Plaga: Změna přijímaček je reálná od jara 2028 nebo 2029. Školní část dostane větší prostor, testy se přesunou na základní školy

Minulý týden jste na jednání školského výboru Sněmovny řekl, že už za dva roky by se podoba přijímacích zkoušek na střední školy mohla změnit. A to v tom směru, jak slibujete v programovém prohlášení vlády, tedy že by se prohodilo pořadí – nejdříve by byly jednotné testy a teprve potom by se podávaly přihlášky na střední školy. Je to tak, že o této změně už je definitivně rozhodnuto, nebo o tom budete ještě v koalici diskutovat?

Definitivně rozhodnuto bude, až to bude propsáno do zákona. Tam bude jasně napsáno, jak to bude. To znamená, do té doby je to samozřejmě v procesu a Sněmovna je hegemon.

Čtěte také

Pokud byly Přijímačky nanečisto letos těžké úmyslně, měli to říct předem, kritizuje bývalý ředitel Cermatu

Ale ať se dostanu k tomu plánu, který mám a který bych rád realizoval. Obsahové změny bych rád dělal samozřejmě průběžně, protože častokrát slýcháváme: lepší specifikace otázek, aby to bylo pochopitelnější pro žáky a studenty. Takže to můžu slíbit, že na tom pracujeme s paní ředitelkou CERMAT a s dalšími lidmi, aby se průběžně zlepšovalo.

Co se týká toho otočení a lepší volby z pohledu dětí a jejich rodičů, tak tam nejdříve to může být – právě kvůli úpravě legislativy a otestování těch věcí – na jaře 2028. A rovnou říkám, že uvažuji s pracovním datem jaro 2029.

Protože když si vezmu, kolik věcí do těch základních škol – a to jsme možná neřekli, že by se testovalo na základních školách –, tak když si vezmu, kolik věcí je potřeba, aby do základních škol v těch následujících letech naplulo – ať jsou to odklady, ať by to bylo toto testování, ať je to změna obsahu vzdělávání –, tak je potřeba to rozfázovat tak, aby si to skutečně sedlo. A neriskovat, že se to nepovede nebo ty školy budou maximálně přehlcené a dojde k nějakému problému.

Čtěte také

Petr Šabata: Je nejvyšší čas úplně změnit přijímačky na střední školy

Takže 2028 nebo 2029.

Kdy se rozhodnete, jestli 2028, nebo 2029?

Myslím si, že velmi rychle. V předchozích měsících jsme diskutovali ty varianty, jestli to ponechat na středních školách, nebo tedy přesunout do toho psychicky výhodnějšího prostředí pro děti, do jejich školního prostředí, na základní školy.

Přínos je samozřejmě také ten, že by to dělaly i děti, které se nepřihlásí k přijímacím zkouškám, protože si třeba nevěří. Jsou to konkrétní příklady, kdy dítě, které má to rodinné prostředí, má tam dva vysokoškoláky, tak i když má stejné známky, má třeba trojky, tak to zkusí na maturitní obor. Zatímco dítě, kde jsou rodiče s nižším stupněm vzdělání se stejnými známkami, tak to nezkusí.

A přenos na základní školy by měl skutečně objevit i ty „diamanty“, které zatím nevidíme a které by to vlastně nezkusily právě proto, že mají špatné rodinné prostředí anebo si prostě nevěří.

Velmi rád bych dal význam té části jednotné přijímací zkoušky od CERMAT na minimálně 40 %, a ne současných 60 %.
Robert Plaga

Vy jste říkal, že nově by se testy odehrávaly na základních školách. To by tam dohlíželi na žáky učitelé těch konkrétních základních škol? Nebojíte se, že by tam mohla být možnost pomáhat svým dětem, protože možná je v zájmu učitelů, aby jejich děti dopadly lépe?

Nový systém lépe nasměruje dítě, aby si vybralo ty školy, které více odpovídají jeho reálným aspiracím, věří Robert Plaga|foto:Zuzana Jarolímková, iROZHLAS.cz

Stejně jako je dozorový mechanismus na středních školách. Když jsme se bavili o tom, zda to je nejlepší varianta, přenést na základní školy a získat ty benefity, o kterých jsem mluvil, tak jsme hodně řešili právě to, jak zajistit bezpečnost z pohledu toho, aby se u toho nepodvádělo.

