Petr Kužel, prezident Hospodářské komory ČR

Petr KUŽEL, prezident Hospodářské komory České republiky:
Dobré odpoledne.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Firma Crystalex je dnes označována za první oběť té přelévající se globální finanční krize. Byl na ní podán návrh na insolventní řízení. Bude jí někdo následovat z těchto důvodů?

Petr KUŽEL, prezident Hospodářské komory České republiky:
Tak to je samozřejmě velmi specifická otázka, protože samozřejmě skláři a vůbec tento sektor je pod velkým tlakem už několik let a zejména poslední dobou a zejména v letních měsících tvrdá koruna samozřejmě zamávala již možná s tou poslední kapkou, který například tato firma jaksi měla ve svém vínku, to znamená, že můžeme očekávat v budoucnu, že se něco podobného samozřejmě na našich trzích, luzích, hájích vyskytne.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Ptám se spíš na to, jestli čirou náhodou čistě v návaznosti na to, co probíhá na světových finančních a kapitálových trzích, je možno očekávat, že budou padat další firmy, anebo jestli se to dá považovat jen za takovou standardní výhrůžku jako ono není nejlépe, víte, mohlo by se něco stát?

Petr KUŽEL, prezident Hospodářské komory České republiky:
Tak samozřejmě je potřeba se podívat to, co se děje v Americe, nejdříve i v Čechách se říkalo berme to na lehkou váhu, ale najednou vidíme, že jsme součástí globalizace a nemůžeme to brát na lehkou váhu. Vlastně krize, která přeskakuje ze Spojených států do Evropy, už i analytici říkají, že pro příští rok nás zasáhne kolem dvou až tří procent, jak ten čas jde dál, tak už to procento zvyšují na tři až čtyři procenta. Je z mého pohledu ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tři až čtyři procenta čeho?

Petr KUŽEL, prezident Hospodářské komory České republiky:
Tři až čtyři procenta snížení růstu, růstu HDP v celé Evropě, takže je možná i to, že v České kotlině se něco bude odehrávat. Samozřejmě naše firmy, které prošly tím základním otřesem, a to byli zejména exportéři v létě s tvrdou korunou, tak myslím, že ale se velmi dobře připravují na to, aby se jim do budoucna takováhle věc, to znamená, aby to otřáslo s jejich firmami, nestala. Samozřejmě nemůžou, nikdo nemůže předpokládat, jestli by byl znova velký otřes a koruna by spekulantsky rychle posílila, na to není připraven vůbec nikdo na světě.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak na to jsou navázány dvě další otázky. Minulý týden, tuším, to bylo v médiích, viceguvernér České národní banky Mojmír Hampl řekl, že jednou z možností, jak by ta globální krize mohla dopadnout na Českou republiku, je opět další skokové posilování české koruny. To je možnost, ke které se někteří jiní viceguvernéři České národní banky nepřiklánějí. Mojmír Hampl to řekl jaksi s veškerou vážností. Dá se s tím vůbec počítat, dá se na to nějak připravit tedy?

Petr KUŽEL, prezident Hospodářské komory České republiky:
Připravit se určitě nedá. Jestli se s tím dá počítat, to je opravdu, jak když chcete vyhrát ve Sportce, jenomže my si musíme uvědomit, že tím, že možná zůstáváme osamoceni a nevstupujeme od eurozóny, vlastně připomenu, že Slovensko i vyhlášení v Polsku, že přijdou k euru, takže my zůstaneme s Maďarskem jediní, a tím pádem, protože, jestli budou nadále probíhat ty krizové scénáře v Americe, tak samozřejmě investoři hledají, kam by své peníze uložili, a tvrdá česká měna a zejména stabilní česká měna jim dává možnost to takto udělat, to znamená, že se můžeme dočkat opět skoku koruny někam, kam bysme absolutně nechtěli.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A teď, když se, pane prezidente, budeme pohybovat zcela v reáliích České republiky, to znamená, že ještě nevíme termín vstupu do eurozóny, je podle některých zdrojů ohlášeno, že možná do konce roku by vláda mohla říct zhruba ten termín, kdybychom měli vstoupit, takže by mělo být více jasno, ale přesto přese všechno stále ještě zůstáváme mimo tu zónu, která používá euro, tak co se proti tomu, aby případné posílení koruny dopadlo na naše podnikatele, dá udělat, měla by více intervenovat centrální banka?

