Petr Weiss, sexuolog
„Sex, jídlo a smrt byly vždy oblasti, v nichž panovalo nejvíc tabu,“ domnívá se páteční host Radiožurnálu, kterým byl sexuolog Petr Weiss. Moderátorka Lucie Výborná si s ním povídala o mezinárodních výzkumech spokojenosti s intimním životem, ale také o pochodu Prague Pride.
„Fotbalu, politice a sexu rozumí každý, ale ne každý si dobře rozmyslí, co vlastně říká, a zdaleka ne každý mluví na základě hlubokých znalostí,“ domnívá se Petr Weiss s tím, že pocit odlišnosti nás vždycky trochu ohrožuje. „Pokud něco neznáme, považujeme to za nebezpečné,“ uvažuje.
Postoj lidí můžou podle něj změnit především informace. „V Československém rozhlasu padla první zmínka o homosexuálech až v roce 1986, a to v souvislosti s epidemií HIV a AIDS,“ dokládá. Tehdy měla více než polovina lidí k homosexuálům negativní vztah. „Zatímco dnes evidujeme jen 6 % homofobních Čechů,“ zdůrazňuje.
Přesto se Petr Weiss ve své praxi setkává s lidmi, kteří odmítají svou sexuální orientaci. „Někdy si ji připustí až v pozdní dospělosti. Tehdy už bývají ženatí nebo vdané a mají děti,“ uvádí.
Moderátorka Lucie Výborná se Petra Weisse ptala také na výsledky průzkumu, který srovnává sexuální zkušenosti lidí ze střední a východní Evropy, Turecka a Izraele. „Češi a Češky vyšly jako nejméně spokojení se sexem. Nejvíce spokojení jsou Izraelci,“ shrnuje známý sexuolog.
Co si Petr Weiss myslí o kastraci sexuálních deviantů? Kdy a jak je dobré navrhnout partnerovi nebo partnerce podstoupení testu na HIV? Z jakého důvodu mají dívky častěji homosexuální zkušenosti? Odpovědi i na tyto otázky se dozvíte z audio záznamu rozhovoru.
Záznam celého rozhovoru s Petrem Weissem a dalšími Hosty Radiožurnálu si můžete poslechnout v iRadiu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.