Pavel Novotný, novinář

Na to, co se stalo minulý týden v ostrovním státě Haiti se dá nahlížet zhruba dvěma způsoby. Ten jeden je čistě exaktní a faktický, 12. ledna ve 16. hodin a 53 minut místního času postihlo Haiti nejsilnější zemětřesení za posledních 200 let. Otřesy měly sílu 7 stupňů Richterovy škály. Hlavní město PortauPrince bylo v podstatě zničeno, počet obětí jde do stovek tisíc. Pak je možný pohled jiný. Osobnější, možná emotivnější a možná také neobjektivnější. Takový s velkou pravděpodobností bude i pohled hosta dnešních Dvaceti minut Radiožurnálu. První novinář, který se včera v noci vrátil z Haiti Mladé fronty DNES Pavel Novotný. Dobrý den. Vy jste, Pavle, za svůj život zcestoval doslova kus světa.

Pavel NOVOTNÝ Mladé fronty DNES:
Doufám, že ještě zcestuju ten zbylý kus světa.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
To nebylo takto fatálně myšleno. Ale viděl jste něco podobného, co jste v těch minulých dnech, tuším, čtvrtka minulého týdne viděl na Haiti?

Pavel NOVOTNÝ Mladé fronty DNES:
Něco podobného asi ano, přesto musím říct, že mě realita Haiti překvapila, by bych řekl, ve špatném slova smyslu ohromila. Je třeba si uvědomit, že Haiti jako stát na tom byl špatně už předtím, než to zemětřesní přišlo. Tomu státu, ten stát je proslulý korupcí, nepotismem, všemi nešvary, které si umíte představit, k tomu všemu jim ještě tam přibylo zemětřesení. Takže představa státu, který je svým způsobem padlý, kde nefungují základní věci a do toho přijde takováhle katastrofa, o to je to všechno horší. To znamená, nefungují nemocnice, nefungují pohřební služby, nefungují služby zacházení s mrtvými. Nefunguje zkrátka nic.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Nemocnice a pohřební služby, to je jedna věc. Funguje vůbec nějaký alespoň úřad té klasické státní administrativy? Je tam něco, co by to všechno alespoŇ zhruba drželo pohromadě?

Pavel NOVOTNÝ Mladé fronty DNES:
Alespoň zkraje, když jsem tam přijel minulý týden, koncem minulého týdne jsem měl dojem, že ne, že tam prostě není vůbec nikdo, že dokonce ani policisté nejsou na ulici, a pokud ano, tak nebyli v epicentrech dění, respektive v těch částech, kde se to zemětřesení stalo. Chvíli mi přišlo, že ta země se propadla do úplnýho chaosu. To znamená, že úřady nefungovaly, zprávy jsme měly, my jsme tam ty jejich politiky neviděli, ale zprávy byly o tom, že jsou dokonce na Floridě nebo kdesi v USA? To jsem se dozvěděl vlastně až z Internetu nebo od jiných novinářů. Takže přinejmenším koncem minulého týdne jsem alespoŇ vizuálně to vypadalo tak, že žádné úřady v podstatě v zásadě nefungují. Fungovaly ty, nevládní organizace zahraniční většinou, nebo ti lidé, kteří už tam byli předtím, to znamená, Lékaři bez hranic, respektive organizace různých jmen, nejčastěji z USA.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A vzhledem k tomu, že dnes je čtvrtek.

Pavel NOVOTNÝ Mladé fronty DNES:
V pondělí jsem tam ještě byl.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
V pondělí jste tam ještě byl. Měnilo se něco?

Pavel NOVOTNÝ Mladé fronty DNES:
Měnilo. Do ulic vyjely jednak, ti už tam také byli vojáci OSN. Ale byli mnohem víc vidět v ulicích vojáci OSN, byli tam vidět i vojáci američtí. Byla tam vidět už i humanitární pomoc. Stály se fronty na vodu. Haiťané stáli fronty na vodu, rozdávala se už jaksi ten materiál dorazil. A byli také k vidění haitští policisté. Nicméně ten pátek nebo v sobotu na prstech jedné ruky.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Modré přilby, tedy vojáci OSN z různých částí světa, ať už fungují jako nárazníkové pásy, nebo ten mandát je jiný. Tak nepožívají prostě v posledních letech úplně nejlepší pověst. Jak fungovali nebo jak fungují tady?

