Pavel Maurer zve na ochutnávku Svatomartinského vína

Svatomartinské víno, ilustrační foto
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Svatomartinské víno, ilustrační foto

Vážení gastronauti, zítra, 11. listopadu, má svátek Martin, a to znamená, že vinaři, vinárníci, sommeliéři a restauratéři se nám budou snažit zpříjemnit chladný podzim.

Pro hezké chvíle si naši předkové zavedli Svatomartinské slavnosti mladých vín. Na svatého Martina prý vstoupí do vína jiskra! Je to ten správný čas k přivítání nového ročníku. Mladá vína jsou veselá, lahodná, plná energie, a to se v dušičkovém počasí vždycky hodí. U nás v Troji táhne kromě mladého vína také mrtvá husa a živá hudba.

Svatomartinské víno je, ve srovnání s ostatními víny, ještě „v plenkách“. Je to ojedinělý mok svého druhu, první víno ročníku, se kterým si podle tradice můžete každoročně přiťuknout zítra 11. 11. nejlépe v 11 hodin a 11 minut. Hlavně dejte pozor, ať vám někdo nenalije víno z loňska nebo z nepovolené odrůdy. Vinaři mají přesná pravidla, co je možné označit za skutečné svatomartinské. A co je na těchto vínech tak jedinečného a proč je nemůžeme nikdy dlouho skladovat? Svatomartinské víno je unikátní nejen svou chutí, barvou a svěžestí, ale i časem, během kterého se pije. „Abyste si však mohli vychutnat přirozenou svěžest mladého vína, měli byste jej spotřebovat nejpozději do jara,“ varují nás z Národního vinařského centra. Toto víno se tak určitě nehodí k archivaci ani uchování do příštího léta. Ztratí tu svoji typickou jiskru a chuť.

Název a tradice Svatomartinského vína sahá až na dvůr císaře Josefa II., kdy bylo zvykem připíjet si na svátek Martina poprvé novým vínem. V tento den totiž vinařům, kteří hospodařili u sedláků, končila služba.

Dobře si zapamatujte, že pravé Svatomartinské víno se vždy kupuje ve skleněných lahvích, nikdy v sudech, demižonech či petkách. To je určitě nějaký podvrh. Nu a jestli váháte, k jakým pokrmům se mladá ovocná vína hodí, nabízím osobní doporučení vinařského experta Pavla Kršky: „Mladé víno se výtečně hodí k pokrmům české kuchyně. K červenému vínu je skvělá dozlatova pečená husička, po staročesku plněná jablky, červené a bílé zelí s opečenou cibulkou a bramborový knedlík. K bílému a růžovému vínu se hodí pečený candát plněný husími jatýrky s bylinkovou omáčkou.“

Já bych jen dodal, že když moje moravská babička, rozená v Blatnici, ládovala před „Martinem“ husu, tak nás nikdy nezapomněla varovat: „Jez do polosyta a pij do polopita!“

Hezký víkend a prosím vás: „nejezte, nepijte a když to půjde, ani nežijte blbě!“