Pilip k pomoci Smartwings: Zasažených oborů je mnoho, proč se vytáhl jediný?

16. červen 2020

Vláda potřetí žádá sněmovnu o navýšení schodku státního rozpočtu, tentokrát na 500 miliard korun. Podporu poslanců zatím nemá. „Myslím, že deficit bude skutečně vyšší než 300 miliard, už ten první odhad, že to bude stačit, byl podceněním situace,“ míní ekonom a bývalý ministr financí Ivan Pilip.

Na začátku roku se přitom počítalo se schodkem okolo 40 miliard korun. Podle Pilipa by ale státní deficit byl vyšší v každém případě.

„Nesmíme zapomenout, že i bez pandemie se z průběžných čísel zdálo, že letošní deficit bude vyšší, než byl schválen. Zhruba 100 miliard bylo vlastně vytvořeno už vývojem hospodaření a ekonomiky předtím. V tomto smyslu je tedy v pořádku, že se jedná o tom, jakým způsobem schválený deficit zvýšit. Ale otázka využití peněz je mnohem složitější a parlamentní opozice by do toho měla zasáhnout,“ zdůrazňuje exministr financí.

Čtěte také

Připomíná, že v celém světě se náhled na řešení krize dluhem dramaticky změnil. Zatímco předešlé krize doprovázely škrty, tentokrát se všechno léčí nárůstem deficitu.

„Může to být racionální, ale vede to k jedné věci: snaze zneužít to k tomu, aby momentální vláda, a mám teď na mysli českou vládu, využila volnosti v utrácení – spíše než k řešení celkové ekonomické krize – především k saturaci svých voličských skupin ve volebním roce. A k nějakým svým dalším zájmům, které by jí jinak těžko procházely,“ míní Pilip.

Předvolební zájmy

Česko je podle něj ve zvláštní situaci, kdy premiér Andrej Babiš (ANO) není standardní politik: „Ten by šel do volebního roku s tím, že pokud prohraje, přejde do opozice nebo opustí politiku. Ale pro Babiše by přechod do opozice a nástup vlády, která by se kromě politických změn zaměřila také na změnu toků plynoucích k jeho firmě a dovyšetření různých věcí, byl fatální.“

„Takže jeho zájem na tom, aby vláda s ANO dál pokračovala, je extrémně silný. A toto je pro něj dobrá příležitost, jak veřejnými penězi zabezpečit své předvolební zájmy. Motivace je u něj tedy mnohem silnější, nejde mu jen o politickou porážku,“ vysvětluje Pilip.

Vláda přislíbila, ale…

Pilip v úterním Interview Plus také kritizuje pomalou státní pomoc podnikům. Sliby vlády podle něj naprosto neodpovídají reálné pomoci. „Problém současné situace je, že vláda přislíbila téměř bilion korun na podpory částečně přímé, jako ošetřovné, anticovidy, na úvěrovou podporu, ale když se podíváme na skutečné výsledky, tak ty jsou velmi chabé. Podle některých analýz je realita čerpání minimální.“

Čtěte také

„Například z 500 miliard na úvěry je vyčerpáno 4,5 miliardy a u přímých úvěrů jsme na 45 miliardách ze slíbených 227. I to, co už vláda slíbila, postupuje velmi pomalu, což přibržďuje šanci, že dojde rychle k otočení ekonomiky,“ zdůrazňuje někdejší ministr financí.

V této souvislosti připomíná, že v jiných zemích faktické podpory nastupovaly výrazně rychleji, například v Německu či Švýcarsku. „Samozřejmě že tady vláda riskuje, že to může být zneužito. Ale myslím si, že v tomto případě by bylo namístě rychle posílat a potom řešit, jestli by je někdo neměl vracet. Nedostatek hotovosti či likvidity i pro zdravé firmy může znamenat velmi vážné problémy,“ varuje Pilip.

Proč Smartwings?

Bývalý ministr financí se pozastavuje nad tím, že jako jediné zásadnější opatření se plánuje státní pomoc letecké společnosti Smartwings. Vláda zvažuje poskytnutí záruky až 900 milionů korun. Pilip upozorňuje, že jiní podnikatelé, jejichž role pro českou ekonomiku je podle něj nesrovnatelné vyšší, nedostaly žádnou podporu. „Postižených oborů je mnoho, proč se tedy vytáhl jediný?“ ptá se.

Čtěte také

„Samozřejmě aerolinky dostávají podporu i v jiných státech, ale argumentem nemůže být to, že jde o strategickou společnost. Protože jejich služby nahradí kterákoli jiná. Zatímco jestli tady bude třetina hotelů v bankrotu, bude to mít fatální dopady. Tato pomoc vyvolává nedobrý pocit, jakým způsobem se vybírají společnosti, které mají dostat podporu,“ upozorňuje.

„Smartwings má velmi zvláštní majetkovou strukturu. Významné procento vlastní čínská společnost. Nechci spekulovat o nějakých vazbách majitelů. To téma se ale projednává u prezidenta republiky, jakou on má k tomu ústavní kompetenci? Věřil bych třeba tomu, že se s ním lidé z vlády chtěli jen poradit, kdyby nebyla velká část akcií na čínskou společnost a kdyby Pražský hrad nepůsobil jako pobočka čínské ambasády,“ dodává bývalý ministr financí Ivan Pilip.

Veronice Sedláčkové odpověděl mimo jiné i na otázky, zda potřebuje státní pomoc soukromý sektor, jestli by mělo Česko podpořit záchranný unijní fond, do kterého si chce EU půjčit na finančních trzích, nebo zda by se měla obnova české ekonomiky ubírat zeleným směrem, jak předpokládá unijní dohoda Green Deal. Poslechněte si celý rozhovor.

autoři: Veronika Sedláčková , Katarína Brezovská
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.