Pavlína Brzáková, cestovatelka, která navštívila Sibiř
V pátečním Hostu Radiožurnálu se moderátorka Lucie Výborná pomyslně přesunula na Sibiř. Jejím hostem byla totiž etnoložka a spisovatelka Pavlína Brzáková, která mluvila o cestování po Rusku a mimo jiné také zavzpomínala na svou první návštěvu Sibiře.
„Sibiř se rozpíná od Uralu na sever. Na jihu končí u hranice s Mongolskem,“ připomíná v úvodu rozhovoru Pavlína Brzáková. Podnět k cestování po Sibiři jí dodal zájem o legionáře. „Před revolucí jsem nahlížela do jejich deníků. Navíc jsem četla o národech, které v Rusku žijí,“ vysvětluje.
„Shodou okolností jsem pracovala s Rusem, který pocházel ze Sibiře. Nakonec jsem se na východ vydala s ním,“ zmiňuje a popisuje tvrdou zimu, kterou v Rusku musela zvládnout. „Jela jsem bohužel v zimě, protože dřív jsem nesehnala peníze. Teploty někdy dosahovaly až mínus čtyřiceti stupňů, v tramvajích jsem se nemohla chytit tyče, abych se k ní nepřilepila,“ popisuje.
Tehdy se dostala ke kmeni Evenků. „Jsou přátelští a otevření. Nic o mně nevěděli, ale zajímala jsem se o ně, což nás sblížilo,“ domnívá se a připomíná, že Evenkové jsou kočovníci, na jejichž stylu života se podepsala kolektivizace a snaha kočovníky postupně domestikovat a usadit.
„Děti Evenků byly vychovávány ruskými vychovateli v ruských školkách. Domů se vracely jen na prázdniny. Proto mladá generace už neumí žít v tajze,“ shrnuje novodobou historii kmenu Pavlína Brzáková. Takto vychovaní lidé podle ní už ani nemají vůli k životu v drsné přírodě. „Většina z nich začala pít,“ dodává.
Proč se Pavlíně Brzákové stýská po divoké přírodě na Sibiři? Jak funguje léčení sibiřských šamanů? A proč není styl života Evenků přenositelný do Česka? To se dozvíte při poslechu audio záznamu rozhovoru.
Záznam celého rozhovoru s Pavlínou Brzákovou a dalšími Hosty Radiožurnálu si můžete poslechnout v iRadiu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.