Plameňáci, tukani, papoušci… V ptačím parku u vodopádů Iguaçú přechází zrak i sluch

Druhým nejoblíbenějším místem pro turisty v Brazílii jsou vodopády Iguaçú na hranici s Argentinou. Člověku tam přechází zrak a často i sluch. To samé ale může zažít v jedné z místních atrakcí, v ptačím parku. Mají tam 150 druhů zvířat – většinou ptáků, ale také obojživelníků. Někteří z nich jsou k pomazlení, jiní ale nahánějí strach. A někteří obojí najednou.

„Snažíme se pro ně vytvořit podmínky, které jsou tak akorát. Nemůže být ani moc teplo, protože by se pak snažili schovat někam, kde se ochladí, ale ani moc zima, to by se potom nebyli schopni ohřát,“
říká biolog Jean Carlo de Quadros a vysvětluje, proč mají ohřívací místa.

Papoušci, které tu mají, jsou totiž většinou z oblastí teplejších – z Amazonie nebo z bažinaté oblasti Pantanalu. Asi polovina ptáků tady je zabavených pašerákům. Bývají zranění a vystresovaní. Často je mají v klidu mimo návštěvnický okruh.

Mají tady ale i místní tukany, kteří jsou na chladnější počasí zvyklí. A i na lidi. Jsou ve velkých voliérách, kterými se prochází, a často si sednou k vám přímo na zábradlí. Jeden mi oklovával i mikrofon.

Plameňáci chilští a růžoví - afričtí příbuzní těch jihoamerických. Křičí ale všichni jako kachny.jpg

Ukazují tu kromě ptáků i zvířata, ke kterým byste za pletivo nechtěli. Anakondy. Ty tady naštěstí pravděpodobně v tom hustém lese, který je kolem, nepotkáme. „Důležitá je i teplota vody. Kdyby byla moc chladná, mohly by při přechodu z vyhřívaného prostředí utrpět šok. A anakondy jsou přitom moc rády ve vodě,“ vysvětluje.

Pravděpodobně byste nevlezli ani k harpyjím. Ale do té největší voliéry chtějí všichni. Arové všech možných barev, až na ty hyacintové – ti by tu nenašli svůj oblíbený klid.