Plány snižování emisí platí, krátkodobě se ale Evropa může vrátit ke spalování uhlí, předestírá náměstek

Ministryně životního prostředí Anna Hubáčková včera v Evropském parlamentu mimo jiné řekla, že bude důležité skloubit klimatické ambice s nahrazováním zdrojů energie dovážených z Ruska. Znamená toto skloubení, že by EU mohla nějak zvolnit v klimatických opatřeních a v klimatických cílech?

Já myslím, že je potřeba ten problém rozdělit na dvě části. První část je, jak jsem před chviličkou říkal, jakým způsobem zajistit to, že budou energie, zejména tedy na vytápění, pro občany dostupné pro následující jednu nebo dvě zimy, kdy se budeme snažit překonat a co nejrychleji nahradit plyn, který v současné době do Evropy a do ČR neproudí. Čili tady je ten krátkodobý problém, kdy je možné, že jako součást těch řešení se bude potřeba vrátit třeba k vytápění uhlím, které už v některých těch teplárnách, potažmo elektrárnách bylo opuštěno.

Čtěte také

Co by nastalo, kdyby došlo k uzavření plynu z Ruska? Poslechněte si, jaké kroky má stát v záloze

Nicméně, a to se potvrdilo při diskusi balíčku Fit for 55, ten dlouhodobý směr, dlouhodobý cíl snížení emisí o 55 % do roku 2030 a odhodlání EU pokračovat na této cestě zůstává zachováno. Naopak je urychleno tím, co se stalo po 24. únoru, tím, že se z relativně stabilního zdroje stal ze dne na den zdroj velmi nestabilní. Tu stabilitu přinese právě snížení naší závislosti, zvýšení podílu zdrojů, které jsou bezpečné, zejména tedy obnovitelných zdrojů.

To znamená, že debata o tom stanoveném limitu, tedy snížit produkci skleníkových plynů o 55 % do roku 2030, vlastně nepřipadá v úvahu – to je naprosto dané?

To je dané celkovým postojem EU, kdy Evropská rada si tento cíl stanovila, následně to bylo překlopeno toho tzv. evropského právního rámce nebo zákona pro klima...

Pardon, tomu já samozřejmě rozumím. Na druhé straně, to bylo přece jenom v jiné situaci, než jsme teď. Chápu tedy dobře z vašich slov, že jakákoliv vůle, aby se to měnilo, na straně EU není?

Ta vůle je tam krátkodobá, tedy v tom, že primární je samozřejmě potřeba zabezpečit teplo pro domácnosti pro nadcházející zimu. Nicméně ty dlouhodobé cíle 2030 a dál jsou potvrzeny a svým způsobem jsou vlastně i utvrzeny tím, co se s dodávkami energií z Ruska událo.

Někteří europoslanci, třeba nizozemský místopředseda frakce Zelených Bas Eickhout, včera v reakci na vystoupení paní ministryně Hubáčkové v Evropském parlamentu navrhoval, aby se ještě zvýšila podpora obnovitelných zdrojů, aby byl ještě větší tlak na úspory. Vyslyšíte to jako předsednická země?

Čtěte také

Podpora domácností nesmí motivovat k vyšší spotřebě energií. Krize je i klimatická, připomíná Richterová

To je také součást balíčku Fit for 55, nicméně je to část, kterou se nezabývají ministři životního prostředí, ale ministři pro energetiku. Rada už má postoj, Evropský parlament o svém postoji teprve bude diskutovat, měl by ho přijmout v září a jsem přesvědčen, že ta debata, o které mluvil pan poslanec Eickhout, se tam odehraje.

Když Rada stanovovala svou pozici, vycházela i z návrhu Komise, tzv. REPower EU, kde dochází k navýšení hodnot obnovitelných zdrojů, úspor energie, ale také navýšení finančního rámce prostředků, které by mohly být k dispozici. Čili částečně to do pozice Rady už zakomponováno je, částečně to přijde do diskuse, až Evropský parlament svoji pozici předloží. Ta diskuse pak bude probíhat paralelně s tou klimatickou.

V souvislosti s tím možným koncem dodávek ruského plynu se objevují úvahy o větším využívání uhlí, i vy jste o tom mluvil před chvílí. Jak reálné podle vás je, že se některé evropské státy opravdu začnou uhlí vracet?

Mluvil jsem o krátkodobé otázce. Z pohledu v ČR nevidíme důvod, abychom se vraceli k tomu, co bude v roce 2033, který vláda ve svém programovém prohlášení stanovila jako konec využívání uhlí. Stále se domníváme, že poté, co se podaří překonat tuto, doufejme, krátkodobou krizi, dojde k útlumu využívání uhlí tržně v souvislosti s dekarbonizaci, v souvislosti s finančními nástroji.

Čtěte také

Jak nahradit výpadek ruského uhlí? Diverzifikovat zdroje, nebo prodloužit těžbu, zní z ministerstva

Čili se nedomnívám, že to znamená, že bychom se vraceli k tomu, jakou roli mělo uhlí před deseti nebo dvaceti lety, ale že je to spíše otázka překonání té krátkodobé krize a výpadku dodávek energií.

A v tom krátkodobém výhledu, máte už informace, které evropské země by o tom případně uvažovaly, že by se na přechodnou dobu k uhlí vrátily?

My o tom diskutujeme a určitě to bude i předmětem neformálních diskusí na Radě ministrů, která se sejde tady v Praze. Víme, že Německo počítá s tím, že by do provozu vrátilo některé své uhelné elektrárny. Diskutovali jsme o tom i s polskými kolegy.

Je to zejména v těch zemích, kde se uhlí používá k vytápění domácností, centrální zásobování teplem. Těch zemí bude několik, je to záležitost řešená na úrovni každé té země, bude se to řešit i vzájemnou solidaritou evropských zemí. Na 26. července je svolána mimořádná Rada ministrů pro energetiku, kde se právě o míře solidarity a vykrytí těch chybějících dodávek budou ministři pro energetiku bavit.

Jaké předpisy balíčku Fit for 55 by se za dobu českého předsednictví mohly dojednat? A co hodlají čeští zástupci zdůraznit na listopadové celosvětové klimatické konferenci? Poslechněte si celý rozhovor vedený Tomášem Pancířem.