Pětibojař David Svoboda ovládl olympijské hry v Londýně. Pak ale čelil i nepříjemným chvílím
Věřte, nebo ne, období po zisku zlaté olympijské medaile nemusí být jen příjemné. Své o tom ví moderní pětibojař David Svoboda, kterého jsme v posledních 12 měsících sledovali v našem projektu Olympijský rok. Od Londýna uplynuly čtyři roky a Davidovi teď vrcholí příprava na další, nejspíš jeho poslední olympiádu. Pokud na ní uspěje, a pokud bude po Riu znovu žádaný tak, jako před čtyřmi lety, tak už ví, čeho všeho se vyvarovat a jak si případné oslavy neznepříjemňovat.
Rozhovory v televizních pořadech, například v Show Jana Krause na Primě, různá focení, společenské akce nebo taky veřejné debaty s dětmi... To je jen zlomek toho, co sportovec musí absolvovat, když získá zlatou olympijskou medaili.
David Svoboda ji vybojoval v Londýně, po kterém přišlo něco náročného, neznámého, s čím se musel rychle poprat. A v jedné restauraci na pražské Výtoni jsme si o tom mohli v klidu, s odstupem čtyř let a bez zájmu ostatních popovídat.
„Ty dva roky po olympiádě byly nejintenzivnější, ale teď už je to v klídku, teď už lidi tak příjemně pozapomněli, takže se mi stává, že si někdo myslí, že mne zná ze základky nebo nějaké školy, už je to spíše příjemné a nijak mne to neobtěžuje,“ vysvětluje.
Musel si ale zvyknout na to, že zájem veřenosti mu někdy bral mnoho energie – příliš mnoho žádostí o podpis nebo o společnou fotku. „Ale dá se tomu krásně předejít, že se člověk vyskytuje tam, kde mu to tolik nehrozí. Teď už mi to ale nehrozí kdekoliv ve městě, už jsem si na to zvykl a je to dobré,“ dodává.
A své si ke všemu může říct i Davidova máma Dagmar, která velice sledovala, jak si s jejím synem okolí občas dost hraje. „David už to překonal, ale jeden člověk řekl, že si finančně pomohl, tak jsem se zamyslela a zjistila, kolik lidí za ten půlrok vydělalo na něm. Tak jsem si říkala, že si na to přijde sám a že se nemusí fotit s každým,“ dodává matka Davida Svobody.
Jeho v uvozovkách druhá rodina je na pražské Julisce, kam vyrazíme na této stanici, ve stejný čas zítra.