Parky, stromy, dešťová voda – jak města bojují s klimatickými trendy? Nastiňuje architekt

Čtěte také

Trávník ve vedru nesekejte! A bezúdržbová zahrada? To je koniferové peklo, říká zahradní architekt

Například ve Vídni začínají psát jakousi ústavu města – o čem by mělo město být, aby odpovídalo touhám obyvatel. „Tam si lidé uvědomí, že v zájmu nikoho z nich není vytvářet jakékoliv konflikty, ale spolupracovat tak, aby se jim dobře žilo,“ vysvětluje.

Důležitá je změna pohledu

Díky tomu, že takovýto politický dokument vzniká nejenom shora, ale i zapojením široké veřejnosti, tak získává zcela jinou váhu. „Dovedu si to představit i u nás, není to žádná sci-fi,“ upozorňuje s tím, že tradice velkých pohybů obyvatel známe i v České republice.

Vztahy mezi českou a japonskou architekturou jsou hluboké

U nás se podle něj díváme na integraci nebo migraci jako na problém, zatímco v jiných zemích se na to dívají jako na příležitost. „Změna pohledu na tuto problematiku je důležitá. Diverzita přináší obrovské množství příležitostí,“ doplňuje.

Nechat vsakovat vláhu

Klimatické trendy, úbytek zdrojů pitné vody – to je dnes další velký architektonický problém. Důležitým bodem k zamyšlení je například způsob, jak vláhu, která padá v podobě deště, zachytávat, neodvádět ji okamžitě všechnu do splaškových vod, ale nechávat ji vsakovat tak, aby se postupně odpařovala.

Městům také odlehčují stromy, které odpařují vlhkost, a tím se vzduch ochlazuje. „Parky v Kodani jsou založené na vsakování dešťové vody, takový biotop, který zlepšuje mikroklima,“ popisuje.