Podmínky pro demokratické volby v Rusku neexistují. Jednotné Rusko si udrží většinu, tvrdí politolog
Ruští voliči v třídenním hlasování vybírají poslance dolní komory parlamentu, neboli Státní dumy. Je možné volby, ve kterých má opozice minimální šance na úspěch a vítězství Putinovy strany Jednotné Rusko je předem zaručeno, považovat za spravedlivé? A dovolí si západní demokracie průběh voleb v Rusku oficiálně kritizovat? Hostem Vladimíra Kroce ve Dvaceti minutách Radiožurnálu je odborník na postsovětský prostor, politolog Jan Šír.
Kolik hlasů podle vás přiřkne Ústřední volební komise straně Jednotné Rusko, o které snad nikdo nepochybuje, že bude po 19. říjnu prohlášena vítězem voleb?
To je velice komplikovaná otázka, protože nezáleží na tom, kolik hlasů jí Ústřední volební komise přiřkne, ale záleží na tom výsledném rozpočítání a rozdělení mandátů. Já si myslím, že Jednotné Rusko si dokáže udržet ústavní většinu, kterou má ve stávajícím složení ruské Státní dumy. Lze počítat s výsledkem výrazně nad 300 poslaneckých křesel.
Čtěte také
Je správné brát volby do Státní dumy automaticky za zmanipulované?
Myslím si, že ano. Jedná se o to, že volební výsledek se dá ovlivnit i jiným způsobem, než je prosté falšování výsledků tak, jak byly spočítány. To se v Rusku samozřejmě také děje, nicméně pro to, aby volby byly integrální, musí být splněny nějaké podmínky a v Rusku momentálně politický systém vypadá tak, že podmínky pro to, aby mohly proběhnout demokratické volby, neexistují. Z toho důvodu žádné překvapení neočekávám a jsem tak sebevědomý, že si dovolím prohlásit očekávaný výsledek. Mezi komentátory nejsem zjevně sám, kdo se drží tohoto pohledu na věc.
Jaké jsou nejčastější praktiky ovlivňování výsledků voleb v jejich průběhu?
To je otázka, kterou bychom zabrali celý čas, který máme vyhrazený. Největší část volebních manipulací je navázána na něco, čemu se v Rusku říká admin resource. To znamená zapojení státních struktur ve prospěch vládnoucí strany, respektive kandidátů, kteří kandidují s její podporou. Tady se do velké míry sází na to, že stále velká část populace je svým způsobem závislá na dobré vůli státní moci, ať už se jedná o zaměstnance ve státním sektoru, důchodce, studenty. Přes ty se lze domáhat kýženého výsledku. Lidé chodí hlasovat pod pohrůžkou, že přijdou o prémie v práci nebo, že přijdou o zaměstnání v případě, když neprokáží, že byli hlasovat. Využívá se dalších administrativních nástrojů ke zvýšení volební účasti a navýšení výsledků pro konkrétní kandidující subjekt, jehož výsledek je potřeba zvýšit.
Související
-
Politický expert: Rusko je v zoufalém stavu, Rusové jsou z Putina unavení
Hostem je Michal Romancov, politický geograf a odborník na Rusko. Moderuje Tomáš Pancíř.
-
„Hrdinové Ruské federace“ Agenty zodpovědné za výbuchy ve Vrběticích ocenil Putin prestižním řádem
Česká policie v souvislosti s výbuchy ve Vrběticích z roku 2014 pátrá po dvou ruských agentech. Kdo jsou tito muži a co na českém území dělali?
-
Úspěchem Navalného je, že Putin vyslovil jeho jméno. Souboj se přesunul na internet, říká novinářka
Může se situace v Rusku vyvíjet podobně jako v sousedním Bělorusku? Vladimír Kroc se ptal odbornice na postsovětský prostor, redaktorky Deníku N Petry Procházkové.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka


Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.