Pavel Rychetský - předseda Ústavního soudu o přezkoumávání zákonů, aby byly v souladu s ústavním pořádkem, použití podnětu v politickém boji, četnosti případů, Schumannově doktríně i vládních smlouvách o radarové základně v ČR

Pavel RYCHETSKÝ, předseda Ústavního soudu ČR:
Hezký den přeji.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak, pane předsedo, kým je dnes Ústavní soud vůči politikům, servisní organizací pro jejich politická rozhodnutí?

Pavel RYCHETSKÝ, předseda Ústavního soudu ČR:
No, tak víte, v tom, co, čím jste to uvedl, jste udělal jeden takový malý lapsus, ta takzvaná abstraktní kontrola ústavnosti, to jest přezkoumávání toho, zda zákony nebo jejich části jsou v souladu s ústavním pořádkem, to je klasická náplň Ústavního soudu, ale u nás návrh na zahájení takového řízení nikdo jiný než politici dát nemůže. U nás takový návrh a vyvolat takové řízení může pouze skupina senátorů nebo skupina poslanců, anebo prezident republiky. My se samozřejmě zabýváme ústavností zákonů i v těch věcech, kdy se na nás obrátí soud, ale to je v konkrétní kauze, to není jaksi návrh, tento zákon je protiústavní, přezkoumejte ho, nýbrž v této kauze přezkoumejte ústavnost tohoto ustanovení a totéž může učinit i občan, ale musí sám projít celou tou sérií soudních řízení a musí v rámci té, toho tvrdit, toho rozhodnutí, kterým jaksi byla poškozena má práva, je v souladu se zákonem, ale ten použitý zákon je v rozporu s ústavou. Jinými slovy, v té obecné rovině nikdo jiný než politici se nejen u nás, ale u všech známých evropských Ústavních soudů vlastně na Ústavní soud nemůže obrátit, takže problém je spíš v tom, zda tak nečiní příliš často, zbytečně.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A já tu otázku, prosím, pane předsedo, ještě rozšířím, jestli je principiálně správné, že je vůbec ten instrument podání podnětu k Ústavnímu soudu používán zejména přímo v politickém boji, to znamená onen zmiňovaný příklad toho reformního balíku vládního, kdy samozřejmě opozice už z podstaty své existence by ten reformní balík nejraději neviděla, a proto se ho snaží napadnout u Ústavního soudu a nechat Ústavní soud, aby přezkoumal právě jeho ústavnost, na to jsem se vlastně ptal a možná i proto to vypadalo jako lapsus.

Pavel RYCHETSKÝ, předseda Ústavního soudu ČR:
No, tak samozřejmě, že na jedné straně má, vytvoříli se skupina těch čtyřiceti jedna poslanců nebo devatenácti senátorů, má legitimní právo se obrátit na Ústavní soud, na druhé straně, když se podíváte na četnost případů, kdy Ústavní soud rozhoduje tak, že zamítá ten návrh, tak se dá říci, že zhruba padesát procent těch podaných návrhů bylo, v uvozovkách, zbytečných, ale zase to musím poněkud upřesnit, Ústavní soud, mimochodem český ..., v naší zemi byl první Ústavní soud v Evropě, už v roce 1920 v Československu a Ústavní soud má tedy chránit ústavní pořádek, ústavnost a teda má zabránit tomu, aby ty podústavní předpisy, zákony, různé vyhlášky a tak dále nebyly v rozporu s ústavou a Ústavní soud už po dlouhou dobu, dalo by se říci v době, kdy ani ..., už před desítkami let tak rozhodoval německý Spolkový ústavní soud, se řídí takzvanou Schumanovou doktrínou a ta říká, Ústavní soud dokáželi napadenou normu vyložit ústavně konformním způsobem, to znamená, ten předpis lze aplikovat i ústavně i protiústavně, několika způsoby ho lze vysvětlit, aplikovat, pak je povinností Ústavního soudu vlastně nerušit ten zákon, ale podat ten ústavně konformní výklad a od té doby vlastně, dalo by se říci, nařídit, aby se ten zákon aplikoval pouze tímto způsobem a ne nějakým protiústavním. Takže i ta celá řada těch zamítnutých návrhů vlastně vychází z této takzvané Schumanovy doktríny, z toho, že Ústavní soud, místo aby ten zákon rušil, místo toho Ústavní soud řekne: "Tento zákon se musí aplikovat tak a tak." Ale máte pravdu, že jaksi míra zpolitizování Ústavního soudu, já tady budu předsedou tohoto soudu pátý, právě pět let v létě, tak prvé tři roky se to zdálo jakoby nic, jako kdybychom nebyli, abych tak řekl, zasaženi tím, tím politickým, těmi politickými spory ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Ano.

