Pavel vyzval Babiše k dodržení slibu o střetu zájmů. „Dál už nemůže dělat nic,“ podotýká komentátorka

Největším zdrojem napětí kolem jmenování nového premiéra byl střet zájmů Andreje Babiše. Podle Markéty Boubínové z Deníku N byla právě toto hlavní karta, kterou prezident Petr Pavel na budoucího premiéra tlačil.

„Chtěl, aby ještě před samotným jmenováním veřejně popsal, jak svůj potenciální střet zájmů řeší. Babiš se tomu podle lidí z jeho okolí zpočátku bránil a jednání se protahovala. Prezident však na zveřejnění trval, nakonec i veřejně, až premiér nakonec minulý týden své řešení zveřejnil.“

Dodržení slibu veřejnosti

Navzdory průtahům nepostrádal dialog mezi Petrem Pavlem a Andrejem Babišem prvky státnického přístupu. „Nejsou to kamarádi, netráví spolu volný čas. Respektují se ale a vědí, že spolu musejí spolupracovat. A i když bylo prezidentovi podsouváno, že dělá všechno pro to, aby tato vláda nevznikla, nebyla to pravda. Prezident jen chtěl zajistit to, aby se tentokrát Andrej Babiš vypořádal se svým konfliktem zájmů dobře, proto trval na veřejném slibu,“ vysvětluje komentátor Petr Hartman.

Čtěte také

Prezidenti už třicet let natahují proces jmenování vlády. Proto tu budeme mít načas dva premiéry, říká právník Jan Kudrna

Prezident Petr Pavel ve svém projevu ocenil ochotu Andreje Babiše svůj střet zájmů řešit, nicméně neopomněl zdůraznit, že novému premiérovi běží na dodržení slibu třicetidenní lhůta. „Dál už prezident nemůže dělat nic,“ připomíná Boubínová.

Pokud by Babiš slib nedodržel, nemůže být kvůli tomu odvolán. Ústava takovou možnost nezná. Řešení by pak bylo pouze soudní, případně s hrozbou pokuty. „Tohle bylo maximum, co prezident mohl udělat: připomenout slib a žádat, aby byl naplněn.“

Potřetí premiérem

Andrej Babiš nastupuje do premiérské funkce už potřetí, a to ve svých 71 letech. Půjde tak o nejstaršího premiéra, jakého kdy Česká republika měla. Podle Hartmana to není obvyklé ani v Evropě.

Čtěte také

iROZHLAS

Vláda by měla vzniknout několik dnů po jmenování Babiše, o důvěru požádá 13. ledna, uvedl Okamura

„Dalo by se čekat, že budeme mít premiéra, který má už nadhled a odstup. V případě Andreje Babiše tomu ale tak asi nebude. Navíc koaliční vládnutí nebude nic jednoduchého. Když už ale musel do vlády přibrat SPD, tak aspoň odsunul Tomia Okamuru na post šéfa Poslanecké sněmovny, protože věděl, že jejich osobní vztahy by vládnutí ještě více komplikovaly,“ připomíná Hartman.

Do vlády tak míří lidé prezentovaní jako nestraničtí odborníci nominovaní SPD, i když se objevují pochybnosti, zda jejich výběr nebyl výsledkem dohody právě s Babišem.

Na premiérovi nyní bude, jak dlouho se mu podaří kabinet udržet pohromadě. Pokud skutečně dodrží svůj slib a definitivně se vzdá vlivu na Agrofert, lze podle Hartmana předpokládat, že neusiluje o vládu na několik měsíců. „Stabilita vlády bude záviset na tom, jak rychle a efektivně bude řešit problémy dřív, než přerostou v koaliční krizi. Babiš je ale zvyklý vládnout autoritativně a tvrdě, a i proto to nebude mít jednoduché.“

Složitá vláda s Motoristy

Složitá situace se podle Boubínové rýsuje u vládnutí s Motoristy, jejichž ministři jsou aktivními politiky a poslanci. „Andrej Babiš tu má jen velmi omezený manévrovací prostor. Ukazuje to i kauza Filipa Turka. I uvnitř hnutí ANO zazněly výhrady a sám Babiš naznačil, že by s Turkem ve vládě vládnout nechtěl. Připomněl, že Turek musí své kauzy vysvětlit, a kdyby šlo o člena ANO, ve vládě by podle něj už dávno nebyl. Jenže Motoristé na Turkovi trvají, a premiér tak musí respektovat koaliční smlouvu.“

Jak to celé vyjednávání dopadne, bude předmětem následujících dní. „Konečné slovo o personálním složení vlády má premiér, pokud ale prezident odmítne vládu v tomto složení jmenovat, ocitne se Andrej Babiš pod silným tlakem, protože bez jmenované vlády nemůže plně vykonávat pravomoci a zemi dál vede dosavadní kabinet Petra Fialy,“ upozorňuje Hartman s tím, že kauza Turek je přece jenom specifická.

Kauza Turek a ohrožená cesta do Bruselu

„Motoristé považují Filipa Turka za symbol své strany a nemohou od něj odstoupit. Prezident Petr Pavel zatím naznačil, že by nebyl proti případné kompetenční žalobě ze strany premiéra, ale rozhodnutí by se týkalo jen Turka a nevytvářelo by precedent pro jiné ministry,“ popisuje vývoj událostí Boubínová.

Zajímavé podle ní je, i jakým způsobem se Filip Turek omluvil ze své účasti na Hradě. „On ve svém dopise dal najevo, že chce zůstat nominantem, ale zároveň nechce zdržovat jmenování vlády. Pravděpodobně tedy dočasně převezme řízení resortů šéf Motoristů Petr Macinka a Andrej Babiš odletí ve středu do Bruselu.“

Jak se míní Babišovým střetem zájmů zabývat Brusel? Jakou roli bude hrát hlasování o vydání či nevydání poslanců policii? Poslechněte si speciál Jana Pokorného.