Pavel NOVOTNÝ Mladé fronty DNES:
Já bych se jich rád trochu zastal. Jednak oni jejich mandát je velmi nejasný a jednotlivé státy zvláště pak ty velké, USA, Francie a tak dále, částečně Velká Británie, jim tolik možností nedávají. Oni tam byli už předtím.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Od roku 2004?

Pavel NOVOTNÝ Mladé fronty DNES:
Ano, to zemětřesení zasáhlo i jejich kasárna. Co já vím, tak zemřeli Brazilci, teď mluvím o Modrých přilbách. Myslím si, že i Jordánci, takže oni asi měli úplně ze začátku dost problémy se konsolidovat sami. Oni byli v ten pátek jediní, kdo vůbec nějakou pomoc rozdávali společně s OSN. Přitom v tu bodu už na letiště nalétávaly americké, italské a vůbec kanadské, korejské, všechna možná letadla, která přivážela techniku, humanitární pomoc. Ale opět osm kilometrů dál v těch postižených místech nic vidět nebylo.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Jenom připomínám, že posloucháte Dvacet minut Radiožurnálu a redaktor Mladé fronty DNES Pavel Novotný, který se právě včera večer vrátil z Haiti, je dnes jejím hostem. Světová média se možná z logického důvodu, protože hlavní město PortauPrince bylo zhruba 15 kilometrů od epicentra zemětřesení, se soustředí právě na haitskou metropoli. Vy jste ale, pokud jsem se dobře díval na vaše reportáže, byl i jinde. Jak vypadá Haiti jinde a teď myslím zejména ty postižené části zemětřesením?

Pavel NOVOTNÝ Mladé fronty DNES:
Jsou na tom hůř než PortauPrince, protože na ně není, jak jste správně řekl, upřená pozornost světa. Navíc se tam špatně dostává špatné komunikace. My jsme byli ve městě, kde podle místních úřadů 9 z 10 lidí zemřelo, kde to město prakticky nebyl dům, který by nebyl postižen, já to neumím přesně říci, nejsem inženýr stavař, ale jakoby jeho statika, to znamená, lidé tam opravdu žili na ulicích, my jsme tam byli zrovna v neděli, kdy probíhali modlitby v chrámech, které zůstaly stát, což byl asi jen jeden protestantský. Zajímavé je, a možná že tím potěším lidi mimo hlavní město i mimo hlavní české město, že lidé na venkově i na tom haitském jsou jaksi soudržnější. Zdálo se mi, že víc pracují a víc si dokáží pomoc a víc se dokážou s tou katastrofou jakoby vyrovnávat sami. V hlavním městě jsem měl trošku dojem jakoby ti lidé propadli letargii, propadli.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Jak se to projevuje? Jak se projevuje, to když lidé v hlavním městě propadnou letargii?

Pavel NOVOTNÝ Mladé fronty DNES:
Korzují po ulicích, v těch troskách prakticky nikdo nepracuje, myslím z Haiťanů. Ono jim to také těžko vyčítat, kdy nemají nářadí a desinfekční prostředky a tak dále. Ale v zásadě z jejich rozhovoru slyšíte hlavně, kde je ta pomoc. Zatímco třeba na tom venkově jsem si všiml, že ti lidé se tak nějak snaží pomáhat sami a navíc třeba jak jsou tam ty církevní sbory menší nebo ti lidé mají k sobě blíž, tak se mi zdálo, že vlastně si dokážou i tu pomoc třeba z Dominikánský republiky zařídit sami skrze ty církve, především ty protestantské, ale i katolickou.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Já chápu, jestli dobře počítám necelého týdne pobytu na Haiti, se nedá zjistit úplně všechno a hlavně to, jakým způsobem funguje pomoc.

