Pavel Maurer: Skopové není lojem páchnoucí maso, ale vyhledávaná delikatesa

22. červen 2014
Glosa Pavla Maurera

Máte rádi skopové? Možná si ještě pamatujete na úpravu tohoto masa v minulosti. Kdo ochutnal, dal si příště raději housku s máslem. Proč? To připomíná známý gastronaut Pavel Maurer.

Včera jsem jedl u své sestry z Moravy vynikajícího berana, tedy spíš jehně. Beran nebo skopové – to je noční můra pro mé rodiče i lidi, kteří měli možnost si v době socialismu vyzkoušet naplno tuto lahůdku v podání tehdejších kuchařů. Ale budu vám to vyprávět popořádku.

Prakticky každému, komu je dnes nad 50 let, se při pomyšlení na maso skrývající se pod krásnou ovčí kůží dělají mžitky před očima. Raději plaše říká, že si dá k jídlu něco jiného. Zkušenost se špatně upraveným masem je v naší zemi téměř pandemická.

Čtěte také

Jedním z důvodů nechutné pachutě je jistě i to, že berani, případně ovce, byli chováni tak dlouho ve svém produktivním životě, dokud z nich teklo mléko, rozmnožovali se nebo odevzdávali vlnu. Když už měli za sebou svoji povinnou pětiletku a přestali být užiteční, tak se z jejich masa nakonec pokusil nějaký všeuměl přichystat lojem páchnoucí pochoutku pro pracující lid. Kdokoli ochutnal, dal si příště raději housku s máslem.

Jenomže dnešní jehněčí, to je pochoutka vyhledávaná mnoha gurmety a milovníky dobrého jídla. Ve zkušených restauracích vám jej nabízejí v mnoha variantách. Je vynikající a vůbec to není laciné jídlo.

Pavel Maurer ve studiu Reginy

Jehněčí od mojí sestry je pro mě pochopitelně to nejlepší. Je z vlastního stáda, takže vím, jakými dobrotami jsou ovce krmeny, v jakém krásném prostředí se nacházejí a že se sestřin manžel o ně stará s profesorskou pečlivostí.

Každá ovečka má navíc své vlastní jméno, což je hezká zábava pro děti. Snad jen když jsou pak třeba divoký Ulrik nebo přítulná Amoletka na talíři, trochu nám váznou vzpomínky. Ale my to nějak překleneme. Ne však naši rodiče.

Když jsme si včera ve vsi Veselíčko pochutnávali na skvělém domácím jehněčím, které vám takhle neudělají ani v Paříži, moji rodiče, stará škola, si dali kuře. Jejich vzpomínky na špatné berany v temných gastronomických dobách naší historie jim už nikdo nevymaže.

autor: Pavel Maurer
Spustit audio