Pavel RYCHETSKÝ, předseda Ústavního soudu ČR:
... a v posledních, řekněme, dvou letech naopak všechno nasvědčuje tomu, že opravdu všechny, převážně i ideologické spory se z půdy parlamentu a z politické scény v Praze přenášejí k nám.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Dokážete to nějakým způsobem posluchačům Českého rozhlasu 1 Radiožurnálu vysvětlit, proč se tomu tak stává, že je opouštěn, řekněme, ten standardní politický boj, či snaha o kompromis, anebo prostě soupeření mezi opozicí a vládní koalicí či vládnoucí stranou o to, čí názor v tu chvíli bude silnější či lepší a je prostě přenášen z těch struktur parlamentních k vám?

Pavel RYCHETSKÝ, předseda Ústavního soudu ČR:
Tak ono patrně těch příčin bude více, ale já si myslím, že tou základní příčinou je celkový stav politické scény, všichni víme, že je velmi ostře zpolarizovaná, všichni víme, že od vlastně roku 1996 jsme ještě neměli většinovou vládu, vždycky to je buďto dokonce menšinová vláda, nebo vláda, která se opírá o většinu jednoho, dvou hlasů, to znamená, že ta situace je skutečně téměř patová na té politické scéně, no, a pak se asi nelze divit tomu, že se uchylují k tomu, aby Ústavní soud ty, ty spory, které se vyostřují, aby, aby je nějakým způsobem řešil, já se snažím zajistit, aby Ústavní soud nepodléhal vůbec politickým vlivům, aby skutečně posuzoval jenom ústavnost, ale připouštím, že ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Pardon, pane předsedo, jak, jak to dokážete, jak se snažíte toto zajistit.

Pavel RYCHETSKÝ, předseda Ústavního soudu ČR:
No, je to apel na jaksi jak sama na sebe, tak na všechny své kolegy, aby prostě se snažili nevidět, jestli to je návrh skupiny poslanců ODS, nebo ČSSD, nebo jiné strany, abychom se skutečně zabývali výlučně ochranou ústavy a ústavnosti. Ale jsem si vědom toho, že právě tím, jak se množí a násobí ty, to přenášení ideových, ideologických sporů na naší půdu, že to není zrovna, abych tak řekl, nemá to zrovna nejlepší dopad i na stav na tom soudu, nehledě k tomu, že jsme doslova zahlceni ohromným množstvím těch individuálních ústavních stížností, tři a půl tisíce ročně, k tomu těchto základních návrhů na přezkoumání ústavnosti právního předpisu je téměř sto ročně, tak si to představte, co, jak se s tím těžko vypořádáváme.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Říká zatím v těchto Dvaceti minutách Radiožurnálu předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. Ještě se jednou, pane předsedo, s vaším dovolením vrátím k tomu termínu, který jste použil vy před malou chvílí, a to je zpolitizovanost Ústavního soudu, jak bychom si to měli představit, znamená to, že jsou ústavní soudci i přes všechnu vaší i svojí snahu nějakým způsobem zasaženi tím politickým rozměrem jednotlivých podání?

Pavel RYCHETSKÝ, předseda Ústavního soudu ČR:
No, podívejte se, ústavní soudci jsou, teda to je ošklivý termín, jako kdybychom byli z nějakého ústavu, ale tedy soudci Ústavního soudu ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Řekněme, že tomu rozumíme.

Pavel RYCHETSKÝ, předseda Ústavního soudu ČR:
... soudci Ústavního soudu jsou stejně tak lidé jako kdokoliv jiný, i kdybych nechtěl, tak kdykoliv mě ..., přijedu na víkend do Prahy a pošle mě žena se seznamem na nákup do nějakého toho, toho Tesca, nebo jak se to jmenuje, tak mě samozřejmě zastavují lidé a velmi slušně, zdůrazňuji, jaksi naléhají, proč jsme třeba nerozhodli třeba o těch ..., o těch poplatcích takzvaných regulačních ve zdravotnictví a ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Ano.

