Pavel Maurer: Tudy naše knedlíková cesta rozhodně nevede!
Pavel Maurer měl možnost ochutnat hned 16 různých knedlíků od různých výrobců. Jeho chuťové buňky se nestačily divit. Čemu? Přečtěte si další z glos známého gastronauta.
Nedávno jsem měl tu čest ochutnat během hodiny 16 českých knedlíků od 16 různých výrobců. Kousal jsem do nich nasucho, a to spolu s nezávislou porotou odborníků a kuchařů. Přiznám se, že jsem do nich kousal a čichal k nim s jistou nechutí, protože většinou za moc nestály.
Knedlíky byly houskové a bramborové a my porotci jsme velmi poctivě hodnotili nejen jejich chuť, ale také konzistenci, vůni, a dokonce bylo Ústavem konzervace potravin Vysoké školy chemicko-technologické analyzováno i jejich složení.
Zjišťovalo se, zda výrobce nelže, jestli jsou v knedlících vajíčka, kvasnice a další ingredience, které jsou uvedeny na obalu. Vzhledem k tomu, že šlo o pravidelný test Mladé fronty DNES, bylo vše perfektně připraveno a nákup degustovaných vzorků proběhl namátkou v nejrůznějších obchodech.
Dramatickým zjištěním pro mě bylo, že houskové knedlíky prakticky neobsahovaly housku a bramborové byly většinou velmi tuhé, mazlavé a navíc někdy štiplavě páchly plesnivými bramborami.
Pokud by naši výrobci chybovali v potravině, která je netypická pro naši zemi, třeba v přípravě maďarského perkeltu nebo francouzské bagety, asi by se to dalo odpustit. Ale ve chvíli, kdy Česká republika, tedy největší knedlíková velmoc světa, nedokáže ani v jediném ze zkoumaných 16 vzorků připravit pořádný knedlík, tomu všemu přestávám gastronomicky rozumět.
Pamatuji si, že když jsem byl malý kluk, míchání těsta na knedlíky bylo za trest. Maminka držela mezi stehny velkou mísu a já se obouruč oháněl vařečkou, dokud nebylo těsto správně vypracované. A pak se přisypala houska ze včerejška. Bylo to pracné, ale knedlíky držely a chutnaly. Dnes tu nafouklou hmotu namočíte do omáčky, ta ji do sebe nasaje jako houba a vzápětí se rozpadne na vidličce.
Když houskový knedlík neobsahuje prakticky žádnou housku, nezbývá než si vzpomenout se slzou v oku na trefný bonmot humoristy Felixe Holzmanna: „V receptu je psáno, abych krájel tři dny starý housky. Nekrájel jsem ani den a už jich mám plnou vanu.“
Dost humoru. Ve chvíli, kdy knedlík neobsahuje slibovaná vejce, zato však hojně oplývá takovými zbytečnými hnusy jako například dihydrogendifosforečnanem sodným, emulgátorem, diglyceridem mastných kyselin, barvivem kurkumin nebo sorbanem draselným, pak si nemůžu pomoct, ale tudy naše knedlíková cesta rozhodně nevede!
