Piskáčkovi
Rodina Piskáčkova žila v ulici Na břehu čp. 15 a byla významnými podporovateli parašutistů.
Jaroslav Piskáček se narodil 3. května 1897 v Praze-Vysočanech. Poté, co vystudoval školu technického směru, začal pracovat ve vysočanské továrně Českomoravská – Kolben – Daněk (ČKD) jako konstruktér. S Vysočany spojil nejen život profesní, ale i osobní. Dne 5. dubna 1924 se totiž oženil s Antonií Hruškovou.
V době sňatku bydleli novomanželé v Čechově ulici čp. 113 a v témže roce vyrazili na svou první dovolenou přes Rakousko do Itálie. V žádosti o pas, který byl Jaroslavu Piskáčkovi vydán 23. června 1924, se dočteme také něco o jeho vzhledu – měl oblý obličej, šedou barvu očí a světlé vlasy.
V roce 1927 se manželům Piskáčkovým narodil jejich jediný syn Miroslav a rodina se přestěhovala do domu v ulici Na Břehu čp. 15 ve Vysočanech. Po narození dítěte paní Piskáčková zanechala svého zaměstnání ve firmě Medika a stala se ženou v domácnosti. Starala se nejen o svého syna, ale i o svou matku Annu.
Tajné ubytování ve vile Emka
Velmi důležitou roli v rodině Piskáčkových hrál Sokol. Krátce poté, co Jaroslav Piskáček navázal kontakt s parašutisty, zapojil do celého dění koncem ledna 1942 svého kolegu ze Sokola Jaroslava Smrže. Zřejmě po zvažování, jak dál s parašutisty, přišel Jaroslav Smrž s nápadem, že by je mohli ubytovat ve vilce „Naše Emka“ ve Svépravicích, která patřila jeho zeťovi Václavu Khodlovi a přes zimu bývala neobývaná. Jaroslav Piskáček samozřejmě Václava Khodla dobře znal z vysočanského Sokola, a tak s tím souhlasil.
Nakonec se k podporovatelům parašutistů přidala i matka Antonie Piskáčkové, paní Anna Hrušková. Bydlela ve stejné ulici jako manželé Piskáčkovi, ale v domě č. 97. Měla kontakty na členy Červeného kříže a od nich získávala potravinové lístky. Byt Piskáčkových ve Vysočanech se tak stal jedním z ústředních bodů, o který se parašutisté mohli kdykoliv opřít. Do podpory parašutistů byl jistě od počátku zapojen i syn manželů Piskáčkových Miroslav.
Odhalení rodiny
Při vyšetřování atentátu bylo zjištěno, že pomoc parašutistům poskytovaly rodiny, které byly vystěhovány v roce 1938 z československého pohraničí. A tato indicie nakonec vedla k tomu, že byl ve čtvrtek 9. července zatčen Václav Novák i s celou rodinou.
Tvrdé výslechy, kterým byla celá rodina vystavena, měly za následek, že 13. července byl zatčen Jaroslav Piskáček přímo na svém pracovišti v ČKD. Jeho manželka Antonie byla zatčena týž den doma společně se svou matkou Annou Hruškovou v době, když si připravovaly koupel. Zbývalo dostihnout ještě jejich syna Miroslava. To se stalo až 17. července, poté, co Gestapo zjistilo, že se nachází ve Stachách na Šumavě. Odvezli ho do Prahy.
Po ukončení vyšetřování byli manželé Piskáčkovi a Anna Hrušková odvezeni do Malé pevnosti Terezín. Jaroslav Piskáček byl ještě 10. října vyslýchán pražským Gestapem. Celá rodina byla 5. října 1942 stanným soudem odsouzena k trestu smrti. Rozsudek byl vykonán v Mauthausenu společně s popravou 262 československých vlastenců zapojených do spolupráce s výsadkovými skupinami Anthropoid, Silver A, Intransitive a Tin.
