Placení penězi se stejnou nominální hodnotou

Deset platidel stejné nominální hodnoty je strop. Nemůžete tedy dostat šest set korun v padesátikorunách, leda byste s tím souhlasili. Vyhláška České národní banky z roku 1994 nám dává právo odmítnout.

Vokatý: Obchodník by neměl takové množství mincí vám vnucovat.

Říká František Vokatý, ředitel odboru peněžního oběhu České národní banky. Nepřijmout lze platbu, kdy dostáváme více jak 100 korun v mincích do 10 korun. Tedy haléřovými mincemi, korunami, dvoukorunami, pětikorunami a desetikorunami. Nebo se jedná o více jak 500 korun ve 20 nebo 50 korunových mincích.

Vokatý: V konkrétním případě se musíte domluvit, je to složité. Při placení můžete být požádáni, abyste platili přiměřeně velkými penězi. Co to ale znamená? Při platbě 12 korun třeba padesátikoruna nebo stokoruna?

Co tedy dělat, když máte větší počet drobných mincí? Všechny je musí bez omezení přijímat Česká národní banka a ostatní komerční banky. Ale pozor na poplatky. Většinou mají zpracování mincí do určitého počtu zdarma, například do 100 kusů a nad tento limit už za tuto službu platíte. Nebo se naučte s drobnými mincemi platit.

Vokatý: Nenecháme se odradit pokladníkem, v obchodních řetězcích mají zařízení, které mu na předpokládaný obnos připraví hodnotu vracených peněz.

Pokud tedy neplatíte více jak deseti mincemi stejné hodnoty, můžete trvat na platbě svými drobnými nebo se naučte nejdříve předložit drobné a potom teprve větší bankovky.

Vokatý: Jako nakupující mohu uplatnit své právo zaplatit platidly, kterých se chci zbavit, protože jinak se mi mohou drobné mince nashromáždit.

Zkuste třeba zajít s větším množstvím mincí na poštu. Velice často mají nedostatek drobných a je možné, že ty vaše uvítají. Placení mincemi tedy má svá omezení a i když existuje vyhláška, která to upravuje, je to vždy o lidech, kteří se u problému setkají.

Vokatý: Občan si může stěžovat, ale vzhledem k tomu, že se jedná o malý přestupek, tak těžko dojde na trest. Lidé by se měli domluvit.