Plzeň si připomíná osvobození. EU je garantem míru, tvrdí Václav Marhoul a Michal Caban
Každoročně přijíždějí do Plzně veteráni, aby si připomněli konec druhé světové války. Slavnosti svobody jsou však letos jiné, jak ostatně připouštějí režisér Václav Marhoul a choreograf Michal Caban ve speciální vysílání Radiožurnálu z Plzně.
Tentokrát se například objevily pod pódiem v centru Plzně džípy. „Získali jsme válečné příběhy, sledovali jsme, jak vojáci prošli celou Evropou až do Plzně. Zajímalo nás také, kde dnes žijí a kolik třeba mají vnoučat,“ přibližují Václav Marhoul a Michal Caban, kteří se na podobě oslav v Plzni podepsali. Poprvé se tak lidé měli možnost dozvědět něco skutečně osobního o osvoboditelích.
V Plzni se podle obou hostů však nejzajímavěji slavilo v roce 1991, několik měsíců po sametové revoluci. „Bylo to skutečně euforické, protože nikdo nic neorganizoval,“ přibližují. Dnes už podle nich něco takového není možné, a to především kvůli různým nařízením, zvukovým bariérám a povolením. „Už jsme svázaní předpisy,“ konstatují.
Úkoly Michala Cabana a Václava Marhoula však nejsou striktně historické. „Šlo hlavně o koncerty a kulturní akce,“ přibližují, ale povstání v květnu 1945 si podle svých slov dokáží představit. „Pamatujeme si rok 1989, souboje s policisty a stavění barikád z kontejnerů,“ nastiňují.
Válka tu není jen díky Evropské unii. Právě v Evropě vznikl nacismus a komunismus. Evropa se zdá jako unavená dáma, ale jde o velmi složitý kontinent,“ zamýšlí se Václav Marhoul a dodává: „Evropská unie je správný projekt.
„Židé si říkali, že něco takového není možné. A stalo se to. V roce 1948 si říkali podnikatelé, že továrny jim určitě neseberou. Jenže se to stalo,“ uvažují hosté moderátora Jana Pokorného.
Podle nich je třeba se zamyslet, zda se v naší zemi neděje něco vážného. „Ukrajina není tak daleko. Navíc dnes už není kam utéct, problémy musíme řešit na místě,“ varují.
Audio záznam rozhovoru si můžete poslechnout přímo v tomto článku a také v iRadiu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.