Pietní akt v Lidicích připomíná 72. výročí vypálení obce nacisty

14. červen 2014

Před 72 lety, přesně 10. června 1942, vyhladili nacisté obec Lidice na Kladensku. Dnešní pietní akt je vzpomínkou na 173 zavražděných mužů a na ženy a děti, které skončily v koncentračních táborech. Jen několik dětí bylo vybráno na převýchovu a poněmčení.

„Loučil se se mnou u branky a říkal mi, snad dá Bůh, že se ještě sejdeme. A já si říkám, co ten táta se se mnou loučí, vždyť se za dva dny vracíme. To byly jeho poslední slova,“ vzpomíná na svého otce Jaroslava Skleničková.

Devátý červen roku 1942 byl posledním dnem, kdy ho viděla. Tehdy jí bylo 16 let. Nacisté ji poslali do koncentračního tábora. Jako jedna z mála lidických žen přežila.

Na pietní akt dnes přišla zavzpomínat také Marie Šupíková. Byla desetiletá, když ji a její rodinu nacisté v noci vyhnali z domova.

„V domě si nacisté v tu noc udělali takzvaný štáb – komandanturu. A odsud vlastně celou akci řídili. On se jim ten domek hodil, protože my jsme byli první, když se šlo z Buštěhradu do Lidic.“

Dodnes - při každém výročí - chodí zapalovat k domu svíčku. Nejhorší vzpomínkou, která se Marii Šupíkové vybavuje, je odloučení od rodičů: „Tam nastal ten nejsmutnější okamžik v roli matky a dítěte, protože oni nás začali násilně odtrhávat od maminek.“

Pietní akt začal dopoledne bohoslužbou na základech kostela svatého Martina. Kladení věnců u společného hrobu přihlížely stovky lidí.

Mši za lidického mučedníka Josefa Štemberku celebroval kardinál Dominik Duka. Požehnal také obrazu Panny Marie Lidické v oltáři na základech lidického kostela sv. Martina

Poté se všichni návštěvníci přesunuli do Lidické galerie, kde kardinál Dominik Duka slavnostně uvedl původní obraz Panny Marie Lidické.

Nový český mariánský obraz vytvořil kladenský výtvarník Zdirad Čech, a to k poctě lidického faráře, pátera Josefa Štemberky.

Ten byl před 72 lety popraven spolu s ostatními lidickými muži. Gestapo mu sice nabízelo volný odchod z obce, kněz to ale odmítl.

Podle ředitele Památníku Lidice, Milouše Červencla, je obraz odrazem lidického neštěstí: „Panna Maria drží roušku, ale prázdnou, to dítě tam není. Je to symbol toho, že děti byly lidickým ženám vyrvány, popraveny, zavražděny anebo zavlečeny. A v tom je ta zvláštnost toho obrazu, který vychází z paladia, ale to dítě tam chybí.“

Lidický památník v den pietní vzpomínky k 72. výročí vypálení obce Lidice

Součástí pietní vzpomínky byl i osmý ročník celostátní přehlídky dětských pěveckých sborů Světlo za Lidice, které v průběhu dne vystupovaly.

Nacisté Lidice vypálili kvůli podezření, že jeden z obyvatel obce byl spojený s atentátem na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha.

Celkem zemřelo 340 lidických obyvatel. Po ukončení války se zpět do vlasti vrátilo 143 lidických žen a 17 dětí.

Předseda senátu Milan Štěch na pietní vzpomínce označil za chybné dívat se na lidickou tragédii jako na něco, co se nemůže opakovat.

I po druhé světové válce se v různých částech světa odehrávají genocidy a zlo se v různých podobách vrací, řekl.

Památník Lidice
autoři: sib , zus
Spustit audio