Perperikon – thrácké město v bulharských horách
Kdyby věštci dávali záruku, že se jejich předpovědi skutečně vyplní, pak by asi měli hodně výdělečnou živnost. Jenže věštby jsou – jak známo – bez garance. A jde jen o to, jestli jim věřit chceme, nebo ne. Na kopci na jihu Bulharska se ovšem jednomu věštci před mnoha staletími povedl hotový majstrštyk, který ovlivnil celý tehdy známý svět.
Krajina je zvlněná a kopcovitá. Od města Kardžali na jihu Bulharska se pomalu zvedá velké a táhlé pohoří Rodopy. V jeho podhůří leží Perperikon, do kamene vytesané město na kopci, které tu po sobě zanechal starobylý antický národ Thráků.
Kousek antiky v Bulharsku
„Tady jsme ještě ve 21. století,“ říká mi Georgi Ivanov na štěrkové cestě, která se v mírném sklonu táhne vzhůru na kopec. Je „planinsky vadač“, tedy horský vůdce, a je také bulharským šampiónem v jízdě na divoké vodě. Ale to, přiznávám, s mým zápisníkem tolik nesouvisí.
„Tady už stojíme na cestě, která je stará několik tisíc let. Postavili ji Thrákové,“ říká Georgi Ivanov. Vypráví o Thrácích s respektem. Možná i proto, že se Bulhaři považují za potomky tohoto antického národa. O Thrácích se už zmiňoval ve svém velkolepém eposu Illias i slepý řecký pěvec Homér.
„Thráckých kmenů bylo mnoho, tak sedmdesát nebo osmdesát. Byli to zemědělci, válečníci, zlatníci, vyznali se dobře v horách. Zkoumali, co je nad nimi – studovali slunce, měsíc a hvězdy,“ popisuje můj průvodce. Procházíme místy, kde před 8 tisíci lety byla velká dřevěná vrata a za nimi vedla cesta nahoru k Dionýsovu chrámu.
Ten je velkým magnetem Perperikonu. Označení chrám však není úplně přesné vzhledem k tomu, co ve skalním městě spatříte. Z Dionýsovy svatyně zbyly jen náznaky stěn. Místo, kde býval oltář, na němž kněží dávali bohům zápalné oběti, je však přesto docela dobře vidět.
Síla jednoho proroctví
„Chrám Dionýsa – boha vína, který tu nechával ústy svých kněží vyslovovat proroctví. To nejznámější bylo pro Alexandra Velikého, makedonského vojevůdce. Ten chtěl vědět, co ho čeká v budoucnosti,“ vypráví Georgi Ivanov. „Kněží tedy zapálili na oltáři velký oheň a prorokovali mu, že se stane mocným vládcem. A on se jím skutečně stal. Se svou armádou došel až k hranicím Indie.“
Zajímalo by mě, jestli by Alexandr Veliký na svou slavnou vojenskou výpravu vyrazil i tehdy, kdyby Dionýsovi kněží z čoudícího oltáře vyčetli pravý opak. Tedy že jeho plány skončí fiaskem a že by bylo lepší, kdyby nikam nechodil. Když vezmu v potaz neochvějnou víru starověkých lidí v boží znamení, tak by Alexandr patrně nikam nevyrazil. A já bych neměl o čem vyprávět.
Související
-
Holanďan van Hesselt patří k Řecku stejně jako Akropole
Každý školák ví, že jeden z kořenů naší civilizace vyrostl v Řecku. V Athénách se zrodily demokracie, politické hašteření a vymysleli tam podivná písmena řecké abec...
-
Prastarý amfiteátr stále ohromuje svou akustikou
Oblíbená turecká riviéra nabízí kromě pětihvězdičkových hotelů i množství antických památek. Jedním z nejzajímavějších je amfiteátr Aspendos, který leží jen půl hod...
