Podmínky evropského rozpočtu se podaří vyjednat během léta, věří tajemník slovenského ministerstva

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Lídři Evropské unie se sešli na zasedání poprvé po koronavirové krizi

Lídři států evropské sedmadvacítky hledají v Bruselu způsob, jak evropskou ekonomiku vyvést z krize způsobené pandemií koronaviru. „Pozice Slovenska je poměrně jednoduchá. Jsme velmi příznivě nakloněni původnímu návrhu, který předložila Evropská komise a byl pro nás výhodný. Jsme ale připraveni vyjednávat o drobných ústupcích,“ říká státní tajemník slovenského Ministerstva zahraničí Martin Klus.

Hlavní prioritou začínajícího německého předsednictví Evropské unie je, aby ze současné situace vyšla jednotná a silnější. „Evropa si nemůže dovolit selhání, protože by to pro celý svět i pro občany EU nebyl dobrý signál. Jsme odsouzeni k dohodě, ale je otázka, jaká bude,“ říká Martin Klus.

Vyjednávání o evropském rozpočtu na období 2021 až 2027 probíhají už dva roky. Jeho součástí je i fond obnovy evropské ekonomiky, který by měl státům pomoci po pandemii koronaviru.

„Věříme, že se ho podaří schválit ještě během léta a na podzim už budeme moct začít plánovat použití těch prostředků. Největší problém fondu je, že máme poměrně krátký čas ty finance utratit,“ vysvětluje tajemník Ministerstva zahraničí.

Souhlasí Slovensko se zadlužením EU?

Evropská unie se má historicky poprvé zadlužit. Jak na to reagují slovenští politici? „Část si myslí, že to rozhodně není dobrý nápad. Nejsme úplně nadšení z toho, že budou slovenští občané ručit za dluhy například Italů, ale rozumíme tomu, že tento vlak je už nezastavitelný.“

České straně se nelíbí, že by mezi kritérii rozdělování peněz z fondu obnovy evropských ekonomik měla být nezaměstnanost v letech 2015–2019.

„Pro nás je samozřejmě tato situace o dost výhodnější jak pro Česko, obzvlášť těch pět let nezaměstnanosti, kdy na tom Slovensko bylo z evropských zemí možná nejhůř. I díky tomu pro nás byla kritéria výhodná,“ říká Klus.

Polsko má nového prezidenta

Minulý týden se v Polsku konaly prezidentské volby. Ve druhém kole v nich zvítězil Andrzej Duda, když získal 51,03 procenta.

„Ukázalo se, jak je Polsko rozdělené. Východ jednoznačně podporoval konzervativního kandidáta a stávajícího prezidenta Dudu a naopak západ byl liberální. Mají co dělat, aby se polská společnost nějakým způsobem sjednotila,“ komentuje výsledek Klus.

Společnost v Polsku podle něj rozdělují kulturně-etická a ekonomická témata. „Část polské společnosti nevnímá úplně dobře to, že si fungující ekonomika nevytváří finanční polštář pro budoucí generace,“ myslí si tajemník.

Výsledky prezidentských voleb můžou kromě rozdělení společnosti ukazovat i to, že se Polsko s Maďarskem politicky vzdaluje Slovensku s Českem. „Budeme velmi intenzivně sledovat, jak se bude dále vyvíjet spolupráce Visegrádské čtyřky, protože padají návrhy, které se nám nemůžou líbit.“

Spustit audio
autoři: Vladimír Kroc , vla

Odebírat podcast

Související