Po zrušení regulačních poplatků mám o 35 % návštěv navíc, podotýká vesnický lékař
Že je praktických lékařů nedostatek? To je jenom mýtus – za 5 až 10 let budou praktici patřit věkově k jednomu z nejprogresivnějších oborů. Pravda ale je, že zůstávají ve městech a na venkov se příliš nehrnou. To ale neplatí o vesnickém lékaři z Hošťákové na Vsetínsku Davidovi Halatovi, který přijal pozvání moderátorky Lucie Výborné.
Rozdíl mezi praktickým lékařem na venkově a ve městě není prakticky žádný, jiné jsou ale podmínky – v posledních letech dochází k omezování péče v malých nemocnicích a mnoho odborných ambulancí po odchodu starších lékařů nemá náhradu. „Buď pacient péči nedostane, nebo se o ně musíme postarat sami,“ vysvětluje.
Ve městech působí v ordinaci více lékařů, na venkově panuje klasický model jeden lékař, jedna sestra – počet pacientů nedovolí více zaměstnanců. A ačkoliv je venkovským lékařem, stále používá, pokud je to jenom možné, moderní techniku.
Na venkově se podle ně za poslední léta změnil způsob hospodaření v krajině, zbořilo se mnoho autorit a způsob venkovského života se hledá. Lidé tak trochu kopírují města, to ale na venkově není možné – vede to jenom ke zhoršené kvalitě života, což se promítá do zdraví lidí.
V průběhu čase se také mění kritéria diagnostikování – najednou se pacient, který byl dosavad zdravý, stane papírově nemocným. „Máme 80letou aktivní paní, které nic nebylo, a já jí papírově, jenom protože někdo změnil škatulky, přiřknu nějakou diagnózu. Proč? Byla zdravá, žila spokojený život, a najedno ji udělám nemocnou,“ říká s tím, že otázkou je, zda praktici mají vytvářet nemoci, nebo spíše pečovat o zdraví člověka.
Taková návštěva v zimě na běžkách se sněžnicemi má mnohdy své kouzlo – někdy nic jiného nezbude.
Na druhé straně jeho ordinace je je často přeplněná lidmi s obyčejným nachlazením, onemocněním, se kterými Evropě nikoho nenapadne jít k lékaři. V tomto případě plnily účel regulační poplatky, po jejich zrušení má v ordinaci o 35 % návštěv za den navíc. „Každý můj pacient je ochuzen o třetinu času, který jsem mu dříve mohl věnovat navíc,“ podotýká.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.