Petr KUŽEL, prezident Hospodářské komory České republiky:
Tak, když začnu tím koncem, tak samozřejmě úplně vynechme centrální banku. Centrální banka je absolutně svá a ta si bude dělat, co bude pokládat za nutné. I to, že vlastně po létě intervenovala, jaksi si myslím, že to bylo její samostatné rozhodnutí. A to co vlastně, jestli koruna a jestli se dá něco proti tomu dělat? No, tak podniky samozřejmě se v tom střednědobém a krátkodobém horizontu zahedgevovávají, to znamená, že se pojišťují na to riziko toho kurzu, které, který lítá nahoru a dolů, ale samozřejmě, pokud se to dělá v době, kdy vlastně to riziko je veliké, tak samozřejmě i ty banky jsou velmi opatrné, a to znamená, že i tohle to zahedgevování stojí obrovské peníze. Připravit se na to úplně nedá, znova zdůrazňuju nedá, protože samozřejmě ze dne na den, to je jako, když přijdete ráno do krámu a ty rohlíky, které stály včera korunu třicet, stojí druhý den dvě padesát. Prostě to není možné, protože to nikdo nepředpokládá a bohužel ekonomika státu je tak ovlivnitelná a podle toho, co jsme se dozvěděli, tak jenom ten poslední výkyv v létě, stačilo jenom v podstatě dvě stě dvacet miliard korun na to, aby se s tou korunou zahejbalo. Takže já to vidím jako obrovské riziko a samozřejmě budeme jenom rádi všichni, pokud vstoupíme co nejdříve do eurozóny, protože tento výkyv samozřejmě v té celé eurozóně už nepůjde, nepůjde dělat. Firmy ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Když už, pardon, malá technická vsuvka, když už se tedy oba motáme neustále kolem eura a kolem pevné české koruny, tak co nejdříve v podání prezidenta Hospodářské komory znamená třeba ten rok 2012 je nejdříve?

Petr KUŽEL, prezident Hospodářské komory České republiky:
My jsme poslali dopis na vládu panu premiérovi, kdy jsme žádali, aby vláda řekla ten datum a samozřejmě pro nás by byl ideální rok 2012 a pro naše podnikatele zejména.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Říká zatím ve Dvaceti minutách Radiožurnálu prezident Hospodářské komory České republiky Petr Kužel. Já vám, pane prezidente, ocituji část včerejší tiskové zprávy, kterou vydala vaše Hospodářská komora. Cituji: "Finanční krize, která se postupně přelévá ze Spojených států amerických do západní Evropy a potažmo i do České republiky, může ještě více zhoršit svízelnou situaci, ve které se nachází řada tuzemských průmyslových odvětví," konec citace. To znamená, že vy nazýváte českou ekonomiku, která prožívá ten růst, jaký prožívá, to znamená, že se i teď v těch ne úplně lepších časech pohybujeme někde kolem čtyř, pěti procent růstu, tak to nazýváte svízelným obdobím?

