Pes v kostele některým svatostánkům ve Velké Británii nevadí, spíš naopak. Jiné pro ně dokonce pořádají mše

Čtěte také

Lucie v Británii venčí psy – a dobře ji to živí

Malá cedulka u vchodu hlásá: psi na vodítku mají vstup povolen. Psa mám, vodítko také, ale přece jen trochu rozpačitě postávám před gotickým portálem. Když mi však zřízenec pokyne, vstupuji se svým křížencem Mikešem dovnitř. V kostele potkávám paní Judy s kokršpanělem, která je stejně udivená.

„Jsem docela překvapená, že jsme mohli se psem do katedrály. Řekla bych, že to není běžné. Jsme tady na návštěvě u manželovy rodiny, jinak žijeme kousek od Oxfordu. Nikdy jsme doma nezkoušeli vzít psa do kostela. Ale nakonec, proč ne,“ zamýšlí se Judy.

Přijde k nám, klidně i se psem! 

Pes v kostele, zejména tom katolickém, není dnes obvyklý zjev. Ve středověku však bylo ve svatostáncích tolik psů, že anglické farnosti zaměstnávaly specializovaného psího drába, který bděl nad pořádkem.

Vyháněl z chrámů toulavá psiska a umravňoval psy, kteří, byť nezváni, přišli za svými pány. Časy se ovšem změnily a v některých kostelech jsou psi teď přímo vítáni.

Čtěte také

Špičkový design pro psy? V Japonském domě v Londýně představují psí architekturu

„Chceme, aby sem mohli lidé svobodně přijít a přemýšlet o Bohu a setkat se s ním. Nechceme jim při tom klást žádné překážky. Velmi často je to tak, že lidem říkáme: vítejte a vzápětí jim řekneme: psa si s sebou ale vzít nemůžete, nesmíte fotit, nesmíte si s sebou vzít pití nebo zmrzlinu.“

„Sice je přivítáme, ale vzápětí jim začneme říkat, co mají a co nemají dělat. A lidi jdou zase pryč. Tady v naší katedrále, chceme, aby se lidé skutečně cítili být vítáni,“ vysvětluje kanovník katedrály v Norwichi Andy Bryant.

I psi můžou mít své bohoslužby

Můj pes Mikeš se už trochu nudí a tak se jdeme podívat do klenutých klášterních chodeb, které lemují rozsáhlé travnaté nádvoří. Tady potkávám psího návštěvníka. Jak se dozvídám od jeho majitelky, v kostele je jako doma.

Pastor Andy Bryant|foto:Jaromír Marek, Český rozhlas

„Angličané jsou národem milovníků psů a někde to respektují. Existují dokonce speciální bohoslužby pro psy, kde mohou dokonce dostat i požehnání. Bydlíme v hrabství Lincolnshire a párkrát jsme na takové bohoslužbě s naší Lorry byli a kněz ji tam požehnal,“ směje se paní Liz.

„Víme, že vztah mezi člověkem a psem je něco zcela mimořádného. Že tito mazlíčci jsou často součástí rodiny. A vyloučit jednoho z členů rodiny, to bylo přece zvláštní. Bůh stvořil nejen lidi, ale všechny tvory. My zde oslavujeme život v jeho celistvosti. Naše lidství i náš vztah k domácím mazlíčkům,“ doplňuje kanovník Andy Bryant.

Katedrála v Norwichi není zdaleka jediná, kam mohou návštěvníci doprovodit jejich čtyřnozí přátelé. Ti mohou například i do slavné katedrály v Salisbury. A na rozdíl od lidí, nemusí ani platit vstupné.