ze zoufalství někdy.

Host (Roman Seidl): Nicméně, abych hovořil vážně, já si myslím, že jednak tedy do voleb se stihne prosadit ta novela živnostenského zákona, aktuálně se to týká vlastně i zákona insolvenčního, který výrazně pomůže firmám v problémech finančních v podstatě se zachováním řekneme těch zdravých částí firem, posiluje to nový insolvenční zákon roli věřitelů a ohledně tedy zákonu si myslím, že teď už samozřejmě jsme zhruba měsíc, dva před volbami, tam už je to jinak, asi opravdu již se toho mnoho nestihne, nicméně Rada pro rozvoj podnikatelského prostředí ...

Štěpánka Čechová: Jistě nějak hledáte kulantní způsob, jak to říci.

Host (Roman Seidl): Tak tam je to zákonité, že se za měsíc už nedá připravit nový zákon a prosadit, aby prošel všemi...

Štěpánka Čechová: Tak co se nestihlo za 4 roky, už se pravděpodobně za měsíc dohonit nedá.

Host (Roman Seidl): Tak já jsem tady jmenoval některé ty věci, které se naštěstí podařilo stihnout a jinak teda Rada pro rozvoj podnikatelského prostředí samozřejmě vyvíjí kontinuální činnost, ta nemá rozdané úkoly tak, že se splní k jednomu datu a pak nemá nic co by řešila. Tam vlastně se rada schází několikrát do roka, teďka nejbližší zasedání bude v květnu.

Štěpánka Čechová: A můžete prozradit, na čem pracujete dál?

Host (Roman Seidl): Aktuálně se tam rýsuje velmi zajímavý projekt centrální evidence nedoplatků, kdy v podstatě dnes je podnikatel, chce-li například požádat o nějaký grant, je nucen předložit doklad o bezdlužnosti a v současné době tedy musí oběhnout několik institucí a zařídit si několik dokladů, jakmile bude tato evidence fungovat, tak v podstatě jednoduchým způsobem dostane tento podnikatel případně ta instituce, která doklad žádá, si může sama z té evidence zjistit, je-li ten ...

Štěpánka Čechová: Něco jako bankovní seznam dlužníků de facto. Pane Dando centrální evidence nedoplatků jako nejbližší bod činnosti zlepšování podnikatelského prostředí, je to správně nastaveno?

Host (Bedřich Danda): Tak určitě ta myšlenka, že prostě potřebuju bezdlužnost pro cokoliv, pro banku nebo pro cokoliv, je správná, aby to bylo opravdu na jednom místě. Já bych si dovolil ještě, to je v pořádku tahle myšlenka, otázka ty rozpracovanosti, jestli po volbách to bude fungovat dál, jak ta Rada, tak ty věci, to je otazníček, to, na to neumím odpovědět, ale můžu vám říct konkrétně třeba my jsme opravdu chtěli, strašně jsme na to tlačili, aby byl ten zákon o tý insolvenci česky řečeno o krachu, bankrotu fyzických osob, protože jsou tady podnikatelé, který podnikají, ručí si svým majetkem a u nás to bylo bezbřehý, prostě, úročila jste si tím majetkem psova bouda, tchyně, všechno to bylo jako v tom, takže prostě my jsme o to bojovali a zaplať Pánbůh jsem byl z toho a já neznám tu poslední verzi.

Host (Roman Seidl): Tam, pokud mě je známo, tak novela byla schválena nebo vlastně celý ten nový zákon byl schválen Senátem, jestli už pan prezident to dostal, to netuším.

Host (Bedřich Danda): To jsem nevěděl.

Štěpánka Čechová: Závěrečné slovo. Pokud jde o to, co bylo tématem studie tedy atraktivnost České republiky pro zahraniční investice, jak to vidíte s námi do budoucna, pokud je systém nastaven, tak jaký je při vědomí toho, jak rychle nebo pomalu tady věci fungují, pane Dando, budeme podle vás dál klesat, anebo si Česká republika postupně přece jenom najde cestičku třeba do té první dvacítky?

