Po Šumavě běhají radioaktivní divočáci. Jejich maso se musí kontrolovat

Karlheinz Fuchs má na sobě svítivou bundu. Je lesník, myslivec, lovec a už 12 let pracuje v Bodenmaisu, v bavorských státních lesích. „Skolený divočák se vyvrhne a pošle se na kontrolu radioaktivity. To platí podle zákona bez výjimky pro každé zastřelené divoké prase. Kdo nenechá prošetřit skoleného divočáka, dopouští se trestného činu. Lovec přijde i o zbrojní pas,“ vysvětluje.

Z lesa se vydáváme do hájovny, kde se zkoumá, jestli je maso radioaktivní. Karlheinz Fuchs cestou vysvětluje, že problém je hlavně s divočáky. Radioaktivní cesium totiž postupně klesá do země. Proto je třeba vysoká zvěř, která spásá trávu, ve většině případů v pořádku.

Zato divočáci, kteří v zimě ryjí hluboko v zemi a živí se kořínky, se cesiem zhusta futrují. Tři ze čtyř divočáků prý posílá rovnou do kafilérie. Mají v sobě více než povolených 600 Bq na kilogram.

Na Bavorsko se vypršel radioaktivní mrak z Černobylu, proto místní kontrolují maso ulovených divočáků|foto: Pavel Polák

Lidé v Bavorsku na cesium zapomínají

Na podlaze v hájovně leží ulovení divočáci. „Maso musí být nakrájené na kostičky, bez tuku a bez krve,“ ukazuje Karlheinz Fuchs. Měřící zařízení není nijak velké. Uvnitř je tyč, kolem níž se maso poklade. Vše se přikryje olověným poklopem a pak se už může začít měřit. Zjistili jsme, že kontrolované prase má 441 Bq na kilogram, což znamená, že se může jíst.

Přísná pravidla platí v Bavorsku od černobylské havárie z roku 1986, kdy se velký radioaktivní mrak vypršel právě na Bavorskem. „Pocházím přímo odtud. U nás v rodině se o problému hodně mluvilo. Lidé měli strach, nikdo nevěděl, co se skutečně stalo. Jak plyne čas, lidé možná zapomínají, ale u mě je to vyloučené. Nejen kvůli tomu, že u zdejší divoké zvěře stále měřím radioaktivitu,“ říká Karlheinz Fuchs.

Když v bavorském příhraničí běhají radioaktivní divočáci, musejí běhat i na české straně hranice. Ve srovnání s Německem se to však zjistilo výrazně později.

Na Šumavě objevili radioaktivního divočáka jen náhodou

„Na začátku roku 2011 byl zcela náhodně zkontrolován divočák ulovený na Šumavě, konkrétně blízko u hranic. Byla u něho zjištěna nadlimitní hodnota radioaktivity, něco přes 4000 Bq,“ uvádí Richard Bílý, ředitel plzeňské veterinární správy.

Lesník Karlheinz Fuchs ukazuje, jak se kontroluje maso divočáka|foto: Pavel Polák

Divočák překročil normu téměř sedmkrát. Jak ukázaly testy u dalších divokých prasat, rozhodně nešlo o výjimku. Šumavský divočák s příchutí radioaktivního cesia se v minulosti mohl dostat na talíř velmi snadno.

Od loňského roku proto platí na Šumavě stejná opatření jako v Německu. Než divočák vyrazí do kuchyně, musí nejprve do laboratoře na radioaktivní testy.

Zvětšit mapu polohy Bodenmaisu