Peksa: Je sociálně nezodpovědné vůči lidem v uhelném průmyslu neproměnit teď za evropské peníze energetiku

25. září 2020

Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová oznámila evropský cíl snížit emise oxidu uhličitého v příštím desetiletí o 55 procent oproti roku 1990. Ekologové i severské státy chtějí ještě přitvrdit, poslanec Jan Skopeček (ODS) ale považuje evropský cíl za nereálný. Naopak europoslanec Mikuláš Peksa (Piráti) v Pro a proti na Plusu míní, že Česko má ke splnění plánu dobře našlápnuto.

„Oproti roku 1990 jsme už o 35 procent níže, takže v podstatě dobíháme v cílové rovince. Doteď byla diskuze o tom, že bychom mohli zvolnit, my spíš musíme přidat, což není nic nereálného,“ říká Peksa.

Čtěte také

Místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Skopeček, který kandiduje v nadcházejících krajských volbách, nesouhlasí. „A je to bláznovství ve chvíli, kdy česká i evropská ekonomika padá na historická dna kvůli koronaviru a průmysl i podnikatelé by potřebovali spíš pomoci.“

„Tato razantní regulace dramatický sníží konkurenceschopnost naše průmyslu, je ohrožením pracovních míst a jakéhokoliv ekonomického růstu na dlouhou dobu dopředu,“ tvrdí občanský demokrat.

Jakékoliv takové zásahy sníží konkurenceschopnost průmyslu, což nás bude bolet více než kohokoliv jiného.
Jan Skopeček

Peksa oproti tomu považuje evropský plán za příležitost. „Měli bychom startovat do pokoronavirového období s méně emisní ekonomikou než předtím. Proto je právě teď čas na klíčové reformy. A čím déle je budeme odkládat, tím víc poškodíme svou konkurenceschopnost v dlouhodobém měřítku.“

Zdroje máme, říká Peksa

Skopeček namítá, že „zelená revoluce“ s sebou nese obrovské náklady na energetiku, průmysl a dotkne se nakonec i spotřebitelů. „Myslet si, že v době, kdy ekonomika padá a klesají zisky a příjmy, je příležitostí si zdražit energii, produkci a konkurenceschopnost, je naprosté bláznovství.“

Čtěte také

„V tuto chvíli máme velké zdroje na investice,“ vysvětluje Peksa. „Je to 120 miliard korun z modernizačního fondu, 90 z fondu pro spravedlivý přechod a asi 960 miliard v rámci mezinárodního plánu obnovy. Takže ne házení klacků pod nohy, jen ministerstva musí zpracovat projekty, do kterých tyto peníze investovat, abychom ekonomiku zmodernizovali.“

Skopeček dodává, že zvýšení podílu obnovitelných zdrojů v Česku o 15 procent stálo 900 miliard korun. „A všichni víme, jaký to byl průšvih a jak zbytečně jsme vyházeli peníze jen proto, abychom naše pole měli plná nehezkých solárních panelů,“ tvrdí.

Obnovitelné zdroje jsou dnes podstatně levnější, upozorňuje Peksa: „Čtvereční metr fotovoltaické elektrárny vyjde na 4 tisíce korun a ročně vyrobí 180 kWh elektřiny. Takže návratnost investice je asi 4,5 roku. I neviditelná ruka trhu modernizaci pomáhá a není výhodné se jí bránit.“

Vzhledem k tomu, že všichni kolem modernizují, tak budeme zaostávat a ztrácet konkurenceschopnost, čemuž bychom se měli vyhnout.
Mikuláš Peksa

„Dosáhnout absurdních cílů, které paní předsedkyně vyhlásila, znamená dramaticky, revolučně změnit energetiku, průmysl i dopravu. To je nebezpečné, náš průmysl je konkurenceschopný a naše podniky nepotřebují rady od europoslance Peksy, jak mají se transformovat, nechme to na nich,“ žádá Jan Skopeček (ODS).

Europoslanec je však přesvědčen, že teď je správná příležitost českou energetiku proměnit.

„Lidé nebudou moci pracovat v uhelném průmyslu donekonečna, protože není dlouhodobě konkurenceschopný. Budeme pro ně muset najít cestu z krize ven – a v tuto chvíli máme velké peníze na to, abychom je přeškolili. Je sociálně nezodpovědné vůči těmto lidem, kteří mají šanci se z toho vymanit, tuto příležitost propásnout a pak se dívat, jak jsou na úřadech práce,“ dodává Mikuláš Peksa (Piráti) s tím, že podobný problém řeší i další země v Evropě.

Poslechněte si audiozáznam celé debaty. 

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.