Host (Bedřich Danda): Jak mě znáte, já jsem takový pesimista, ale v tomhle okamžiku bych si docela byl rád optimistou, protože opravdu Česká republika za první republiky byla někde na špici, snad čtvrtá dokonce v Evropě či na světě a já bych byl strašně rád, kdybychom se dostali nahoru, protože řada lidí je tady schopných a prostě máme na to, abychom věci posunuli, to znamená je tady opravdu ta rychlost toho zlepšování toho prostředí, my to nekritizujeme týden, 14 dní nebo půl roku, my to kritizujeme možná pět let tenhle problém, ten není čerstvý jako to prostředí jako takové a teď se to dostalo do té fáze, že se to nějak řeší, ale pořád z mého pohledu je to pomalu.

Štěpánka Čechová: Pane Seidle, z pohledu odborníka, který je ale vázán na politická rozhodnutí, stejná otázka pro vás, budeme se šplhat nahoru, stagnovat, anebo padat dolů?

Host (Roman Seidl): Tak já pevně věřím, že se budeme posouvat stále nahoru, samozřejmě konkurence je veliká, určitě, jak tady pan předseda zmínil naše postavení je za první republiky, tam asi ta konkurence nebyla zas až ... Host (Bedřich Danda): Bylo to jinak všechno.

Host (Roman Seidl): ... .tak velká, bylo to jinak, bylo řekněme méně států na světě ...

Host (Bedřich Danda): A nebyla globalizace v případě.

Host (Roman Seidl): Tak, já bych naše postavení viděl poměrně optimisticky a věřím, že se bude zlepšovat.

Štěpánka Čechová: Ve studiu byli inženýr Roman Seidl, vedoucí oddělení podnikatelské prostředí ministerstva průmyslu a obchodu, díky na slyšenou.

Host (Roman Seidl): Těšilo mě, na shledanou.

Štěpánka Čechová: A předseda Sdružení podnikatelů České republiky Bedřich Danda. Díky, na slyšenou.

Host (Bedřich Danda): Na slyšenou.

Štěpánka Čechová: Ve studiu už je připravena kolegyně Jana Lejpová s aktuálním zpravodajstvím a já vám ještě prozradím, že v druhé polovině pořadu bude řeč jednak o mafiích u nás i v zahraničí a jednak o politickém smýšlení a smiřování Evropanů.

Mafie u nás a v cizině

Štěpánka Čechová: Mezi bojovníky s mafií zavládlo tento týden velké nadšení po zatčení nejvyššího vůdce sicilské mafie Bernarda Provenzana. Italské policii se tím v oblasti městečka Corleone podařilo nejen dopadnout člověka, který se skrýval celých 40 let, ale také jakýsi symbol nedotknutelnosti a moci známé Cosa Nostry. Událost připomíná spolupracovnice v Itálii Vědunka Lunardi.

Vědunka Lunardi: Bernardo Provenzano, šéf šéfů sicilské mafie Cosa Nostra byl dopaden. Celých 43 let se mu ale dařilo unikat. Střílí jako Bůh, ale má slepičí mozek, říkal o mladém Provenzanovi jeho tehdejší padrino. Provenzano zabíjel a zabíjel s notnou dávkou sadismu. V sedmdesátých letech zlikvidoval všechny konkurenty a pak změnil strategii. Muž, který ani nevychodil měšťanku, si nechal radit od vzdělanějších partnerů, přestal zabíjet a zvolil cestu ekonomické kriminality. Dopadení Bernarda Provenzana znamená konec legendy o jeho nepolapitelnosti, ale vůbec to ještě neznamená konec sicilské mafie. Někdo čeká válku mezi klany, někdo nového velkého padrína. Někdo soudí, že se k moci dostanou klany poražené Provenzanem v osmdesátých letech, nikdo si však nedělá velké iluze, že by se Sicílie mohla v blízké době zcela osvobodit od mafiánské chobotnice.

Štěpánka Čechová: O tom, jaké reakce může vyvolat takový zátah policie, ale i o fungování mafií i na českém území už více s Martinem Cejpem z Institutu pro kriminologii a sociální prevenci. Hezké odpoledne.

Host (Martin Cejp): Hezké odpoledne, dobrý den.

Štěpánka Čechová: Tak sicilský prokurátor Prestitino i soudce Sabila, kteří bojují proti mafii označili zadržení Bernarda Provenzana za mimořádný výsledek diskrétní, trpělivé a profesionální práce policie. Dá se ale teď očekávat nějaká zuřivá odveta Cosa Nostry?