To znamená, toto bude vyřešeno, ať už nějakým dozorem, nebo dohledem. Nebude to tak, že by vyučující, který to dítě učí, tak zároveň byl u těch testů, které by rozhodovaly o tom, zda se dostane nebo nedostane na tu střední školu.

Zároveň bych velmi rád dal význam té části jednotné přijímací zkoušky od CERMAT na minimálně 40 %, a ne 60 %, aby skutečně byl prostor pro školní části u škol, které se chtějí profilovat, a dneska jim v tom částečně brání test od CERMATu a jeho váha v tom celkovém přijímacím procesu.

Rád bych ve spolupráci s Českou televizí anebo případně sám jako ministerstvo rozběhl bezplatný youtubový kanál pro doškolení dětí.
Robert Plaga

Právě na to se také chci zeptat, protože smyslem toho prohození má být, že žák nebo rodiče vybírají školu už s vědomím toho, kolik bodů má. Ve chvíli, kdy snížíte význam jednotné zkoušky, tak podle čeho se bude rozhodovat, když nebude vědět, jak dopadne v té školní části?

To každopádně vycházíte z toho stavu. Já říkám, že to má být minimálně 40 %, dneska je to 60 %. Ale to „minimálně“ je důležité. Spoustu škol i v tom dnešním systému tu možnost nevyužívá.

Čtěte také

Logika testů velí: když nevíš, jdi dál. Přijímačky nanečisto ulehčují orientaci, vysvětluje sociolog Prokop

To znamená, já chci dát možnost těm několika školám nebo několika procentům škol, které se chtějí profilovat a potřebují tam ten prostor. Ale celkově tím, že ředitel může říct: „Dobře, já respektuji CERMAT z 80 %“, tak váha té jednotné přijímací zkoušky v reálu u těch škol, které to nepotřebují, tak nebude využívána plně.

To znamená, že – zpátky k otázce a odpovědi – stále to bude něco, co naprosto lépe než současný systém nasměruje to dítě, aby si vybralo ty školy, které více odpovídají jeho reálným aspiracím.

Už jste říkal, že s ředitelkou CERMAT do té doby budete řešit i podobu přijímacích testů. Objevuje se stále znovu a znovu kritika, že testy jsou postavené tak, že bez nějaké cílené přípravy nemůže žák uspět a že to zvýhodňuje bohatší rodiny, kde si mohou dovolit zaplatit žákovi nějaké přípravné kurzy. Budete měnit otázky v tom směru, aby třeba ta příprava nebyla tolik potřeba? Je to vůbec možné?

Chci řešit i obsah CERMAT testů tak, aby mnohem více lícoval s tím, co se ve školách dělá, tvrdí Robert Plaga|foto:Marie Starostová, iROZHLAS.cz

Tím, že to je test rozřazovací, tak tam vždycky bude soutěž. Není to srovnávací test, že by tam byla nějaká laťka, kterou, kterou přejdete, ale je rozřazovací, to znamená, ta obtížnost tam je.

Samozřejmě jste popsal věc, která je velkým problémem toho českého systému, a to je, že skutečně některé děti z těch lépe situovaných rodin mají trošku blíž ten cíl než děti ostatní. A my jsme na to zareagovali už teď tím, že jsme jednak promovali ty bezplatné nástroje – já jsem si to dal i do programového prohlášení – a velmi rád bych ve spolupráci s Českou televizí anebo případně sám jako ministerstvo rozběhl bezplatný youtubový kanál, který by aspoň částečně ty nůžky přivřel.

To znamená ty rodiny, kde vzdělávání má hodnotu, ale nemají prostředky na vzdělávací kurzy a doškolení dětí, pokud to řeknu takto, tak by měly aspoň možnost získat tu přípravu někde jinde.

Krok dva – ať z toho úplně neuteču –, respektive toto je nějaké rychlé řešení samozřejmě, a proto jsem to vytkl před závorku. Už jsem o tom mluvil, chci řešit i ten obsah tak, aby mnohem více lícoval s tím, co se ve školách dělá, a nebyla tam ta příprava a to doškolení dětí nutné. Byť bezpochyby ty dobře situované rodiny to vždycky budou dělat, protože každý samozřejmě, když jednáme v individuálním zájmu svého dítěte, tak chceme pro ně to nejlepší.

Praha a Středočeský kraj dlouhodobě trpí nedostatkem míst na všeobecných středních školách. Proč se nedaří jejich navýšení a co pro to může udělat ministerstvo školství? Poslechněte si celý rozhovor.