Pavel Polák projel labskou cyklostezku v Německu: Podél jsou kostely pro cyklisty i mobilní aplikace
Němci jsou pověstní svým pořádkem, ne tak úplně to ale platí v Berlíně. Právě tam už dva roky působí český zpravodaj v Německu Pavel Polák. Nedávno se vydal na nejoblíbenější německou cyklostezku, kterou si pochvaluje. A mimo jiné také pozorně sleduje, jak německá veřejnost reaguje na události v souvislosti s uprchlickou krizí.
Koncem léta jste mohli na Radiožurnálu poslouchat pravidelné vstupy Pavla Poláka z nejoblíbenější německé cyklostezky podél Labe, na kterou se vydal. Právě Labe je pro mnohé Čechy branou do světa a v té souvislosti připomíná, že na Labi v Česku je jeden jez za druhým, naopak na německé straně jen jeden.
Cyklostezka měří až 800 km, na kolo sice lze nasednout už v Česku, ve skutečnosti začíná na česko-německých hranicích a končí až u Severního moře – vede po rovině, jsou tam ale i vyvýšeniny, největší problémem je ale západní vítr, který vane do obličeje.
O cyklostezku se starají jednotlivé kraje, a když se projíždíte, tak vidíte různou kvalitu. „Obecně řečeno je to velmi dobře upravená cyklostezka, jede se po ní velice hezky,“ podotýká.
Podél labské cyklostezky jsou také kostely pro cyklisty, mobilní aplikace s penziony na ubytování, jednoduše na cyklisty se myslí v mnoha ohledech, zázemí je rozvinuté. „Cyklista nemá pocit, že je ponechaný na holičkách,“ dodává.
Změnila uprchlická krize Německo?
Loňský rok byl pro Angelu Merkelovou její nejtěžší v úřadu kancléřky, její popularita klesla, stále by se ale leckterému českému politikovi o její popularitě mohlo jen zdát. Pocit nejistoty v německé společnosti je přesto všudypřítomný, ukázal se také pravicový extremismus. „S tím bude také potřeba se vypořádat,“ upozorňuje.
Německo je na tom ekonomicky dobře, Němcům se nežije špatně, ale mají strach, že o to přijdou. PAVEL POLÁK
Připomíná také, že tlak v Německu ze strany veřejnosti vracet odmítnuté žadatele o azyl je velký a vládní politika se na to snaží odpovídat. „Nicméně nedaří se to,“ dodává.
Audio záznam celého rozhovoru si můžete poslechnout kliknutím na odkaz přímo v tomto článku a také v iRadiu.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Stát získal zpět od solárních baronů 13 milionů. Elektrárna dál funguje i s odsouzeným majitelem v pozadí
-
S Matochou a Bradáčem to zkoušeli po dobrém, neustoupili. Pak přišla veřejná poprava, líčí novinářka
-
Strategický pro Švédy i NATO, stejně to ale vidí i Putin. Kdo ovládá Gotland, má v Baltském moři hlavní slovo
-
‚Zahájili jsme předsoudní fázi.‘ Podpůrný fond vyzval Agrofert k vrácení podpory kvůli Babišovu střetu