Host (Martin Cejp): Tak, v té Itálii je dá se říct dlouhodobá válka mezi mafiemi a státní mocí, případně dalšími složkami, které s tou státní moci spolupracují a když se vezme v úvahu, že vlastně v začátku šedesátých let hledali tohoto zločince, tak vlastně ta válka tam, z toho můžeme usoudit, že ta válka tam trvala strašně dlouho, protože třeba v dalších evropských zemích ze začátku šedesátých let třeba ve Francii, v Německu, v severských zemích teprv nenápadně ten organizovaný zločin vznikal a u nás se v podstatě objevil až po roce 1990, zatímco tady už to je dlouhodobý boj, který přináší teda tu a tam nějaké úspěchy pro tu státní moc.

Štěpánka Čechová: Tu a tam.

Host (Martin Cejp): Tu a tam, protože zase na druhou stranu vím údaj, že za rok, od roku 1990 do roku 2000 zahynulo při boji proti mafiím 168 příslušníků státní moci, buď teda státních zástupců, soudců, karabiniérů, ale také novinářů.

Štěpánka Čechová: To se týká jenom Itálie to číslo.

Host (Martin Cejp): To se týká jenom Itálie z deseti let od roku 90 do roku 2000 a řekl bych, že je to velice vysoké číslo.

Štěpánka Čechová: A dá se tedy, když se tu a tam podaří nějaký úspěch, tak se dá soudit, že se tam mafii nebude líbit, dá se už odhadovat podle těch historických zkušeností, jestli teď bude třeba nějaká vlna dalších poprav těch, kteří proti mafii bojují?

Host (Martin Cejp): No, v každém případě je to úspěch, který je potřeba prezentovat, protože když se tyto úspěchy prezentují dostatečně, tak se přece jenom ukáže, že ta mafie není všemocná a že je občas zranitelná a působí to i preventivně v tom, že přece jenom si nejsou ti zločinci tak jisti, že mohou beztrestně páchat cokoliv. Neřekl bych, že zrovna v případě té Itálie, kde je to dá se říct ten boj neustálý a na denním pořádku, že by to mělo vyvolat nějakou bouřlivou reakci, protože tam v podstatě jaksi ten boj, i když se občas projeví a většinou neprojeví navenek, tak tam trvá pořád.

Štěpánka Čechová: Bernardo Provenzano byl jednu dobu považován dokonce za mrtvého, nevědělo se, jestli se skrývá mimo území Itálie nebo dokonce mimo celou Evropu. Přibližme, co vlastně umožňuje mocným mužům z mafie tak dlouho unikat spravedlnosti, jak funguje ten princip solidarity, kde všude mají vlastně mafie své prsty?

Host (Martin Cejp): Tak všechny ty mafie, i ty organizované zločinecké skupiny, které teď jsou jaksi moderní formou těch mafií, v první řadě ve vlastním zájmu si vytvářejí kontakty na společenské elity, čili na politické, ekonomické, správní, nakonec i právní, protože potřebujou právníky, takže všechny věci vždycky usilují o pokud možno maximální zisk s minimem rizika, takže to riziko se snaží odstranit předem tím, že ty věci jsou buď dojednány, vzhledem k tomu, že oni se přátelí třeba s mocnými nebo vystupují jako solidní, seriozní podnikatelé a dostanou se mezi ty ekonomické špičky a ještě ke všemu teda když už by se tam nedostali nějakým takovýmhle způsobem, tak v každém případě se tam dostanou pomocí obrovského množství peněz, protože mají nezdaněné příjmy, které zejména používají ke korupci a tou korupcí pronikají jednak k informacím a jednak si zajišťují beztrestnost a zajišťují si právě ty kontakty, které si zajistit potřebují.

Štěpánka Čechová: A je to třeba i korupce, která pak umožňuje mafii ukrýt hledaného bosse někde za hranicemi nebo v konkrétní zemi, kde uplatí třeba politiky pro to, aby ho tam s němým souhlasem tolerovali ukrývaného nějakou rodinou?

Host (Martin Cejp): Může to být i tímto způsobem, protože ta mafie tímto způsobem v každém případě postupuje, protože jim se to vyplatí. Otázka je, proč to někteří politici dělají, že přistoupí, že teda se podplatit nechají a na to my podle výzkumu i máme takové obecné tři předpoklady. Jednak se na ně něco ví, takže jsou vydíratelní, případně se může něco vyrobit takového, aby vydíratelní byli, že mohou dostat nějakou nabídku nebo podobně a pak je tam také okolnost, že mohou být naivní a že neprokouknou to, že vlastně jednají s mafiány, ale ono se to opravdu těžko pozná. Tam jakoby jednáte se solidním obchodníkem, který vám učiní nějakou obchodní nabídku, že jo.

