Po stopách posvátných gaviálů v Nepálu

Když před rokem dorazilo do pražské ZOO sedm malých gaviálů, zařadila se mezi deset světových zoologických zahrad, kde tyto vzácné krokodýly chovají. Nikde jinde v Evropě gaviály nemají. Výskyt těchto krokodýlů ve volné přírodě je kriticky ohrožen. Jsou doslova na vymření a bez energických záchranných opatření tento druh v přírodě možná brzy vyhyne.

Plujeme už druhou hodinu, když průvodce konečně ukáže na malý ostrůvek uprostřed řeky. Na písečné kose skutečně leží asi pětimetrový krokodýl s nezaměnitelnou dlouhou a úzkou čelistí. Vypadá jako obří pinzeta osázená ostrými zuby. Nohy složené podél těla jsou nepřiměřeně krátké, zato zubatý ocas tvoří dobře polovinu jeho délky.

Potkat dnes ve volné přírodě gaviála je velká vzácnost. Na celém světě jich žijí už jen necelé dvě stovky - v rezervacích na severu Indie a Nepálu. Při jejich sčítání v roce 1970 žili ještě i v Pákistánu a Bangladéši. "V Nepálu bylo padesát gaviálů, v Pákistánu rovněž, pětasedmdesát jich bylo v Indii a pětadvacet v Bangladéši," říká průvodce Pravir. Gaviálové žijí jen v rychle tekoucích a především čistých vodách, kde je dostatek ryb. Čistota vody je důležitá, v zakalené vodě nedokážou lovit. Početní stavy gaviálů jsou opravdu kritické, na jejich záchranu vyrostlo v Indii a Nepálu několik záchranných center, kde se tyto vzácné krokodýly snaží vracet do přírody. Jedno z takových center je i v Pierrrelatte, v Chitwanském národním parku na jihu Nepálu. Odchov těchto vzácných tvorů je ale mimořádně náročný.

"Když krokodýli zahnízdí a začnou snášet vejce, opatrně jim je sebereme a umístíme do inkubátoru. Zhruba za tři měsíce se vylíhnou malí krokodýli. Pak ale není zdaleka vyhráno. Spousta mláďat uhyne. Na vině je třeba nečekaný výkyv teploty nebo do bazénu, ve kterém mláďata chováme, napumpujeme z řeky vodu znečištěnou chemikáliemi z polí. To se stává hlavně během monzunů. V našem středisku jsou ale podmínky pro přežití rozhodně lepší než ve volné přírodě. Tam přežije první rok života jen jedno procento gaviálů," vysvětluje Alok z krokodýlí záchranné stanice.

Právě znečištění řek se stalo gaviálům osudným. Mladí krokodýli, které vypouštějí na svobodu, se dostanou do stejného prostředí, které tento druh přivedlo na pokraj vyhubení. Čekají je znečištěné řeky a nedostatek potravy způsobený nadměrným rybolovem. Jejich hlavním nepřítelem je člověk, a to nejen proto, že bezohledně ničí životní prostředí.

Na tyto vzácné krokodýly mají políčeno i pytláci, kteří je loví pro zvláštní výrůstek na nose zvaný Gharu. Tomu jsou přisuzovány léčivé a povzbuzující účinky. Tento zesilovač zvuku, kterým se gaviálové dorozumívají, jim dal i jméno. I když v češtině je trochu popletené.

V angličtině se jim totiž podle Gharu říká ghariálovové. Jen při přepisu do francouzštiny a němčiny se z R stalo, zřejmě nedopatřením, V, a tak to přejala i čeština. Ve všech ostatních jazycích se ale tito vzácní krokodýli nejmenují gaviálové, ale gariálové.