Pavel NOVOTNÝ Mladé fronty DNES:
Jenom jestli mohu říci, nejsem žádný expert na Haiti, respektive dlouhodobý.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Přesto je známo, že zhruba 80 % Haiťanů jsou katolíci, zbytek se dělí mezi jednotlivé další církve. Ale ti katolíci jsou, Haiti je prostě známo velice rigorózní vírou a velice silnou vírou. Tak neplní tam náhodou církev nesupluje církev funkci té rozpadlé státní správě?

Pavel NOVOTNÝ Mladé fronty DNES:
Místy ano. Místy ano, já jen, protože to je můj oblíbený obor, Haiti je kolébkou i v Evropě populárního náboženství, které se jmenuje wudú. Takže tam jaksi.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Radiožurnál právě oblibu wudú na Haiti dnes vysílalo, celý příspěvek.

Pavel NOVOTNÝ Mladé fronty DNES:
Skvělé, dokonce jsem tam viděl bohužel rozpadlý dům, který se jmenoval něco jako konfederace deistů Haiti a to se mi líbilo hrozně. Ano, katolická církev supluje svým způsobem, její struktura supluje, dokonce bych řekl státní správu i v mnoha ohledech. Bohužel biskup hlavního města zahynul během zemětřesení, takže i ta katolická církev je do značné míry decimovaná tím zemětřesením, ale jistě, máte pravdu. Po církevní, řekněme, v rámci církevní struktury si ta pomoc organizuje a vy asi víte, nebo jen připomínám, že je i český misionář jeden, který se jmenuje pan Musil, který dlouhodobě žije na severu země a tam působí jaksi, ten se zapojil do pomoci lidem zemětřesení. Ale co já vím, tam, kde on žije, tam zemětřesení nebylo.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Mimochodem to je jediná česká stopa? Protože podle mých informací se chystají přímo do Haiti minimálně dvě české humanitární organizace.

Pavel NOVOTNÝ Mladé fronty DNES:
Já jsem se setkal s Markétou Kutilovou. Doufám, že to neříkám špatně. Mimochodem cestovala se zpravodajem Českého rozhlasu.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Českého rozhlasu, který je přímo na Haiti.

Pavel NOVOTNÝ Mladé fronty DNES:
A nakolik mám informace, tak buď dnes nebo zítra odlítá další část týmu Člověka v tísni. A pak je tam a teď ale kdybyste mě, Lenka se jmenuje, ta pracuje pro americkou společnost.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Nakonec jména nejsou důležitá. Spíš jsem měl na mysli to, že celá ta haitská katastrofa, to co se stalo během zemětřesení minulý týden, tak to vybudilo velkou vlnu solidarity. Abych to neřekl ošklivým termínem, ale ta solidarita naplnila penězi patřičná konta a je možné teď s tou vaší krátkou zkušeností, Pavle, říct, co je úplně nejvíc potřeba v tuto chvíli?

