Petr Ondráček: U mysu Horn může mít voda teplotu jako jihočeský rybník

12. červenec 2013

Moře brázdí na lodích, které si sám vyrábí. Svoji první loď postavil v roce 1982 po desetileté práci a odříkání. „Dříve to tak chodilo: pokud chtěl někdo na moře, musel si postavit svou loď,“ vysvětluje Petr Ondráček. Známý jachtař a námořní kapitán vyprávěl o krásách i úskalích, které mořeplavce na lodi potkají, i o tom, jak se na moři vyrovnává se samotou.

První loď Petra Ondráčka, pojmenovaná Singa, vyplula nejprve na Slapech. Dnes už má za sebou léta na moři. Před dvěma lety se Petr Ondráček vydal na cestu kolem světa a sám na moři strávil osm měsíců. Se samotou mu tehdy pomáhala krása oceánu i moderní technologie.

„Na lodi je ale také stále co dělat,“ řekl kapitán a vzpomínal, jak si kdysi připadal – díky nekvalitní technice na lodi – nejen jako námořník, ale také opravář.

Čtěte také

Ve svém vyprávění zmínil kapitán celou řadu zajímavostí. Příprava na moře může zahrnovat virtuální plavbu, kterou je třeba plánovat i roky dopředu, kdy je manželka jeho andělem i pozemním týmem. Na moři pak musí mořeplavec ve vypjatých situacích také zvažovat, zda celý podnik nevzdat. „Nesmím se dostat do situace, aby mě někdo zachraňoval, protože nesmím ohrozit životy svých zachránců,“ vysvětloval kapitán.

Obeplutí mysu Horn a přistání na něm se námořnímu kapitánovi podařilo v roce 1990. „V Ohnivé zemi, kde máte každých 10, 15 minut jiné počasí, jsme měli velké štěstí. Voda tam může mít teplotu, jakou má jihočeský rybník. Po obeplutí jsme ale chytili bouři a to už bylo vážné,“ popisuje záludné momenty jednoho ze svých největších úspěchů.

Petr Ondráček, jachtař a námořní kapitán

Kapitán se také rozpovídal o tom, kdy bylo na vodě nejhůře. „V Tasmánii jsem se dvakrát převrátil po špičce. Špička lodi se zabodne do vlny a celá vlna se převrátí do lodi, kterou následně otočí,“ vypráví Petr Ondráček. „Vlna mě zachytila zrovna v kajutě při nudlové polévce, která skončila rozptýlena na přístrojích,“ dodává s úsměvem. „Jednou jsem se také nepříjemně setkal s kosatkami, které si mě naštěstí nevšímaly.“

Kouzlo jižního Pacifiku vidí v obrovských vlnách, na kterých se dobře plachtí. „Je to nádherný, protože je tam člověk pouze s mořem. Člověk a příroda. Ovšem záleží také na Neptunovi,“ dodává kapitán.

Jaké to je komunikovat na lodi pouze prostřednictvím techniky? A jaké pocity má člověk, který stovky dní sám brázdí moře na plachetnici bez motoru, když se pak vrátí domů?

Záznam celého rozhovoru s Petrem Ondráčkem a dalšími Hosty Radiožurnálu si můžete poslechnout v iRadiu.

autor: Adam Brožík
Spustit audio