Petr Fischer: Kvéčkařské 11. září

11. září 2021

Útok z 11. září 2001 byl nejenom vstupem teroristických hrozeb do každodenního života pozdně moderních společností, ale také počátkem stále sílící vlády spikleneckého způsobu uvažování, které jenom v Americe pomohlo k vítězství i pádu jednoho prezidenta a k divokému útoku na Kapitol, který vyděsil celý svět. Myšlenka spiknutí se objevila už při sesuvu věží na Manhattanu.

Jak je možné, že tak snadno spadly? Není za tím nějaký promyšlený záměr? Nebyla věž dopředu navrtaná či jinak připravená, aby se skácela jako stavba ze sirek? A nezpůsobily si tento útok samy Spojené státy, aby mohly začít své válečné tažení ve Střední Asii?

Čtěte také

Dodnes je toto spiknutí „doloženo“ stovkami indicií, z nichž některé naznačují, že pád věží byl mediálním efektem a vůbec se nestal. Absurdní, jistě, jenže toto spiklenecké podrývání reality se od té doby šíří jako lavina, která nabaluje stále více lidí nejen v USA, ale i v Evropě. Německá tajná služba už dávno začala sledovat lidi, kteří se v podobě hnutí QAnon přelili i do Evropy.

V Německu se jim říká „Querdenker“, tak trochu ulítle přemýšlející, ať už jde o politiku, covid, nebo jiná témata. Za vším se podle „kvéčkařů“ skrývá spiknutí elit nebo ideologicky spojených mafiánů, jak ostatně naznačují i odpůrci klimatických změn, od Donalda Trumpa po Václava Klause. Za vším hledej něco jiného, protože všechno je podezřelé, zní heslo současnosti, která nevěří už ani tomu, čeho se dotkne, protože co když je to dotyk falešný, virtuální.

Skutečná maxima doby

Šíření zaručeně správných spikleneckých teorií od 11. září je silně propojeno s manipulacemi fake news, které otřásly poprvé významně světem také v důsledku teroru, což jenom podpořilo podezření, že je to spiknutí Pentagonu a prezidenta Bushe. Mám na mysli slavnou prezentaci amerického ministra zahraničí Colina Powella v Radě bezpečnosti OSN, na níž na fotografiích předváděl místa, kde Saddám Husajn skrývá chemické, možná i biologické zbraně.

Čtěte také

Zbrojní inspektoři sice tyto důkazy popírali, ale v televizi je od Powella viděl celý svět a Američané i díky tomu získali podporu útoku na Irák. Na to, že za pár měsíců se ukázalo, že šlo o fake news, se už většinou zapomnělo: Saddám byl pryč, splněný cíl očistil prostředky.

Důvěra v prezentaci pravdy à la Powell však povážlivě praskla a praská dál. Fake news se dnes stává ze zaručeně pravdivých informací, a vymyšlené historky a podvrhy se stávají pravdou. Cokoliv, co dnes spadne do mediálního mlýna, lze semlet různě, podle toho, zda chcete „myslet jinak“ s kvéčkaři nebo se pokoušet o hledání empirie a z ní plynoucích vědeckých pravd.

A protože média dnes nejsou hlídači rozumnosti sdílených diskursů či rozprav a dodržování pravidel rozumné diskuse, nýbrž pouhými vyvažovateli názorů, snadno se spiknutím stává očkování nebo jiná vědecky podložená aktivita. Medialita sama nepřispívá ke tříbení pravdy, nýbrž pracuje na jejím zahalování a mizení. Jistě se s tím nezačalo 11. září 2001, ale tento dlouhodobější trend rozmlžování debat od oné chvíle výrazně nabral na rychlosti a pestrosti.

Petr Fischer

Svět už nebude nikdy stejný, říkalo se po pádu dvojčat, a my už víme, že to v mnoha ohledech nebyla pravda. Začíná být naopak stále stejnější, protože v cíleně i mimovolně vytvářené mediální mlze všemožných kvéčkařů, nových ideologů a zaručených majitelů pravdy se už prakticky nedá rozlišovat, co je a co není fake, co je a co není spiknutí, co JE a co naopak NENÍ.

Trpělivě se pokoušet vystupovat z mediální mlhy – to je skutečná maxima doby. Ale přijdeme na to zřejmě až ve chvíli, kdy nám na hlavu zase něco spadne. Už asi ne nějaké drahé hypermoderní mrakodrapy, nýbrž celá jedna civilizace.

Autor je komentátor časopisu Euro

autor: Petr Fischer
Spustit audio