Pavel NOVOTNÝ Mladé fronty DNES:
Vše, co se týče, pardon, co se týká zdravotnictví, nemocnice, léky, já myslím, že nejsilnějším zážitkem mým vůbec, byla návštěva nemocnice, tuším, že to bylo v pátek nebo v sobotu, kdy opravdu na dvoře nemocnice mezi stromy, ale někteří i na tom horku leželi opravdu na starých rozpadlých postelích, často na dekách, měly kapačky přibitý ke stromům a ti, co nebyli v bezprostředním ohrožením tam v podstatě pomalu umírali mnozí z nich a bavil jsem se tam s organizací. Zapomněl jsem na jméno, americkou, kde ona ta slečna říkala: Jen minutu víc vám nedám, protože tady prostě obcházím nemocné, snažíme se pro ně udělat maximum. Na celou nemocnici tam bylo 20 doktorů, řekněme, na stovky možná tisíce lidí. Takže tohle je cesta. Navíc jistě to znáte, nejlepší je nakoupit ty věci někde v kraji, třeba v Dominikánský, nevozit to. Takže pokud cesta z Dominikánský republiky je otevřená, Dominikánská republika k tomu přistupuje velmi přátelsky, respektive snaží se pomoct taky, takže tohle je podle mě hlavní věc. Ale jinak, jak mi říkali ti lidé, jim chybí úplně všechno. Jim chybí oblečení, voda, na co si vzpomenete.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Říká zatím ve Dvaceti minutách Radiožurnálu redaktor Mladé fronty DNES Pavel Novotný. Ohledně distribuce jakékoliv pomoci směrem na Haiti zvenku, tak řekněme, důležitý bod proběhl nebo důležitý konflikt proběhl někdy během víkendu mezi Spojenými státy americkými a Francií. To byl ten fakt, že Američané převzali de facto kontrolu nad celým hlavním letištěm Haiti, to znamená, letištěm v PortauPrince.

Pavel NOVOTNÝ Mladé fronty DNES:
A také jediným.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Jediným. Mimochodem to bylo opravdu potřeba?

Pavel NOVOTNÝ Mladé fronty DNES:
Já myslím, že ano. Takhle, mohli to být Francouzi, mohli to být Holanďané, mohli to být Kanaďané, kdokoliv, bylo potřeba to letiště konsolidovat. Bylo třeba obnovit.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Místní lidé by to nedokázali?

Pavel NOVOTNÝ Mladé fronty DNES:
Možná ne. Já jako v tuhle tu chvíli na to neumím odpovědět úplně přesně, ale první zpráva byla, že ta věž letového provozu byla poničena. To znamená, že velmi pravděpodobně Američané přivezli náhradní zařízení. Navíc Američané jsou nejblíž jakoby z těch států, které jsou schopny to udělat. Pokud by tam byli první Francouzi, asi by to nikomu na Haiti nevadilo.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Na druhou stranu ten spor vyústil v to, že francouzští politici potom používali takové věty? Je potřeba si uvědomit, že nejde o to, obsadit Haiti, ale pomoci Haiťanům. Tak jenom je tam potom jaksi nasouvá taková myšlenka, jestli čirou náhodou tento spor není nějakým vrškem snahy o to být společně se svými firmami poté u rekonstrukce té země.

Pavel NOVOTNÝ Mladé fronty DNES:
Tak možná jde o, alespoň podle mého mínění spíše o odvěký spor mezi nebo dlouholetý spor mezi Francií a USA. Respektive snahou Franice hrát roli, kterou už historicky nemá.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tedy koloniální reminiscence.

Pavel NOVOTNÝ Mladé fronty DNES:
Ano, možná. A to ale zase abych nevypadal jako přítel USA, myslím, že když jste se bavil o tom letišti. Oni letiště obsadili, vypadalo to velice hezky a pro fotografy bylo všude volno. My jsme tam mohli všude jít, všechno vyfotit. Nicméně ta letadla najela, vykládala. Byla tam spousta kamer, ale to zboží tam zůstávalo, respektive ten materiál. My jsme se ptali, proč ty věci nejedou dál. Oni říkali: Je třeba zajistit bezpečnost. Takže nám přišlo, že sice tam byli poměrně rychle, obsadili letiště, teď mluvím o Američanech, ale nějak jako že by rychle distribuovali ten materiál mezi lidi, to už tak rychlé nebylo. Ale pravda je, že myslím, že Haiťanům dnes je úplně jedno, kdo ovládá letiště, kdo jim tu pomoc přiveze. Oni hlavně potřebují ten materiál, to je všechno.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A je možné, teď v podstatě o něco více než týden po té katastrofě, vůbec do všech částí postižených zemětřesením tu pomoc distribuovat? Mám na mysli, jestli vůbec tam jsou kapacity, co se aut týče, jestli jsou v pořádku silnice, a tak dále?