Petr KUŽEL, prezident Hospodářské komory České republiky:
Ano, svízelné období je zejména to, že o tom se tady bavíme už v podstatě pár minut. Je to opravdu svízelné období, protože je nutné nahlas říkat, že zejména novinářská obec říká: "To jsou jenom ti exportéři," ale ono, když se podíváte do toho makroekonomického pohledu, tak exportér je ten, co dělá zejména základní hrubý domácí produkt. Jemu se stalo to, že prostě koruna ze dne na den vylítla o tři až čtyři koruny, nebo zpevnila, takže on ..., zejména u těch krátkodobých smluv, to znamená u kožedělného průmyslu, u sklářského průmyslu, ale ono to vypadá, že už to zasahuje i automobilový průmysl, to znamená u těch střednědobých a krátkodobých smluv je ten problém opravdu veliký a my jsme nechávali dělat průzkum a od exportérů se to celé kolo najednou přelilo zpátky ke službám, to znamená, ono už je to i v cestovním ruchu, protože je to problém, že ta koruna je silná, málo lidí, utrácejí míň a tak dále, to znamená, že není to to, co jsme napsali, nebo to, co říkáme, to není v dlouhodobém horizontu, to znamená, že my nehodnotíme období roku 2007, ale my období, my říkáme a hodnotíme to krátkodobé období za poslední jeden a půl kvartálu, a to opravdu z mého pohledu je svízelné. A já musím říct, že jsem měl radost z toho, když jsme jednali i s ministrem průmyslu o tom, co se dá a nedá dělat, takže jsme nacházeli jakési podpůrné argumenty a zejména je to o odstraňování další byrokratické zátěže, aby se těm našim podnikatelům ulevilo zejména v příštích měsících a letech.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Nakonec bylo by překvapivé, kdyby ministr průmyslu a obchodu nevyšel Hospodářské komoře České republiky vstříc, ne?

Petr KUŽEL, prezident Hospodářské komory České republiky:
Tak samozřejmě to je krásná otázka, protože je to ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
To byla taková řečnická.

Petr KUŽEL, prezident Hospodářské komory České republiky:
Je to přesně řečnická otázka, ano, ale samozřejmě jaksi ono to není jen tak. Ono všechno, co se řekne, to musí projít legislativou, musí se to dneska bohužel už napasovat na evropskou legislativu, protože si musíme uvědomit, že bohužel už jenom čtyřicet devět procent legislativy se dělá v České republice a jednapadesát procent děláme v Evropě, a to je i otázka toho, co se asi budem bavit za chvíli, a to je globalizace.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Teď za chvíli momentálně v tuto chvíli se, pane prezidente Kuželi, budeme bavit také o tom, že poslední data, která vzešla z Českého statistického úřadu, mluví o tom, že za posledních sedm let se hodinová mzda v České republice zvýšila reálně o jednačtyřicet procent. Jaká to je zpráva pro českou Hospodářskou komoru a pro podnikatele, které zastupujete?

Petr KUŽEL, prezident Hospodářské komory České republiky:
Tak já bych řekl, že pro celou ekonomiku je to dobrá zpráva, protože všichni říkáme, že jsme na tom jako v té dlouhodobé, v tom horizontu i ekonomové a makroekonomové říkají, že jaksi nám chybí ještě deset let, abysme ve statistických ukazatelích HDP na hlavu doběhli Německo a Francii. Já jsem velmi potěšen, protože v devadesátých letech nám ekonomové říkali, že to bude trvat padesát let. Když se podíváme všude kolem nás, tak já bych řekl, že už jsme je dávno doběhli, dokonce když jezdíme ze zahraničí, tak i mám pocit, že naše myšlenky jsou velmi radikálnější než základní patnáctky tam, kam jsme se vždycky snažili dostat a vstoupili jsme. Takže to, že se zvýšilo ze sedmdesáti korun v roce 2000 a v roce 2008 máme skoro sto sedmnáct korun hodinové mzdy, si myslím, že je samozřejmě pro všechny velmi příjemná zpráva, ale ta druhá strana mince je, že samozřejmě jsou to větší náklady, ale s tím nikdo nic neudělá, protože jak rostou náklady, tak rostou ceny, to znamená, za každou dodávku už platíme víc, a tím pádem je to v té celkově sumě, řekl bych, že to je dobrá zpráva.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
No, ale je tady potom ještě druhá strana mince, a ta je vedle, jaksi, když nazveme tou jednou stranou mince hodinová mzda, tak tou druhou stranou mince je produktivita a efektivita práce. A ve chvíli, když různé statistiky mluví o tom, že stále ještě, abych tak řekl, slušně kulháme za produktivitou práce v patnáctce, alespoň v některých oblastech, tak dá se říct, kdo může za to, že tady existuje určitá disproporce mezi produktivitou a efektivitou práce, a tím nárůstem hodinové mzdy?