Štěpánka Čechová: Když bychom šli k nám ohledně mafií, můžeme říci, že v Čechách působí také různé organizace gruzínské, arménské a podobně, fungují na stejném principu jako italská Cosa Nostra nebo se nějak zásadně liší ty, které máme tady u nás v Čechách?

Host (Martin Cejp): Liší se zásadně, jako celá Evropa se liší v zásadě, protože už jenom Itálie setrvává na tom mafiánském typu organizovaného zločinu, kde asi 90 procent těch skupin je takhle, jinak v Evropě je kolem 70 procent takový ten moderní organizovaný zločin, který je daleko horší, protože už nezachovává takové ty principy té vnitřní spolupráce. Tam ti členové jsou prostě najati na výkon určitého úkonu, polovina z nich v těch skupinách je externistů, kteří ani nevědí, co ta skupina dělá, zajišťují prostě jen ten úkon, v případě prozrazení teda zadržení nic neprozradí, protože nic nevědí, v případě dejme tomu zase zadržení jsou odepsáni, nikdo se jich nezastane a je to naprosto bezohledné. Kdežto v těch italských těch tradičních mafiích i ti řadoví členové požívají ochrany toho šéfa, toho bosse a je to založeno na vzájemné pomoci. To je jedna věc, druhá věc, která se týká těch skupin, které jsou u nás, tak více než nebo něco přes polovinu je zahraniční prvek, někdy jsou to Ukrajinci, daleko ještě víc teda než Rusové, pak na druhém místě Rus, ale pak Číňané, Vietnamci, kosovští Albánci a pak následují ty další a další, myslím, že Italové jsou někde na 25., což je poslední místo, které my sledujeme, takže tam je ten mezinárodní prvek. V řadě těch mezinárodních skupin jsou i čeští občané, ale například nejsou v čínských, Číňané neberou žádné Evropany do toho, ale třeba z bývalé Jugoslávie tam byli hodně Češi, s těmi ukrajinskými, ruskými také Češi dost spolupracují. Vietnamci ti teda pracují spíš pro Číňany a pak jsou ryze české skupiny, kde jsou jenom Češi, těch je zatím tak necelých 25 procent, ale ty se dosti rozšiřují a spíše vytlačují z některých atraktivních aktivit ty skupiny zahraniční.

Štěpánka Čechová: A kdybychom měli jmenovat skupinu nebo organizovaný gang nebo mafii, která nám tady na území České republiky dělá největší problémy, víte která to je?

Host (Martin Cejp): No, největší problémy dělá ta nejpočetnější, to je ukrajinské skupiny, ale velice problematičtí jsou také Číňané, protože například je-li Číňan zadržen, tak se nezjistí po tu dobu, kdy může být zadržen, tak se nezjistí vůbec jak se jmenuje, pokud se pak k tomu přizve oficielní tlumočník, tak ten tlumočník řekne, že ten Číňan mluví naprosto jiným nářečím a tak, takže v tomto smyslu jsou ti Číňané daleko jako složitější.

Štěpánka Čechová: Martin Cejp z Institutu pro kriminologii a sociální prevenci. Díky za váš čas, na slyšenou.

Host (Martin Cejp): Děkuji taky.

Politické smiřování Evropanů

Štěpánka Čechová: Zdá se, že Evropany to táhne politicky doleva. Trend jakoby potvrzovaly i italské a maďarské volby, kde vše nasvědčuje tomu, že levice má navrch. I Češi zvolili levici už dvakrát za sebou a to v letech 98 a 2002 a tento politický směr vítězí i ve Španělsku, Portugalsku, Anglii a Švédsku. Zároveň se ale tato vítězství stávají stále těsnějšími a rozdíly mezi programy velkých levicových a pravicových uskupení jakoby se pro voliče stíraly. Politické smiřování Evropanů je tématem pro politologa Zdeňka Zbořila. Dobrý podvečer.

Host (Zdeněk Zbořil): Dobrý podvečer.

