Petr Šabata: Občané volají po řešení klimatu, ale vláda je opatrná a němá
Dvě třetiny lidí si myslí, že Česká republika by měla snižovat emise skleníkových plynů bez ohledu na to, zda se stejně zachovají i ostatní země. To je jedno z výrazných a překvapivých zjištění výzkumu, který představili experti z Katedry environmentálních studií Masarykovy univerzity a Green Dock a kterého se zúčastnilo reprezentativních 2762 dotazovaných.
Nová práce doplňuje a rozvíjí nedávný rozsáhlý průzkum pro Český rozhlas Rozděleni klimatem? a výsledky nastavují kruté zrcadlo politikům.
Čtěte také
Vyjádření ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) ke klimatu zaznamenalo jen 9,5 procenta lidí, vlády necelých 20 procent, Václava Klause staršího 30 a Grety Thunberg přes 45 procent Čechů a Češek. To může vypadat jen jako detail, ale není. Jak může klimaticky odhodlaná společnost – a to výzkum dokládá – spolupracovat s vládou na řešení, když nezná její názory? Propast mezi očekáváním veřejnosti a konáním politiků je hluboká – a to v životně důležité věci.
Už řadu let se nevede ve společnosti spor mezi popírači změny klimatu a ostatními. Podle obou výzkumů drtivá většina – i 90 procent souhlasí s názorem, že klimatická změnu tu je, že ji způsobuje také člověk a je potřeba jí čelit. Myslí si to mladí, staří, Praha i malá města, ženy i muži…
Klimatická část předvolební kampaně
Lidé v Česku souhlasí s názorem (70 procent), že stát by měl nyní řešit i problémy s negativními dopady až v roce 2050, poptávají předvídavou, strategickou politiku.
Čtěte také
Premiér, členové vlády i další veřejní činitelé říkají, že brzdění klimatické změny je a bude obtížné, ale občané jim vzkazují zcela jasně: nedělat nic, nebo málo ohrozí naše životy, způsobí povodně, sucha, požáry, sníží úrodnost půdy, způsobí migraci a sníží naši životní úroveň. Víc než polovina nesouhlasí s názorem, že se to s ochranou klimatu přehání (na druhé straně je 19 procent).
Lidé nemají rádi aktivismus, neplatí na ně strašení a myslí si, že každý musí začít sám u sebe, což tedy v Česku znamená třídit odpad. I to je dobrá zpráva. Ale s výhradou, kterou vyjádřil vedoucí výzkumného týmu Jan Krajhanzl z Katedry environmentálních studií Masarykovy univerzity metaforou: „Většina věří, že bude stačit ten zápal plic, nebo možná rakovinu plic, kterou máme, léčit jitrocelovým sirupem.“
Čtěte také
Nejíst maso je pro snížení vlastní uhlíkové stopy dobré, ale mnohem mnohem důležitější je přimět vládu, aby včas odstavila uhelné elektrárny.
Odhodlání lidem nechybí, jeho projevy jsou ale dost neinformované a nahodilé. Není divu. Ani tornádo na jižní Moravě nepovzbudilo klimatickou rétoriku státu, zatímco v sousedním Německu ničivé záplavy ještě rozvinuly a zpřesnily tak bohatou klimatickou část předvolební kampaně. Volby do Bundestagu budou na konci září.
Čerstvý průzkum ukazuje, že Češi a Češky si dobře uvědomují hloubku problému s klimatickou změnou, od vlády naléhavě očekávají řešení, pro něž by se dali získat.
Ti, kdo neumějí německy, ale zatím čekají marně.
Autor je šéfredaktor Českého rozhlasu
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