Pavel RYCHETSKÝ, předseda Ústavního soudu ČR:
... a dokonce to došlo tak daleko, že nám chodily stovky dopisů od důchodců a od sociálně slabších rodin, mně nezbylo než vydat tiskové prohlášení, že na ně prostě nejsme schopni odpovědět vůbec, taky to není naše práce, my bychom to měli co nejrychleji, abych tak řekl, rozsoudit a ani to není lehké, protože podle platné úpravy Ústavní soud má patnáct soudců, o návrhu na zrušení normy, která má sílu zákona, se rozhoduje v plénu, ale zrušit ten zákon nebo jeho část lze jenom tehdy, když se pro to zrušení rozhodne a hlasuje devět soudců z těch patnácti, no, a jak ten, kdo to sleduje, což není problém sledovat na té naší webové stránce na Internetu, ten lehko zjistí, že, a to je právě to, co, co mě poněkud trápí, že už nejméně půl roku v těchto všech zásadních věcech je vlastně Ústavní soud rozdělen napůl, že je velmi často hlasování osm sedm a podobně. To znamená, že jsme v době, kdy i uvnitř Ústavního soudu se velmi těžko vytváří jednotný společný ústavně konformní názor, dost se teda začínáme i uvnitř Ústavního soudu, abych tak řekl, dostávat do jistých konfliktů, řekněme.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
To jsou samozřejmě konflikty, řekněme, na ...

Pavel RYCHETSKÝ, předseda Ústavního soudu ČR:
Odborné, odborné samozřejmě, no.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
... odborné, ideové úrovni. Tak pojďme přímo k praxi, prosím, pane předsedo Rychetský. Mezi nejvíce očekávané nálezy Ústavního soudu v poslední době patří beze sporu ty, které se týkají a ještě budou týkat na tři části rozdělených vládních reforem, nález o té daňové části již padl ...

Pavel RYCHETSKÝ, předseda Ústavního soudu ČR:
Ano.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
... nález části zdravotnické by podle zatím dostupných informací měl být vyhlášen v úterý prvního dubna, je tomu tak?

Pavel RYCHETSKÝ, předseda Ústavního soudu ČR:
Tak to je zase trochu nepřesné, na úterý druhého dubna je nařízeno veřejné zasedání pléna Ústavního soudu o této zdravotnické části ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Proto se ptám.

Pavel RYCHETSKÝ, předseda Ústavního soudu ČR:
Neumím říct, jestli to jednání skončí tím, že bude vyhlášen nález, anebo jestli bude třeba odročeno a bude se v tom pokračovat. Ale prostě první veřejné ústní jednání v té věci je v úterý. A budu se snažit co nejrychleji, protože už to taky nazrálo, i tu třetí část, tu sociální, nařídit, zdůrazňuji, že ty termíny pro to nařizování těch jednání není lehké hledat, protože musí ..., zejména u těchto choulostivých věcí nestačí to, že zákon říká, že stačí, aby bylo deset soudců přítomno a může jednat, chci, aby tam bylo všech patnáct, protože říkám, je potřeba devět hlasů pro to rozhodnutí a to víte, Ústavní soud sice není urnový háj, ale přece jenom část soudců občas musí jít na nějakou tu operaci a podobně, takže se snažím, aby to bylo co ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A prvního čtvrtý bylo právě dobré datum na to, abyste se sešli v plném počtu.

Pavel RYCHETSKÝ, předseda Ústavního soudu ČR:
Prvního čtvrtý totiž skutečně nás bude všech patnáct, třeba dnes, když jsme soudili ten takzvaný squeezeout ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Ano.

Pavel RYCHETSKÝ, předseda Ústavního soudu ČR:
... tak nás bylo jenom třináct, takže ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A když už jste říkal, že se budete snažit jaksi co nejblíže přisunout termín veřejného zasedání, co se týče té sociální části reforem, tak co si pod tím máme představit, bude to ještě duben, bude to květen?

Pavel RYCHETSKÝ, předseda Ústavního soudu ČR:
Já si myslím, že by to mohl být, že by to mohl být duben.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A ještě zpátky k prvnímu čtvrtý, to znamená k veřejnému zasedání pléna, co se týče té zdravotnické části vládních reforem, když jste popisoval, jakým způsobem probíhá nebo že už určité odborné boje či půtky probíhají i v Ústavním soudu a mezi ústavními soudci, očekáváte to i u zdravotnické části a u regulačních poplatků?

Pavel RYCHETSKÝ, předseda Ústavního soudu ČR:
Tak nechte se překvapit, zjistíte, protože pak na našem webu se zjistí, jak jsme rozhodli, kolik bylo odlišných stanovisek, to jest, kolik lidí vlastně se postavilo proti tomu rozhodnutí, nechci, nechci to předjímat, ale obávám se, že to nebude jednoduché rozhodování.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Posloucháte Dvacet minut Radiožurnálu, hovořím s předsedou Ústavního soudu Pavlem Rychetským, zejména o současné situaci na Ústavním soudu a o obtížnosti jeho rozhodování, zvláště poté, co dochází k určité politizaci Ústavního soudu. A ještě jedno čisté politikum, pane předsedo, smlouvy mezi Českem a Spojenými státy americkými, opozice, které se týkají samozřejmě radarové základny případné tady u nás, opozice, tedy zejména sociální demokraté již dali najevo, že uvažují o podání návrhu na přezkoumání těchto smluv právě u Ústavního soudu, ptám se, už jste dostali nějaký podnět, který by se týkal těchto smluv?

