Platy českých učitelů patří k nejnižším v OECD. Loni byly na úrovni 108 procent průměrné mzdy, upozorňuje ekonom Münich

Včera jste vydali 21stránkovou studii o vývoji platů učitelů v Česku. Analyzovali jste data za rok 2025. Dali jste tomu titulek: „Platy učitelů v roce 2025 a výhled: pád na dno?“ Zjistili jste, že v roce 2025 klesly relativní platy učitelů, tedy jejich poměr k průměrné mzdě v celé ekonomice. Jak výrazně?

Čtěte také

Plaga: Změna přijímaček je reálná od jara 2028 nebo 2029. Školní část dostane větší prostor, testy se přesunou na základní školy

V tom názvu narážíme na pozoruhodný vývoj relativních učitelských platů k průměrné mzdě v České republice za posledních 10 let, kdy došlo v období let 2017 až 2021 k obrovskému nárůstu extrémně nízkých hodnot. To je potřeba říct – extrémně rychlý nárůst extrémně nízkých hodnot.

A po roce 2021 k extrémně rychlému poklesu k extrémně nízkým hodnotám. Takže jsme se loni, to jsou poslední známá čísla, opět přiblížili relativním platům, které patří k nejnižším nejen v Evropské unii, ale i v rámci 40 zemí OECD.

Když k tomu přívlastku extrémní dodám konkrétní čísla, tak v roce 2017 byly platy učitelů na výši 106 procent průměrné mzdy. Potom tedy, jak jste říkal, rostly do roku 2021. Kam až se dostaly?

Dostaly se poměrně blízko té bájné, politiky už asi osm let slibované hranici, to znamená 130 procent. Někde to skončilo okolo 126 procent, poslední číslo je okolo 108 procent.

Možná bych doplnil pro posluchače, že je důležité si uvědomit, že kromě učitelů ve školkách jsou to dominantní učitelé nejen s vysokoškolským vzděláním, protože je povinné, ale dokonce s magisterským vzděláním. Takže zatímco průměrné mzdy v české ekonomice zahrnují většinu nevysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců, tady je to vysoce náročné na vysokoškolské vzdělání.

Kolik peněz navíc by bylo potřeba, kdyby chtěla vláda ze dne na den zvýšit platy na tu bájnou úroveň 130 procent?

Plus minus 35 miliard. Kdyby je chtěla udržet v příštím roce na relativní úrovni, jaké jsou dneska, musela by přidat okolo 12 miliard.

V roce 2029 by relativní platy učitelů dosáhly 122, nikoliv 130 procent.

Současná vláda v programovém prohlášení slibuje, že na konci volebního období, tedy v roce 2029, budou platy učitelů v průměru na 75 tisících korun. Samozřejmě nejde předvídat vývoj ekonomiky, ale pokud by se nedělo nic mimořádného, mohlo by 75 tisíc odpovídat těm bájným 130 procentům?

Čtěte také

Stát neví, kam cílit podporu ani jaké učitele má. Decentralizované školství vyžaduje víc dat, říká Prokop

Pokud se nestane skutečně nic mimořádného, tak jsou predikce ministerstva financí, ale i dalších institucí poměrně věrohodné a predikují poměrně dynamický růst mezd v ekonomice okolo šesti procent každý rok.

Takže když to dáme dohromady, vyjde nám, že v roce 2029 by relativní platy učitelů dosáhly 122, nikoliv 130 procent. Ale dneska jsme na 108 procentech.

Kariérní řád? Bude těžké ho prosadit

Ministr školství za hnutí ANO Robert Plaga slibuje, že připraví kariérní řád, na který bude v budoucnu navázáno odměňování. Nový systém má podle něj více zohledňovat zkušenosti, odpovědnost učitelů i kvalitu jejich práce. Ministr mluví o rolích, které učitelé zastávají, třeba o roli mentora. Je toto z vašeho pohledu správná cesta do budoucna i směrem k odměňování učitelů?

Čtěte také

Když obce spojí řízení škol, mohou ušetřit třetinu nákladů na žáka, říká Prokop. Co přináší novela školství?

Řekl jste, že pan ministr slíbil připravit kariérní řád, a já bych řekl, že ho slíbil prosadit, protože pokusů už tady bylo několik. To znamená, že spousta věcí už byla připravena a leží deset dvacet let někde v šuplících. Takže jde spíš o prosazení – především politické, ale i vůči pedagogické komunitě.

Domnívám se, že to bude za prvé těžké prosadit. A za druhé, prosadit nějaký zákon, nějaká písmenka na papíře je stále ještě jednodušší, než uvést tu věc do praktického života. Jsem teď na konferenci, která je o lidských zdrojích a talentech ve vědě, kde byly připomenuty mnohé strategie, které jsme za posledních 20 let napsali, ale nikdo se ani pořádně nepokusil je implementovat.

I když se panu ministrovi podaří prosadit do zákona kariérní řád, bude těžké ho uvést do praktického života.

To znamená, že i když se panu ministrovi podaří prosadit do zákona a do vyhlášek kariérní řád, bude ještě strašně těžké ho uvést do praktického života, aby to ve školách skutečně fungovalo. To vůbec není jednoduché.

Co by kariérní řád z vašeho pohledu měl zohledňovat?

Je to dlouhá řada věcí. Měla by to být schopnost člověka – už připraveného nějakým počátečním vzděláním na vzdělávání – se dále učit, stále zdokonalovat, snažit se být stále lepší a sbírat dovednosti, zvyšovat svoji flexibilitu i schopnost kombinovat pedagogickou činnost s manažerským řízením v oblasti vzdělávání.

To je typicky nazýváno kariérní růst – aby lidé, ti nejlepší z nejlepších, potom ten proces sami řídili a vychovávali nováčky, začátečníky. Je to spousta věcí a vůbec to není jednoduché. Nedá se to ani pořádně na ten papír napsat. Nakonec to musí zažít každý ředitel, aby ve své škole dokázal dobře uplatnit kariérní řád.

Existují zahraniční modely, které by Česko mohlo převzít? Co podle výzkumů motivuje mladé lidi k učitelskému povolání? A co bývá naopak hlavním důvodem odchodu učitelů? Poslechněte si celý rozhovor.