Plakát jako svědek doby. Muzeum ve Varšavě ukazuje, že i reklama může vyprávět dějiny

8 fotografií

„Dnes tu akorát máme návštěvu z jedné z varšavských škol. Studenti dostali pracovní listy a vypadá to, že mají úkol spojený s interpretací plakátů. Ale hledají na nich i určitý obsah. Máme z toho velkou radost, protože naší stálou výstavou jsme chtěli ukázat, že plakát je dokumentem své doby,“ popisuje v Muzeu plakátu na varšavském Wilanówě hlavní kurátor výstavy Michał Warda.

Obraz dějin na papíře

Z plakátů lze podle něj vyčíst jak historická fakta, tak širší dobový kontext. „Plakát je kulturní text, který v sobě nese bohatou výpověď o naší historii – o kultuře, politice i každodennosti. Do jisté míry tu boříme stereotyp o polském plakátu spojeném s polskou školou. Design a typografii představujeme v širokém záběru 130 let – od počátků této vizuální komunikace na polském území,“ dodává.

Součástí výstavy jsou i plakáty z válečného období|foto:Kateřina Havlíková, Český rozhlas

Tehdy šlo ještě o období před rokem 1918, kdy bylo Polsko rozděleno mezi Rakousko-Uhersko, Rusko a Prusko. Nejstarší plakát ve sbírce muzea pochází z roku 1892. „Jde o umělecký reklamní plakát propagující paroplavební společnost Mauryceho Fajansa. Je dvojjazyčný – polsko-ruský, protože Varšava tehdy spadala pod ruský zábor. Autorem je typograf a průkopník fotografie Maksymilian Fajans, který jej vytvořil pro svého bratra podnikajícího v říční dopravě. Zajímavostí je prázdný střed plakátu, který sloužil k vložení aktuálního plavebního řádu,“ popisuje kurátor.

Plakát tak nebyl jen uměleckým dílem, ale i funkčním informačním nosičem. Zároveň dokládá, že na přelomu 19. a 20. století byla Visla od Toruně až po Sandoměř zcela splavná.

Humor, protest i propaganda

Na výstavě je zastoupen i plakát slavné malířky a ilustrátorky Zofie Stryjeńské z období obnovené polské nezávislosti. „Vznikl pro polský pavilon na Mezinárodní výstavě moderního dekorativního a průmyslového umění v Paříži. Pavilon tehdy získal velmi pozitivní ohlas, řadu ocenění a titul Grand Prix,“ uvádí Warda.

Muzeum má ve sbírkách 63 tisíc děl|foto:Kateřina Havlíková, Český rozhlas

Expozice ale zahrnuje i plakáty z doby druhé světové války, které zachycují odpor proti německé okupaci. Plakáty vypovídající o touze po poválečné obnově. Plakáty ukazující život v Polské lidové republice. Plakáty připomínající různá jubilea. I novodobé plakáty upozorňující na současné války, nenávistné projevy, klimatickou krizi i politickou zlovůli.

Jsou tu umělecké i reklamní plakáty, včetně ikonického na prací prášek Radiom. „Autorem je Tadeusz Gronowski, často označovaný za otce polské reklamní grafiky. Vidíme zde kýbl s mýdlovou vodou, do kterého vskakuje černá kočka a vyskakuje bílá. Slogan ,sám pere‘ doplňuje lehký humor celé kompozice,“ popisuje Warda.

Zastoupeny jsou i plakáty spojené s protestními hnutími. Muzeum dnes spravuje sbírku čítající 63 tisíc děl z celého světa, včetně bývalého Československa a České republiky. „V Polsku si velmi vážíme českého designu a typografie. Vždy jsme vám trochu záviděli mimořádně talentované autory, jako byli Zdeněk Rossmann, Ladislav Sutnar či Jaroslav Sůra, ale i ty současné. I proto máme ve sbírce bohatou kolekci českého plakátu,“ říká kurátor.

Stálá, ale nikdy stejná expozice

Přestože výstava nese označení stálá, je tak trochu i proměnlivá. Každých několik měsíců totiž pracovníci muzea všech 240 vystavených děl vymění. První výměna je plánovaná na červen. V aktualizované expozici tak budou moci návštěvníci nahlédnout na polskou minulost i současnost zase trochu jinak.