Pavel Bém: Forma mého konce byla nedůstojná. Nechci ale zahodit 35 let budovaný systém boje se závislostmi

Vláda minulé pondělí na návrh premiéra Andreje Babiše a vedoucí Úřadu vlády Tünde Bartha rozhodla o přesunu protidrogové agendy ze Strakovy akademie na ministerstvo zdravotnictví a také o tom, že protidrogovou politiku propojí s problematikou duševního zdraví.

Místo vás ji bude mít na starost koordinátorka politiky duševního zdraví Dita Protopopová. Vy jste byl tou dobou na dovolené, o tomto rozhodnutí jste se dozvěděl z SMS zprávy. Měl jste už možnost s premiérem nebo s šéfkou Úřadu vlády o změně mluvit?

Detailněji ještě nikoliv. Schůzka je naplánovaná na zítřek, takže jsem velmi zvědavý, co se dozvím, protože to pro mě samozřejmě bylo obrovské překvapení. Jedna věc je obsah toho, co vláda minulý týden rozhodla. Druhá věc je forma. O té vlastně ani nechci moc mluvit, protože ji považuji za vrcholně nedůstojnou.

Čtěte také

iROZHLAS

Bém skončí ve funkci protidrogového koordinátora. Nahradí ho psychiatrička Protopopová

Závislosti představují obrovský fenomén a obrovské téma. Nebavíme se jen o závislostech spojených se zakázanými psychoaktivními látkami nebo drogami, ale také o regulaci alkoholu a tabákových výrobků.

Smyslem je minimalizovat náklady, které Česká republika nese v důsledku chronického užívání alkoholu a tabáku. Ročně u nás zemře osmnáct tisíc lidí v důsledku kouření a sedm tisíc v souvislosti s alkoholem. Je to tedy obrovský problém. Stejně tak velkým fenoménem je hazard a gambling.

Toto půjdete zítra připomenout panu premiérovi?

Samozřejmě. Bavíme se o Radě vlády pro závislostní poruchy, která zahrnuje nejen nelegální drogy, ale i alkohol, tabák, hazard nebo digitální závislosti a závislost na sociálních sítích. To je nový fenomén dnešní doby, a my s ním zatím nic moc neděláme.

Pokud s tím nezačneme něco dělat, bude to mít obrovské sociální, zdravotní i ekonomické důsledky. To všechno spadá do kompetencí a odpovědnosti Rady vlády pro závislostní poruchy. A právě to byla a stále ještě je do konce června moje odpovědnost ve funkci národního protidrogového koordinátora.

Věříte, že vláda ještě může od rozhodnutí ustoupit?

Možná jsem naivní optimista, ale nedovedu si představit, že bychom mohli dekonstruovat systém prevence, péče, resocializace a rehabilitace, který se budoval pětatřicet let. Týká se to lidí, kteří se do závislosti dostanou, a těch jsou v České republice zhruba tři miliony. Nejde jen o nelegální drogy, ale také o alkohol, tabák, digitální závislosti nebo gambling. O to důležitější je dělat tu práci dobře.

Čtěte také

iROZHLAS

Jak Babiš a Bartha odstartovali rozklad adiktologických služeb

Když jsem si po návratu přečetl, že hlavním důvodem přesunu agendy je neefektivita, musel jsem se tomu skoro smát. Pokud totiž někde existuje systém, který je z hlediska poměru veřejných nákladů a výsledků skutečně efektivní, pak je to právě česká politika v oblasti závislostí. Máme pro to fakta i data a naše politika je postavená na vědeckých důkazech.

Proč premiér Babiš rozhodl tak, jak rozhodl?

Nevím, a právě na to potřebuji znát odpověď. Mám totiž úctu nejen ke své vlastní práci za posledních třicet let, ale také obrovský respekt k tisícům lidí, kteří pracují ve službách prevence a péče o lidi závislé na různých látkách nebo produktech – ať už jde o gambling, digitální závislosti nebo sociální sítě.