Pavel NOVOTNÝ Mladé fronty DNES:
Silnice v pořádku nejsou. Tam každý den jsme byli svědky dost kruté dopravní zácpy nebo řekl bych chronické. Na některých křižovatkách se stojí možná hodiny. Možná desítky minut při řekl bych, naprosté nedisciplinovanosti haitských šoférů a vůbec lidí kolem v tom kraji, tak je tohle velmi těžká věc. To znamená, že asi, jestli je třeba někde vojáků a policistů, tak na dopravních tepnách. Co já vím, tak kam my jsme dojeli, ty silnice v zásadě průjezdný jsou. Jsou tam třeba nějaké trhliny nebo něco, ale v zásadě průjezdné jsou. Já jsem viděl asi podobně jako vy nebo vaši kolegové, že Američané shazují pomoc prostřednictvím padáků, ale tam se spíš jedná asi opravdu o jednotlivé komunity spíš než kraje, kam se dostat jinak nedá.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A pak velké téma jakékoliv takové katastrofy, a to je rabování. V médiích jsou zmínky o tom, že jednak místní policisté proti němu nedokážou zakročit, modré přilby, Američané. Na druhou stranu, jestli je ta situace opravdu tak vážná zejména v hlavním městě. Není nakonec pro spoustu těch lidí, kteří žijí kolem trosek svých domů to, že vykradou obchod, jedinou možností, jak se dostat k nekontaminovanému jídlu a k vodě?

Pavel NOVOTNÝ Mladé fronty DNES:
Máte samozřejmě pravdu. Tak to je. Představte si, že jste několik dní bez jídla, bez vody, která není, prostě bez zdravé vody, ptejme se, co bychom dělali my v takové situaci. Ale samozřejmě rozdíl v tom, když si někdo odnese z trosek supermarketu, řekněme, balík vody nebo balík toaletního papíru a pokud nějaká jiná a rozdíl je, pokud nějaká banda vezme auto a prostě rve trezor z nějaký banky. Já jsem byl svědkem, řekněme, celkem banální incidentu mimo hlavní město, kde dva jacísi hošíci jako amatéři, nebo zřejmě tak vypadali, se snažili vloupat kamsi do banky nebo cosi vykrást, policisté je zadrželi, nechali je chvilku ležet čelem na betonu, ale pak je museli pustit, protože oni prostě nemají možnost, jak je držet. Nemají tam žádné vězení, nic.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A to je další věc. Vy jste to nakonec, Pavle, na začátku říkal, že Haiti nemělo úplně úžasnou pověst jako bezpečná země a tak dále, to rozhodně ne. A teď ve chvíli, kdy se rozpadá nebo rozpadla státní správa a nějakým způsobem se dává dohromady, kdy z vězení podle určitých zpráv utekly i po tom zemětřesení spousty vězňů, tak jaký je váš dojem z toho, jak ta země a řekněme to území kolem epicentra zemětřesení je bezpečné?

Pavel NOVOTNÝ Mladé fronty DNES:
Dvakrát ne a hlavně ne večer. Měli jsme místního průvodce nebo několik místních průvodců, bavili jsme se s místními lidmi, to je naše zaměstnání a oni říkají, že zvláště večer se ozývá střelba. Byť jako sporadicky. Nelze hovořit o přestřelkách a už vůbec ne o válce. Ale jako říkají, ano, každou hodinu, bydlíme v centru, slyšíme tu dávku, tu jaksi krátkou výměnu. Jde o to, ano, samozřejmě, ty gangy, které tam byly předtím, tak se jaksi opět otřepaly a snaží se na tom vydělat, co dokážou, vykrást věci, který ještě zůstaly. Tak to bohužel je. Ale viděli jsme třeba v supermarketech jejich majitele. Najali bezpečnostní službu a policii, obklíčí supermarket, dá tam takovou jakoby linii, vytvoří, a uvnitř jejich dělníci na kolik je to bezpečné, vyndavají zboží, které ještě zůstalo. Co se pak s tím zbožím děje, nevím, ale každopádně zůstává jejich majiteli. Nicméně ano, rabování je, jak jste řekl, průvodním jevem každé takové katastrofy a bylo by zvláštní, kdyby to na Haiti, k němu nedošlo.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Pavel Novotný redaktor Mladé fronty DNES, který se včera večer vrátil z Haiti je dnes hostem Dvaceti minut Radiožurnálu. A pak ještě jedna věc, která také provází každou takovou humanitární a živelnou katastrofu, a to je prostě práce novinářů. Protože mnohdy v takové chvíli minimálně z pohledu zvenčí to vypadá, že není možné dělat nic jiného než řekněme rutinu focení těch více či méně hrozných věcí, odesílání fotek zpátky svému mateřskému médiu a tak dále. Tak se zeptám jinak, dá se to dělat vůbec nějak jinak?

