Po zemětřesení nebo v pandemii si evropské státy pomáhají. Je pro podání pomocné ruky potřeba krize?
Takovou katastrofu Chorvatsko nezažilo už 140 let. Zemětřesení před třemi měsíci poničilo oblast kolem měst Sisak a Petrinja a před rokem byla poničena metropole Záhřeb Bilance obou neštěstí: osm mrtvých a obrovské materiální škody. Okolní země projevily solidaritu, pomohly a pomáhají. Také z evropského fondu solidarity bude Chorvatsko čerpat pomoc. A Záhřeb zase nabídl pomoc třeba Česku kvůli krizové situaci v našich nemocnicích. Pomáháme si jen v krizích? A je to nezištné?
Česko poslalo do oblasti Sisaku a Petrinje ihned po zemětřesení materiální pomoc za pět milionů korun. Také rozkládací lůžka nebo deky. Teď česká vláda poskytla dar 300 tisíc korun jen české menšině žijící v Chorvatsku, a to na opravy spadlých komínů nebo poškozených stodol a domů.
Čtěte také
České peníze pomohou mimo jiné obyvatelům obce Jazvenik, kde žije dvě stě lidí. K opravám se tam totiž chorvatský stát dostane až potom, co vyřeší situaci ve větších sídlech, jako jsou Petrinja a Sisak. Odjinud zdejší lidé pomoc čekat nemohou. Málokdo byl totiž ve vsi pojištěný.
Poslanec chorvatského parlamentu za českou národnostní menšinu Vladimír Bílek chválí Česko za to, že jako jedna z mála zemí nepřestala pomáhat postiženým zemětřesení několik týdnů po neštěstí. Chorvatsko za to nabídlo Česku, že se postará až o deset pacientů s covidem-19.
Bílek navrhl, aby se případní pacienti z Česka léčili v nemocnici v Bjelovaru v sídle župy (kraje), kde leží město Daruvar, centrum české národnostní menšiny v Chorvatsku. Mohli by tam o ně pečovat česky mluvící lékaři a sestry.
Aby se na pomoc nezapomnělo
Komentátor Lidových novin Marek Hudema považuje pomoc Česka i nabídku pomoci Chorvatska za službu příteli a dobrému, i když vzdálenějšímu sousedovi. Pro Českou republiku neznamená pět milionů velkou sumu v jeho rozpočtu a pro Chorvatsko také není deset speciálních lůžek v nemocnicích nic, co by jej nějak vyčerpalo.
Čtěte také
Časem se ale může na prokázané dobrodiní zapomenout. Třeba na takové, které prokázaly Česku i jiné evropské státy tím, že se vzdaly části svých dávek vakcíny proti covidu-19 ve prospěch Česka.
„Já myslím, že tendenci zapomínat na to dobré mají v podstatě všichni. To není nějaká výsada Čechů. Já si myslím, že by bylo logické, kdyby se trochu zlepšilo vnímání lidí toho, co je Evropská unie a jak nám pomáhá. Ale že by to mělo nějaký dlouhodobý vliv, v to bych bohužel tedy moc nedoufal,“ říká komentátor Hudema.
Poslechněte si celou Evropu Plus Pavla Nováka o tom, jak si v Evropě pomáháme.
Související
-
Kvůli porušení podmínek brexitu EU znovu hrozí Británii žalobou. Dobrá řešení nejsou, tvrdí analytik
Evropská komise obvinila Velkou Británii, že znovu porušuje dohodnuté podmínky brexitu. Spustila kvůli tomu proti Londýnu právní kroky, které mohou vést až k žalobě.
-
NATO se zaměří i na klima. Tanky za solární panely ale nevymění, ujišťuje obrana
Severoatlantická aliance chystá svou strategii do roku 2030. Ta má obranný pakt modernizovat a přizpůsobit novým hrozbám v konvenční i hybridní oblasti.
-
Nejaktivněji kulturní diplomacii dělá Čína a Arabové. Češi jsou střední hráči, zní z Českého centra
Kulturní diplomacie se od počátečního vysílání umělců a výstav do zahraničí postupně rozšířila i na aktivity ve vzdělávání, vědě, urbanismu nebo ekologii.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
