Personál nemůže běhat po pokojích a kontrolovat radiátory, zlobí se nad návrhem nové vyhlášky domovy sociálních služeb
Poskytovatelé sociálních služeb protestují proti zvažovanému snižování teplot v sociálních zařízeních v případě nedostatku plynu v blížící se topné sezóně. Argumentují tím, že klienti mají, pokud jde o teplotní komfort, specifické potřeby. Nařízení by navíc bylo obtížně realizovatelné i technicky. „Nejvážnější je problém v koupelnách, kde dochází k poklesu až o 4 stupně,“ varuje viceprezidentka Asociace poskytovatelů sociálních služeb Daniela Lusková.
Předpis má zaručit, že ve většině prostor nesmí při nedostatku topiva teplota klesnout pod 18 stupňů. To už je tedy pro vaše klienty málo?
Ten předpis toto staví jako maximální teplotu.
Ale třeba Ondřej Jakob, mluvčí ministerstva zdravotnictví, tvrdí, že se jedná o doporučení. Návrhy jsou podle něj nastaveny jako teploty minimální. Nadto, jak řekl dnes Právu, návrhy na úpravy příslušných hygienických předpisů jsou teď v dohodovacím řízení. Tak nejde vlastně o nedorozumění?
Myslím, že nejde. Anebo pokud jde, tak to ministerstvo průmyslu a obchodu nedostatečně zdůvodnilo nebo komunikovalo prostřednictvím svých tiskových zpráv.
Ta vyhláška v současné době stanovuje limity s tím, že má i výjimky – když se dohodnou dvě třetiny spoluvlastníků těch bytů, může se topit i mimo otopné období a že se může zvednout teplota. Vyhláška je tedy vnímána jako minimální právě pro hladiny toho, co je potřeba dodržet.
Tento nový návrh, který ale neruší tu předchozí vyhlášku, tak ten to staví trošičku jinak. A v důvodové zprávě se píše, že už neplatí dvě třetiny, které se mohou dohodnout. A právě přes tyto mechanismy z toho vyplývá, že to jsou limity maximální. Proto také to komunikují, že to má být omezováno, když vznikne nouze v energetice.
Které instituce tedy rozhodují o tom, jak vysoká má být teplota v sociálních zařízeních a na základě čeho?
Představte si, že to jsou tři instituce. Ministerstvo zdravotnictví má zákon o veřejném zdraví a k tomu má prováděcí vyhlášku, kterou stanoví hygienické limity a mimo jiné tedy i teplotu pro pobytová zařízení. Pro zajímavost je to v chladném období 20 až 24 stupňů.
Už to prošlo i některými médii, že pakliže nebudeme tyto limity dodržovat, tak budeme sankcionováni. A sankce je 200 tisíc.
Daniela Lusková
Pak je to ministerstvo průmyslu a obchodu, které má energetický zákon a na to zase prováděcí vyhlášky, které stanoví v koupelně v sociálních službách 24, a když je nutno, tak i 26 stupňů, v pokoji 20 až 22 stupňů.
A do toho ještě vstupuje ministerstvo práce a sociálních věcí, které má svůj zákon o sociálních službách, a to má také prováděcí vyhlášku, která stanoví, že poskytovatel je povinen poskytovat službu takovým způsobem, aby to vyhovovalo potřebám cílové skupiny. A na to nasedá doporučený postup, kde stanoví, že klient si musí regulovat teplotu sám podle svých potřeb a doporučuje, aby minimální teplota v pokoji byla 20 stupňů.
Asi by se jednalo o naprosto výjimečnou situaci, ke které – jak všichni doufáme – tedy nikdy nedojde. Ale asi bychom měli být i na nejčernější scénář připraveni…
Určitě musíme být připraveni, proto si taky ministerstvo průmyslu a obchodu takto připravuje mandát k tomu, aby mohlo do těchto záležitostí zasahovat. A my víme, že komunikují, a už to prošlo i některými médii, že pakliže nebudeme tyto limity dodržovat, tak budeme sankcionováni. A sankce je 200 tisíc.
Čtěte také
Ale je to i technický problém, protože zařízení sociálních služeb v tuto chvíli nejsou dobře technicky vybavena na to, abychom tuto vyhlášku mohli naplnit. Ano, máme nějaké termostatické hlavice na radiátorech, ale to nestačí, protože s touto věcí si samozřejmě klient může teplotu regulovat sám.
V sociálních službách není úplně dostatek lidí a já nemůžu tak tyto lidi zatížit tím, že budou běhat po pokojích a po dalších místnostech a schodištích a hlídat, jestli na schodišti máme 10 stupňů tak, jak nám to tedy tento předpis nařizuje.
Do pátku mají dotčená zařízení podat připomínky, respektive probíhá připomínkové řízení. Není ten poplach tedy ještě předčasný?
Není, protože když nezačneme včas upozorňovat veřejnost na to, že je něco chybně, tak se může stát, že to prostě v tom legislativním procesu běžně projde, tak jako i jiné vyhlášky, kterými jsme potom povinni se řídit. Takže pakliže máme tento dokument dopředu k dispozici, tak dopředu avizujeme, že s ním nesouhlasíme.
Jak se k tomu staví ministerstvo práce a sociálních věcí?
Mám informaci z dnešního dne, že ministerstvo práce a sociálních věcí podává obdobnou připomínku.
Jaký zájem je mezi obyvateli domovů pro seniory o druhou posilovací dávku vakcíny proti covidu? Kolik si vydělá běžný pracovník v sociálních službách a je na obzoru nějaký růst platů? Poslechněte si celý rozhovor.
Související
-
Za nesprávné vytápění může padnout pokuta. Nejde o nové kontroly, říká mluvčí ministerstva průmyslu
„Kontroly by navazovaly na podnět ze strany domácností či pracovníků. Zaměřovaly by se na ty, kteří mají na starosti nastavení otopných soustav,“ říká mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu.
-
V případě nouze stát omezí teplo v domácnostech ve prospěch klíčového průmyslu, uvedl ministr Síkela
Například v obývacích pokojích by lidé měli podle návrhu vyhlášky topit na 18 stupňů Celsia místo dosavadních 20 stupňů, koupelny by měli nově vytápět na 19 místo 24 stupňů Celsia.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