Štěpánka Čechová: Dá se podle vývoje posledních let opravdu konstatovat, že Evropa tíhne z větší části nalevo, anebo levice získává vítězství v jednotlivých státech zpravidla jen těsnými výsledky? Příkladem takového vyrovnaného souboje, který vede k velké koalici, je třeba Německo.

Host (Zdeněk Zbořil): Ano, stírá se skutečně rozdíl mezi pravým a levou stranou toho politického spektra, dokonce i mezi jejich programovými cíli, což je možná ještě mnohem závažnější, protože to pojmenování pravice a levice je někdy účelové, někdy propagandistické, někdy dokonce difamační. Důležité je, že si nejenom přejímají pravicové a levicové strany z programů těch svých soutěže se dopouštějících politických stran z opačné strany přejímají některé verbální spojení nebo hesla, politická hesla, do kterých se redukují politické programy, ale i dokonce i ideje. V celé Evropě je málo ideových politických stran, kromě křesťanských demokratických stran, ale které často ztrácejí povahu vlastně strany postavené na tradičních hodnotách a řekněme i na víře a náboženství a potom jsou to zbytky komunistů, kteří s nostalgií vzpomínají na svoji minulost a řekněme, že dneska jedinou ideovou stranou v rámci celé Evropské unie a řekl bych dokonce i celé ostatní Evropy jsou Zelení, takže to důležité je, to co jste říkala vlastně v tom svém úvodu, že nejenom se stírají programové rozdíly, ale dokonce mizí i vyhraněná polarita a pokud jde o programy politických stran, tak dokonce mizí ta jednoznačná převaha jednoty politické strany na druhou, proto zřejmě ta jistá zmatenost nebo nedostatek orientace pro voliče rozhodnout se pro konkrétní politickou stranu.

Štěpánka Čechová: Nebo-li takový ten povzdech, který slýcháme u českých voličů,není z čeho vybírat trápí v podstatě celou Evropu?

Host (Zdeněk Zbořil): V podstatě lze říct, že ano, samozřejmě v těch českých podmínkách to má ještě tu jednu dimenzi a to je charakter politických osobností. Oni jsou třeba 15 let v politice a jsou relativně mladí, ale vlastně vzhledem k tomu, jak dlouho v té politice působí, tak jsou řekněme skoro přestárlí a oni si nechtějí přiznat, že musejí odejít a proto se drží ve svých funkcích za všech okolností, takže v současné době si myslím, že nejenom v Evropě dochází k jakési krizi politických programů ke krizi kompetentnosti těch politických stran, ale zejména k té krizi kompetentnosti některých politiků a to bych řekl i na nejvýznamnějších politických místech. Všimněme si jenom, kolika různými peripetiemi za těch posledních 15 let, a to se nezmiňuju o tom, co dělali před rokem 89, prošli jakoby různými politickými stranami, ale protože politické strany nemají pevně zakotvené politické programy, tak ono se vlastně nic nestane, on člověk může jak v Občanském fóru, tak v Občanském hnutí, dokonce může být i u komunistů a pak přejde třeba do stran do KDU-ČSL nebo k Zeleným a může jít donekonečna postupovat dál a to není jenom nedostatek řekněme mravní odpovědnosti v politice, ale nedostatek, který pramení z povahy politických osobností, které se objevily jako politická elita v těch posledních 15 letech.

Štěpánka Čechová: Logika věci by v takové situaci napovídala, že to vše nahrává vzniku zcela nových politických stran, uskupení, zkrátka něčeho, co by vneslo ten čerstvý vítr na politickou scénu nejen v Čechách, ale i v Evropě.

Host (Zdeněk Zbořil): To si myslím já už poslední dva, tři roky a myslím tím na celou Evropu, ale zatím se to stalo jenom v několika případech a většinou to byly strany řekněme populistické nebo neopopulistické nebo evropsky populistické, ale zdá se, že mají problémy samy se sebou u nás i v zahraničí neměly jenom jepičí život.

Štěpánka Čechová: Proč? Znamená to, že nám nedorostla další politická generace a ti, řekněme staří politici, se drží v těch svých zajetých kolejích a zajetých uskupeních třeba se jen tak občas přejdou ze strany na stranu, ale nemají chuť tvořit něco nového?