Pavel NOVOTNÝ Mladé fronty DNES:
Nevím. Člověk, když tam pracuje, tak je naprosto pohlcen tou realitou, alespoň první dva dny. Mimochodem po dvou dnech se mu unaví oči a to, co mu přišlo fantaskní, šílené, brutální první den, tak po třech dnech mu trošku přijde, nechci říct banální, ale už okoukané. Ale máte pravdu, první dva dny vlastně člověk nedělá nic jiného, než že referuje. Tam je, já jsem tuhle tu otázku dostal mnohokrát na chatu a nedokázal jsem na ni úplně objektivně odpovědět, protože, ale novinář není humanitární pracovník. Neumím si představit, že by novinář zároveň rozdával pomoc a že by humanitární pracovník, který rozdává pomoc zároveň referoval. Je otázka, jestli tam těch novinářů musí být tolik. Co mě spíš, že vám z tý otázky trošku uhnu. Co mě spíš překvapilo, že tam bylo mnohem víc novinářů než humanitárních pracovníků, že tam mnohem dřív byli novináři než všichni ostatní. Přitom ti lidé mají úplně stejný možnosti jako my, letět stejně do Dominikánský republiky, stejně tak rychle se tam dostat. Tentokrát mám pocit, že novináři vyhráli, kdyby takhle rychle konali. Nevím, vládní agenti, kteří by potom zprostředkovávali vládní pomoc, kdyby takhle rychle jednali lidé z některých nevládek, některé tam byli, abych neházel všechny do jednoho pytle, tak by se ta katastrofa možná dala zvládnout lépe.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A pak samozřejmě ta finální otázka, vedle toho, že reportáže přináší zisk tomu danému médii, protože je čteno, viděno a tak dále, tak ta přítomnost té spousty novinářů, je to k něčemu?

Pavel NOVOTNÝ Mladé fronty DNES:
To je otázka, která je tak spíš na sociologa nebo médiologa.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Vy jste se vrátil s nějakým pocitem, já se spíš zeptám, Pavle, na ten pocit.

Pavel NOVOTNÝ Mladé fronty DNES:
Novinář to v tu chvíli neřeší. To víte asi sám. Určitě to víte sám, že se chce to vidět všechno a napsat. Asi mu nejde tak o slávu v první chvíli. Spíš má pocit, že to musí sdělit. Je to médium opravdu něco zprostředkovávat. Možná ne, ale kdyby jen to zopakuji, kdyby tak jako novináři byli rychlí všichni ostatní, tak by to na Haiti dopadlo asi nakonec dopadlo mnohem lépe.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak takových bylo dnešních Dvacet minut Radiožurnálu, tentokrát o tom, jak to v podstatě minulých několik dní vypadalo na Haiti, zprostředkoval tuto zkušenost redaktor Mladé fronty DNES Pavel Novotný. Pavle, díky za váš čas. Hezký den, na shledanou.

Pavel NOVOTNÝ Mladé fronty DNES:
Já děkuju za pozvání.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Martin Veselovský byl také u mikrofonu Českého rozhlasu 1 Radiožurnálu, přeji vám příjemný večer.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.

autor: mav
Spustit audio