Regulace alkoholu je v naší kultuře fenomén a zároveň to může být politický problém.

Určitě se budu ptát na důvody. Chci tomu prostě rozumět, protože mi připadá naprosto neuvěřitelné a absurdní, že jsem v polovině ledna dostal odpovědnost za strategické řízení politiky závislostí v České republice a o tři měsíce později mám skončit. To mi přijde absurdní.

Pan premiér vám nikdy nenaznačil, že by byl s něčím třeba nespokojen?

Nenaznačil. Samozřejmě je ale v politice potřeba číst mezi řádky. Uvědomuji si, že když se bavíme třeba o regulaci alkoholu, o prodejní době nebo o tom, zda a kdy má být alkohol dostupný například na benzinových stanicích, může to být citlivé téma. Nemluvím o restauracích nebo hospodách, ale o večerkách a čerpacích stanicích, kde je alkohol dnes v Česku běžně dostupný i ve večerních a nočních hodinách.

Čtěte také

Alkohol je tolerovanou drogou, naše zdraví přitom ohrožuje víc než většina jiných látek, varuje adiktolog

Řidiči samozřejmě tuto nabídku využívají a to s sebou samozřejmě nese obrovská rizika pro bezpečnost na silnicích a dálnicích.

Právě vy jste navrhoval omezení prodeje alkoholu u benzinových čerpacích stanic. Myslíte si, že to může být v pozadí?

Může. Regulace alkoholu je v naší kultuře fenomén a zároveň to může být politický problém, toho jsem si velmi dobře vědom. Znovu ale říkám, že česká závislostní politika je postavena na důkazech a faktech, a ta říkají, že máme jednu z největších spotřeb alkoholických nápojů. Není možné přehlédnout sedm tisíc mrtvých v důsledku chronického nebo rizikového užívání.

Regulace alkoholu je tedy určitě velké politické téma, můj úkol je ale přinést argumenty a fakta. A to jsem udělal a dělám.

Potom samozřejmě vždy následuje politické rozhodnutí, které hodlám respektovat. Když vláda řekne, že noční prodej alkoholu regulovat nebudeme, no tak ho prostě regulovat nebudeme. Ale je důležité, aby ze strany odborníků, odborné veřejnosti a odborných společností fakta a argumenty zazněly. To je moje odpovědnost.

Čtěte také

Adiktolog Kubů: Rizika kratomu byla vyhodnocena jako akceptovatelná. Efekty regulace prodeje ukáže čas

Jako člověk, který strávil v politice poměrně hodně času, jsem si vědom, že politické rozhodnutí může nakonec být úplně opačné, ale to se nedá nic dělat. V takové realitě žijeme. Myslím si ale, že i regulace alkoholu byl jeden z aspektů, který do toho vstoupil. Panu premiérovi se to nemuselo líbit. Jsou to ale všechno hypotézy a spekulace. Opravdu s ním o tom nejdřív potřebuji mluvit.

Pokud pana premiéra přesvědčíte, máte opravdu dál chuť spolupracovat s kabinetem Andreje Babiše?

Je mi šedesát tři let a v této zemi se věnuji veřejným politikám a boji proti drogám zhruba sedmatřicet nebo osmatřicet let. Nechci jen kvůli nějakému narcistnímu zranění nebo uražení zahodit tu úžasnou práci, která se tady udělala.

Byl jsem překvapen. Nemůžu říct, že bych byl nějak dramaticky zklamán nebo uražen, protože moje politická předvídavost mi už těsně po volbách říkala, že se to může stát. Ale jsem stále přesvědčen, že je ještě z tohoto galimatyáše cesta ven.

Považuje Pavel Bém výstražnou stávku Asociace poskytovatelů adiktologických služeb za rozumnou a adekvátní? A co bude s plánem boje proti závislostem do roku 2028? Poslechněte si celých Dvacet minut Radiožurnálu.