Host (Zdeněk Zbořil): Kdybych chtěl být velmi radikální, tak bych řekl, že se vyčerpaly některé instituce demokracie a především, že se neuvažuje v Evropě o volebním systému, který by se po rozšíření mohl podstatně změnit. Zdá se, že všude v posledních letech ve volbách dochází k jakémusi nedorozumění a k vzájemnému napadání poražených nebo vítězů z důvodů, že volby byly nějakým způsobem zfalšovány. Zdá se, že dosavadní volební systém, ať už je většinový, anebo proporční, tak se nějakým způsobem vyčerpal. Ono nejenom dochází ke krizi volebního systému, ale řekněme ke krizi zastupitelství a Evropa by měla hledat, protože s tím má sama potíže, myslím Evropská unie jako instituce, jako sdružení má potíže s tím, aby si našla odpovídající formu zastoupení. Co to je vlastně dodnes Parlament, když nemáme ústavu, je to tedy zákonodárný Evropský parlament, je to zákonodárný sbor nebo co to je? Nebo je to jenom taková rozhádaná nebo rozpovídaná skupina lidí, kteří tam většinou ještě nezasedají nebo se vyhýbají zasedání nebo někdy se až lekám toho si přeložit některé názvy evropských institucí do ruštiny, aby mě to nepřipomnělo minulost, ale to je jenom povrch. To důležité je, že Evropa musí přemýšlet o tom principu zastupitelství, kdo má zastupovat, jaký stát, koho tedy, region? Národ? Jednotlivce? Občany nebo to pořád jakoby nebylo dostatečně dohodnuto a dokonce teoreticky propracováno.

Štěpánka Čechová: Politolog Zdeněk Zbořil, díky, na slyšenou.

Host (Zdeněk Zbořil): Na slyšenou.

Fejeton Jana Pokorného

Štěpánka Čechová: A na závěr slibovaný fejeton Jana Pokorného. Autor tentokrát vypráví, jak dva političtí protivníci už, už málem šermovali, ale pak se zjistilo, že asi nemají televizi.

Jan Pokorný: "Pošli posly, tak asi rádci pravili premiéru Paroubkovi, aby rozehnali jeho trudomyslnost. I chrabrý předseda vládní pokýval hlavou a vyslal koňské spřežení na vršek Jánský by soka svého Topolánka k souboji vyzval slovy následujícími: "Jak si vysvětlit, že právě vy, rek bojovného valašského srdce již drahnou dobu dlíte v poklidu mediálního ústraní?" Soudobým jazykem řečeno, Jiří Paroubek chce, aby s ním šel Mirek Topolánek co nejdřív změřit síly do televize. Není sporu o tom, že takováhle předvolební taškařice nepostrádá jistého půvabu, vyzvání k souboji má jiný glanc než věčné okopávání kotníků nebo výpady zpoza rohu. Protivník opáčil stylově, že on zvolí místo a čas.

Na druhou stranu obě strany zřejmě přejedeny vlastní vtipnou kaší nezaznamenaly, že většinu lidí soupeření politiků už otravuje. Konfrontační styl předvolební kampaně vadí třem pětinám voličů, vyplynulo to z průzkumu společnosti Median a Gabal Analysis and Consulting. V tom případě by asi nikomu klasický televizní duel příliš hlasů nepřinesl. Jestliže volič už spíš nechce hádky, měli by politici přemýšlet o jiné, přátelštější formě prezentace.

Bylo by například zajímavé zkoumat, jak by se zamíchaly volební karty, kdyby Topolánek s Paroubkem společně vystoupili v pořadu Sama doma, kde by se svěřili, jak pečují o pleť. A nebo by mohli před kamerami vařit a k tomu vyprávět zážitky ze zákulisí náročné politické práce. A co by si uvařili, to by si hned snědli.

Věc má ale ještě jeden háček. Ani Jiří Paroubek, ani Mirek Topolánek nevlastní televizní stanici. Dokud je televize nepozvou do studia, můžou si posílat výzvy k televizním duelům do aleluja. Totiž, jestli by politici směli chodit do médií podle toho, jak se jim to hodí, bylo by pak vcelku jedno, jak jejich vzájemný souboj dopadne."

Štěpánka Čechová: Slova Jana Pokorného ukončila pořad Týden v tahu. Příjemný zbytek večera při poslechu Radiožurnálu vám přeje Štěpánka Čechová.

Autorizovaným pořizovatelem elektronického přepisu pořadů Českého rozhlasu je ANOPRESS IT, a.s. Texty neprocházejí korekturou.