Petr Vavrouška: Na polsko-běloruské hranici je živo
Cestování autem mezi státy Evropské unie je dnes už víceméně fádní. Nikde žádné kontroly na hranicích a nehrozí ani prohledávání kufru auta nebo důkladná osobní prohlídka. Většinou si člověk ani nevšimne, že už přejel z jedné země do druhé. To na polsko-běloruských hranicích vládne úplně jiná atmosféra.
Vlak, který jezdí dvakrát denně mezi polskými Kužnicemi a běloruským Grodnem, je jen takovou místní lokálkou. Ve vagónech se však den co den odehrává zvláštní módní přehlídka.
Lidé, kteří na polské straně levně nakoupili oblečení, ho teď musí převézt na trh do Běloruska. Aby se však vyhnuli zaplacení cla, oblečou si všechno na sebe. Byl jsem tak jediným pasažérem, který klidně seděl a nezačal se převlékat.
Bylo vidět, že starší ženy už v tom mají vypracovaný systém. Nejdříve si oblékly několik těsných punčocháčů, na to upnuté kamaše a pak dvoje kalhoty. Přes ně si ještě navlékly dlouhou sukni. Přidaly několik halenek, svetrů a nakonec kabát. Ve vagónu tak najednou sedělo několik úplně stejně oblečených důchodkyň.
V běloruském Grodně pak ze sebe vše svlékly a prodaly na tržnici nedaleko vlakového nádraží. Na těch pár kusech oblečení sice nezbohatnou, ale každý rubl navíc k mizernému důchodu se hodí. Ekonomická situace v Bělorusku je už pár měsíců zoufalá a lidé se snaží jakkoliv si přivydělat. Pašování je jednou z možností.
Ženy si vybraly vlak a pro ukrytí oblečení vlastní tělo, muži to zkouší autem. Do sousedního Polska se snaží převézt hlavně levný benzin a levné cigarety. Zatímco v Bělorusku stojí litr benzínu v přepočtu zhruba šestnáct korun, v Polsku skoro čtyřicet. Kdo chce vydělat, musí dodržovat už prověřené postupy.
Nejlepším autem pro pašování paliva je starý Volkswagen Passat. Má totiž nádrž, do které se vleze i osmdesát litrů nafty. Když se auto nakloní, přidá se ještě pár litrů. Proto dnes na polsko-běloruském hraničním přechodu stojí kolony právě těchto aut.
Polští celníci nemůžou Bělorusům zakázat, jakými auty k nim budou jezdit. Tak alespoň vydali nařízení, že konkrétní vůz může přes hranici jen jednou za šest dní.
Našli se koumáci, kteří si do auta montují přídavné nádrže. I na to Poláci přišli. A tak mají na hranici počitadla a speciální pumpy, které vysají obsah auta během pár vteřin. Když se na displeji ukáže například suma 200 litrů, je vše jasné.
Na běloruský benzín a naftu už za hranicemi čekají především polští zemědělci, kteří potřebují palivo do svých traktorů. Přečerpání pomocí hadiček trvá jen chvíli. A obě strany na tom vydělají.
S pašováním kartonů cigaret je to o něco složitější. Míst, kam se dají v autě ukrýt, totiž moc není a celníci už přišli na všechny finty. I na tu poslední, kdy se cigaretami vycpávaly dětské sedačky.
Spící dítě celníci budit nechtěli. Pak jim však přišlo podezřelé, proč se najednou objevilo tolik Bělorusů převážejících děti přes hranici tam a zpátky.
