Petra Procházková o cestě s uprchlíky z Turecka do Řecka: Čluny bývají přetížené, dochází k neštěstí

11. listopad 2015
Uprchlíci

Ještě včera byla se syrskými uprchlíky ve vlaku v Srbsku a přiznává, že z cestování je fyzicky i psychicky zničená. Přesto uprchlíci na tom byli ještě hůře. „S kolegyní jsme si daly za cíl, že pojedeme s uprchlíky a budeme s nimi sdílet útrapy, ale v některých chvílích jsme selhávaly a šly do hotelu,“ říká novinářka Petra Procházková, která cestovala s uprchlíky z Turecka do Řecka.

Její cesta začala v tureckém Istanbulu, kam řada uprchlíků přijíždějí a je tam pro ně výchozí bod. Někteří z nich, kromě Syřanů, ničí své pasy – například Afghánistán nepřijme zpět člověka, o kterém si není jist, že není jeho občanem.

„Pokud nemá žádný doklad, tak není možné, aby ho Afghánistán přijal zpátky, a přinejhorším tak zůstane v Turecku,“ podotýká. Uprchlíci si řadu kontaktů vytváří už ve svých domovských zemích, platí tam celou nebo část částky. „S převaděči nepřicházejí do styku osobně, spíše po telefonu,“ popisuje.


Rusko vycítilo příležitost vrátit se na světovou scénu prostřednictvím Sýrie

Špička převaděčů v Turecku jsou Turci, občasné bývalé Jugoslávie, ale také Afghánci, kteří hovoří jak turecky, tak persky. „Má to zvláštní hierarchii, musí být dost logicky schopní, protože situace se mění,“ upozorňuje.

Uprchlíci si musí člun sami nafouknout a dát dohromady, upravit podlážku, motor a vyplout samostatně, řídí někdo z uprchlíků. „Afgánci nejsou mořeplavci, proto je tolik neštěstí,“ říká s tím, že čluny jsou často přetížené, a když jsou velké vlny, tak někdo vypadne.

Petra Procházková

Do Německa chtějí proto, že jinou zemi neznají nebo že někteří před nimi tam úspěšně dojeli. Přesto se zajímali o jinou zemi – občas se ptali na Česko. „Měli informaci, že se nemá chodit přes Maďarsko kvůli plotu, a přes Česko kvůli tomu, že skončí v detenčních zařízeních,“ říká.

Celý rozhovor si kdykoliv poslechněte v našem iRadiu nebo kliknutím na odkaz přímo v tomto článku.