Petr KUŽEL, prezident Hospodářské komory České republiky:
Já si myslím, že je potřeba se na to podívat opravdu, jestli na to máme aspoň dvě minuty čas, tak je potřeba se na to podívat velmi důkladně, protože tahle ta diskuse probíhala shodou okolností minulý týden na brněnském veletrhu, kdy jsme diskutovali o tom, jestli opravdu produktivita práce je tak špatná, jak říkají ekonomové. Já bych řekl, že lže. Není. Musíme nějak přistoupit k tomu, že zejména Německo, kde, které se nám dává za vzor, tak je velmi automatizováno a samozřejmě ten vývoj od války po dnešek se musí zapsat v tom, v té produktivitě práce. Produktivita práce, kterou dělá automat, a tím pádem jaksi se to objeví ve statistických číslech, je úplně jiná, než produktivita práce měřená člověkem. Jsem přesvědčen o tom, že naše firmy velmi dbají na to, aby produktivita práce stoupala a i ve svých výročních zprávách i ve statistických ročenkách vidíme i v tomto ohledu velmi stoupající tendenci. A číslo čtyřicet šest procent zaostáváme za Německem, si myslím, že z mého pohledu není pravdivým číslem.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Já bych skoro očekával, že budete mluvit úplně na druhou stranu, že budete říkat, že ta produktivita prostě neodpovídá tomu růstu hodinové mzdy. Jsem tedy poněkud překvapen.

Petr KUŽEL, prezident Hospodářské komory České republiky:
To já nevím, proč jste překvapen. Já teda překvapen vaší reakcí nejsem, protože vy to vidíte ze svého postu, který, kterým jaksi vládnete, ale já jsem velmi bedlivě poslouchal lidi, kteří vlastní fabriky, to znamená, budeme jim říkat podnikatelé ve strojním průmyslu, fabrikanty, kteří právě se snažili i na této ekonomické debatě upozornit, že opravdu jejich produktivita práce velmi radikálně stoupá, a právě proto, právě proto je možné i zvýšit korunu. Čili tam není nic proti něčemu. Naopak je tam disproporce mezi ekonomickým vnímáním ekonomů a disproporcí toho, co tu fabriku nebo závod vlastní.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Znovu připomínám, že posloucháte Český rozhlas 1 Radiožurnál, posloucháte úterních Dvacet minut a mým dnešním hostem je prezident Hospodářské komory České republiky Petr Kužel. Jakým způsobem nebo jak, pane prezidente, hodnotíte angažmá české vlády do toho českého podnikatelského prostoru, je to angažmá dostatečné, nebo by mělo být menší a měla by opravdu být uvolněna ještě více ta v uvozovkách neviditelná ruka trhu?

