Pavel Maurer: Včelám chybí lesní „doktor medvěd“
Kdy se známý gastronaut cítil jako pokoutní prodavač marihuany? Prý během výpravy do lesa, kdy si prohlédl divoce chované včely. Divocí včelaři se snaží starat o včelstvo přírodní cestou. Co si o tom myslí Pavel Maurer?
Minulý víkend jsem podnikl tajemnou výpravu do lesa za divoce chovanými včelami. Údajně jde o jediné místo v naší zemi, kde několik nadšenců chová včely tak, jak tomu bývalo před stovkami let. Cítil jsem se jako špión nebo pokoutní prodavač marihuany, ale jako lovce chutí a gastronomických zvláštností mě to zajímalo.
Chování včel divokým způsobem znamená, že nedodržujete ustálené zvyklosti většiny civilizovaných včelařů. Je to trochu podobné takzvaným autentistům, kteří produkují víno bez chemických postřiků, šlapou hrozny nohama, ošetřují víno při úplňku a nepoužívají siřičitany.
Divoký včelař se taktéž snaží minimalizovat civilizační výdobytky a neusnadňovat svým včeličkám práci. Poskytuje jim pouze jednu loučku pro stavbu pláství namísto pohodlných rámečků, nepoužívá drahé medomety a nebojuje proti včelím nemocem chemickými prostředky. To je asi nejvýznamnější a nejrozporuplnější moment v práci divokých včelařů.
Včely v celé Evropě jsou pronásledovány roztoči a parazity a nejobávanější nemocí je takzvaná varroáza. Jen v naší zemi tento včelí mor zničil v minulých letech asi třetinu včelstev v hodnotě stovek miliónů korun. Povinností včelařů je tedy ochraňovat své pilné svěřenkyně chemickými prostředky. A to se nelíbí divokým včelařům, kteří se naopak rozhodli hledat přirozenější způsob boje proti těmto zhoubným chorobám.
Dovolte mi takovou malou filozofickou úvahu. Trendem dneška je získat ze všeho víc než včera. Chceme víc ropy, ryb, obilí, elektřiny, vody a taky medu. Vytěžujeme planetu, co to dá. Mezi naše velké pomocníky patří různé urychlovače a chemické prostředky. Někdy po letech musíme přiznat, že naše prostředky byly nezdravé a nepřirozené.
Divocí včelaři tvrdí, že parazity je třeba vyhubit přirozenou cestou – tak jako medvěd najde v lese úl v dutině stromu, bez sentimentu jej rozmlátí a pak ukradne med. A přitom právě zničí určitou část včelstva a současně i jeho parazity. Medvěd funguje jako přirozený regulátor.
Dnes chceme hodně medu, včelaři tedy předimenzují své chovy včel. A tak se pochopitelně přemnoží i paraziti. Chybí naturální lesní „doktor medvěd“. Místo něj jsou proti plošným nákazám používány syntetické chemikálie, vlastně jedy. Jedy sice zničí parazity, ale trochu jich někde v úlu zůstane pro včely a také pro nás. Takže i my i včelstva do sebe tyto chemické jedy po stopových troškách dostáváme.
Nevím, jestli divoká cesta chovu včel je to pravé ořechové, ale určitě by se, podle mého názoru, měla prozkoumat. Kvalitní med na našem jídelníčku prostě nesmí chybět!