Pavel RYCHETSKÝ, předseda Ústavního soudu ČR:
Ne, ne, tento návrh u nás nebyl a nemůže u nás ani být předložen dříve, než ho, než vláda uzavře ty smlouvy a předloží je k vyslovení souhlasu oběma komorám parlamentu, až po tom předložení vlastně začíná možnost, otevírá se možnost pro Senát i pro sněmovnu, aby přerušila ratifikační řízení a předložila nám ty smlouvy k posouzení jejich souladu s ústavou. Takže je pravděpodobnější, že dřív než tyto smlouvy o umístění té základny na našem území k nám přijde bohužel ta smlouva podepsaná v Lisabonu, to znamená ta základní reformní smlouva o Evropské unii, protože ta už je předložena do obou komor parlamentu.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Ano, měl by se a můžeme tu otázku klidně rozdělit na dvě části, měl by se Ústavní soud podle vašeho názoru, pane předsedo, zabývat jednak Lisabonskou smlouvou a pak těmi smlouvami o radarové základně?

Pavel RYCHETSKÝ, předseda Ústavního soudu ČR:
Zase má odpověď je velmi jednoduchá, budouli nám kvalifikovaným způsobem, to znamená k tomu legitimovaným aktivně subjektem, ty návrhy předloženy, tak nestojí otázka, jestli bychom se měli tím zabývat, prostě se musíme zabývat.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Ne, o tom není sporu, na to se samozřejmě neptám, ptám se spíš možná v tuto chvíli na osobní názor váš, Pavla Rychetského, jestli náhodou to, že vám možná bude předložena k posouzení nějaká dvojice smluv mezi vládami Spojených států amerických a Česka o radarové základně, tak jestli to právě není už přenášení politické záležitosti či určitého sporu či názoru na půdu Ústavního soudu, tak proto se ptám, jestli byste se tím měli zabývat.

Pavel RYCHETSKÝ, předseda Ústavního soudu ČR:
Já nepochybuji o tom, že mohou být u toho, kdo ..., patrně skupiny poslanců nebo dokonce celé komory parlamentní, že mohou převládnout, při rozhodování předložit k posouzení ústavnosti těch smluv nám mohou převládat politické motivy, ale já vůbec nemohu svůj názor teď vyslovit ze dvou důvodů, jednak ty smlouvy nejsou ještě podepsány, já vůbec neznám jejich obsah a nevím, jestli tam je nějaké ustanovení, které by mohlo mít, řekněme, ústavněprávní rozměr, ale současně musím dodat, i kdybych už znal obsah těch smluv, tak bych v žádném případě nemohl dříve, než o tom budeme jednat, do sdělovacích prostředků ani jiným způsobem zveřejňovat svůj názor na to, zda jsou, nebo nejsou protiústavní a zda je má, nebo nemá Ústavní soud posoudit. Ústavní soud má skutečně nesmírně velikou pravomoc, když si uvědomíte, že devět soudců může zrušit zákon, anebo tedy zakázat ratifikaci smlouvy, se kterou vyslovila souhlas většina parlamentu, to znamená obou komor, tak to je opravdu veliká kompetence, až téměř gigantická, proto stále zdůrazňuji, že musí být Ústavní soud velmi zdrženlivý a nemůže této kompetence zneužívat.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A, pane předsedo, ještě poslední krátká otázka, poprosím, pokud možno, krátkou odpověď. Ve chvíli, kdy Ústavní soud rozhoduje v poslední době opravdu velice těsnými rozdíly při jaksi názorech ústavních soudců a při hlasování o tom daném nálezu, máte vy osobně pocit, že ten daný nález, který byl prohlasován tou těsnou většinou ústavních soudců, má potom menší právní sílu než ten, který byl přijat například jednomyslně?

Pavel RYCHETSKÝ, předseda Ústavního soudu ČR:
Já to řeknu trochu jinak, ale nebojte se, stručně, právní sílu z hlediska ústavy má stejnou, právní přesvědčivost zejména pro odbornou veřejnost má samozřejmě nižší.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Takových bylo dnešních Dvacet minut Radiožurnálu, Pavel Rychetský, předseda Ústavního soudu, byl mým hostem, děkuji, že jste přišel do studia v Brně, do studia Českého rozhlasu, díky za váš čas a na shledanou.

Pavel RYCHETSKÝ, předseda Ústavního soudu ČR:
Ano, na shledanou.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
U mikrofonu tady v pražském studiu byl Martin Veselovský, přeji vám příjemný večer strávený s Českým rozhlasem.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.