Petr KUŽEL, prezident Hospodářské komory České republiky:
Za poslední dva roky se toho hodně událo. Poslední takový zásadní problém, který řešíme, že se vracíme zpátky k zákoníku práce. Je spoustu legislativních změn, které proběhly a které velmi výrazným způsobem nám pomáhají překlenout tu bariéru, které všichni říkáme legislativní. Samozřejmě nemůžeme být spokojeni, protože toho, té legislativní zátěže za těch posledních dvacet let je uděláno opravdu velmi, velmi mnoho a snažíme se ji odbourávat a každá vláda, která přišla, tak se snažila, někdo se snažil více, někdo méně, musím říci, že jak na ministerstvu průmyslu, tak na ministerstvu práce a sociálních věcí se nám podařilo udělat dvě zásadní věci, a to byla za prvé komise, která na obou dvou těch ministerstvech ve spolupráci s námi, tak připravuje ten legislativní rámec k snížení, k ještě dalšímu snížení byrokratické zátěže a samozřejmě je to o tom, že ten vlastní proces diskuse o tom, co nás ještě může, může nějakým způsobem ohrožovat, tak je na velmi dobré úrovni. Je tam další ale takový jaksi hřebíček do rakve, a to je, s čím si podle mého nevědí rady ani ve vládě, a to je právě Evropa a vstup do vůbec toho prostoru eurozóny. Já jsem dneska, už dneska řekl, že mám pocit, že se velmi necháváme vtáhnout do toho prostředí, kde zejména Německo a Francie si chce svůj trh a zejména trh pracovní velmi ustálit a nepouští tam vůbec nikoho zvenku. Je to o tom, že my se snažíme, aby pracovní trh byl uvolněný v celé Evropě a ten protekcionalismus, který v té Evropě vládne a bohužel je to i v oblasti životního prostředí, které Evropa velmi přeceňuje v tom smyslu, jenomže jaksi životní prostředí v té globální, v tom globálním pojetí na celý svět, je jenom Evropa za ..., jaksi Evropa dává ty exhalace ve výši jenom tři a půl procenta, ale to, co tu Evropu stojí, to znamená ti podnikatelé, kteří musí zaplatit za to, že vypouští emise a tak dále, a tak dále, tak je to bohužel na cestě k tomu, že začínají být Evropané a podnikatelé v Evropě nekonkurenceschopní proti a zejména Asii, Indii a i Spojeným státům americkým.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A mimochodem, když už hovoříme o konkurenceschopnosti či o nekonkurenceschopnosti, tak objevují se ze strany českých podnikatelů také určité možná pohrůžky, možná prostě prostá tvrzení, že by za určitých okolností pod tlakem silné koruny a možná té nejasnosti ohledně eura mohli prostě sídla svých firem vzít a přesunout je do jiných zemí. Je to reálné, nebo to je pouze výhrůžka k tomu, abychom vládu přinutili, aby řekla, kdy to euro bude?

Petr KUŽEL, prezident Hospodářské komory České republiky:
Hospodářská komora je s ostatními komorami, kolegy a svazem průmyslu, my jsme udělali průzkum, kde bohužel, bohužel jsme se dozvěděli z tohoto průzkumu, že opravdu velké firmy, které jsou v obratu nad nějakých dvě stě padesát až tři sta milionů korun, jaksi uvažují o tom, že pokud se nezlepší některé věci, zejména vstup do eurozóny a tak dále, a tak dále, uvažují o tom, že by opravdu své, svá sídla daly mimo Českou republiku. Je to asi i technicky možný fakt, neviděl bych to jako opravdu nějakou masivní, nějaký masivní odliv, ale samozřejmě může to být problém u těch strategických hráčů. Všichni jsme si všimli i toho, že montovny, které jaksi vznikaly na našem území, tak jsou velmi snadno přesídlitelné, dokonce, dokonce některé firmy už je dělají v uvozovkách na kolečkách, čili přesunout se to dá ty montovny velmi rychle, ale my jsme se bavili spíš o sídle těch firem, které se samozřejmě dají přesídlit taky velmi technicky rychle.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Z pohledu prezidenta Hospodářské komory tedy to nebezpečí hrozí?

Petr KUŽEL, prezident Hospodářské komory České republiky:
Z pohledu prezidenta Hospodářské komory to nebezpečí je samozřejmě jaksi reálné, protože ty firmy tak, jak jsem říkal, to označily do dotazníku, který jsme dělali, čili to je bohužel fakt.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Takových bylo dnešních Dvacet minut Radiožurnálu. Petr Kužel, prezident Hospodářské komory České republiky byl jejich hostem. Díky za váš čas a na shledanou.

Petr KUŽEL, prezident Hospodářské komory České republiky:
Děkuji za pozvání. Na shledanou.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
U mikrofonu byl také Martin Veselovský. Posloucháte Český rozhlas 1 Radiožurnál.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.